Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Měl bych dotazy k vlastnímu katalogu materiálů:
-Nechápu, proč obsahuje stejné materiály, jako jsou ve standardním katalogu. Jen pro možnost jejich editace/vlastní úpravy? Pro to bych raději měl funkci zkopírování daného materiálu ze standardního katalogu do vlastního, než mít vlastní katalog zahlcen materiály, které v podstatě nejsou mé "vlastní".
-Nenašel možnost jak si založit vlastní kategorii případně si přejmenovat existující (nevyhovuje mi struktura katalogu, chci mít vlastní materiály uložené podle firem/výrobců)
-Když jsem pro vyzkoušení založení opravdu vlastního katalogu (tj. jen se mnou přidanými materiály) vše co po instalaci obsahuje vymazal, program padl
Vlastní katalog si můžete libovolně upravovat. Na začátku instalace je v něm to samé, co ve standardním. Pokud se vám materiály v něm obsažené nelíbí, tak si je prosím vymažte. Vymazat lze i celé kategori, nelze ovšem vymazat kompletní katalog - vždy v něm musí alespoň 1 kategorie zůstat.
Založit vlastní kategorii můžete zcela snadno tak, že její název napíšete do okénka, které se objeví po stisku tlačítka Přidat materiál. Na zmíněném okénku je seznam existujících kategorií - je ovšem otevřený pro zápis, takže do něj můžete i sám cokoli napsat.
Zbyněk Svoboda
Nenašel jsem v manuálu k Energii informaci o vhodném formátu fotografie pro vložení. Myslím tím poměr stran - 4:3? 16:9?.
To není nijak předepsáno, program fotografie neupravuje - jen je posílá dál do PENB. Nejlepší je proto mít podobný poměr stran jako má rámeček pro fotografii v PENB.
Zbyněk Svoboda
Šalamounská odpověď :-). A ten poměr je jaký? Nějaký rozměr máte v programu zadán, ne?
Omlouvám se, ale opravdu nevím, jak bych Vám měl odpovědět. Program pracuje s jakýmkoli poměrem stran obrázku - prostě ho přizpůsobí rámečku v PENB tak, aby nebyla fotografie, pokud možno, deformována.
Zbyněk Svoboda
Nenašel jsem v manuálu k Energii informaci o vhodném formátu fotografie pro vložení. Myslím tím poměr stran - 4:3? 16:9?.
To není nijak předepsáno, program fotografie neupravuje - jen je posílá dál do PENB. Nejlepší je proto mít podobný poměr stran jako má rámeček pro fotografii v PENB.
Zbyněk Svoboda
K novostavbě RD jsem kromě stavebních výkresů vlastního domu vč. informací o topení a zdroji tepla dostal také informaci, že pro ohřev venkovního bazénu bude použito samostatné TČ vzduch-voda, na topném systému zcela nezávislé.
Chci se proto ujistit, jestli máte stejný názor jako já, tj. že se toto TČ do energetiky domů (výpočtu ENB) nezapočítává.
Abych řekl pravdu, tak si nejsem úplně jistý. To, že je ohřev bazénu řešen nezávisle na RD, ještě nemusí být rozhodující (stále jde o energii spojenou s provozem budovy). Podle staré vyhlášky by to bylo jasnější (co bylo mimo systémovou hranici, to se nehodnotilo), ale podle 264/2020 Sb. se počítá např. i se ztrátami z rozvodů mimo budovu... Doporučoval bych vyžádat si stanovisko SEI.
Zbyněk Svoboda
Mám dotaz týkající se zadání tepelných ztrát rozvodů tepla v případě umístění zdroje tepla mimo objekt. V Energii 2020 jsem našla pouze možnost zadání % účinnosti, od projektanta mám však konkrétní číslo tepelných ztrát a to včetně parametru TI a jejich délky. Je možné někde tyto parametry přímo zadat?
Děkuji.
Pro externí rozvody lze bohužel zadat jen účinnost distribuce (v souladu s vyhláškou, kde se uvádí také jen tento parametr).
Máte-li k dispozici ztráty z externích rozvodů, lze nicméně účinnost distribuce mimo budovu vypočítat jako podíl
eta=100*PE/(PE+ZR)
kde PE je potřeba energie v kWh a ZR jsou ztráty z rozvodů v kWh (vše musí být vztaženo ke stejnému časovému období - nejlépe tedy k celému roku).
Potřeba energie PE by měla odpovídat množství energie, které má přecházet přes obálku budovy dovniř (tj. má pokrýt potřebu tepla na vytápění + ztráty ve vnitřních rozvodech apod.)... takže v obvyklé situaci půjde o potřebu tepla na vytápění vydělenou účinností distribuce uvnitř budovy a účinností sdílení tepla uvnitř budovy. Zjednodušeně by šlo ztotožnit hodnotu PE s potřebou tepla na vytápění - pak by měla být vypočtená účinnost distribuce mimo budovu na straně bezpečnosti.
Zbyněk Svoboda
Dobrý deň.
Pracujem v softwéri Area a pri tvorbe jedného detailu mám problém s výpočtom priebehu vlhkosti a kondenzácie. Výpočet mi túto ponuku ani nedáva. Je nejaká chyba v zadaní? Na čo by som si mala dávať pozor a upriamiť pozornosť pri oprave zadania?
Ďakujem Vám,
Štefanidesová.
Výpočet vlhkostního pole lze provést jen tehdy, když jsou pro všechny materiály zadány faktory difúzního odporu. Zároveň musí být zadána i relativní vlhkost vzduchu a součinitel přestupu vodní páry (pro všechny okrajové podmínky).
Zkontrolujte si prosím, zda jsou všechny tyto údaje zadány. Pokud byste nemohla chybějící údaj najít, tak nám prosím pošlete kompletní data ke kontrole.
Zbyněk Svoboda
Mám řešit PENB na novostavbu RD (zatím je to jen v architektonickém návrhu/studii), která je ale řešena jako dva dispozičně/stavebně oddělené objekty. Jeden objekt bude vlastní bytová část a ve druhé části (cca 5m vzdálené) bude tech. místnost se zdrojem tepla a větrací jednotkou, dílna, tělocvična a garáž (a asi nějaký sklad).
Jak to tomuto přistoupit? Jeden nebo dva průkazy?
Je-li RD veden jako 1 budova s jedním č.p., pak by se měl zcela standardně zpracovat 1 průkaz. Asi by pak bylo přehlednější namodelovat každou část jako samostatnou zónu... a také bude třeba počítat s přídavnou ztrátou v distribuci tepla mezi jednou a druhou částí. Ale jinak vlastně není třeba aplikovat žádné speciální postupy.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
měl bych dotaz ohledně větrání.
1/ Ve výsledcích mi vychází, že potřeba tepla na vytápění je v měsících 6,7,8 nulová, přesto je v těchto měsících tepelný tok větráním stejný jako v jiných měsících. Je to tak v pořádku nebo je nutné se na to dívat jinak?
2/ V profilu užívání nastavím pro větrání intenzitu větrání v době mimo provoz VZT 0/h, přesto je ve výsledcích intenzita 0,3/h. Je to natvrdo dáno profilem užívání dle ČSN pro obytné zóny? Pokud ano, proč je tomu tak? Pokud přece opustíme ráno dům pak asi nebudeme do doby návratu větrat (ať přirozeně nebo i VZT).
Předem děkuji.
ad 1) Potřeba tepla na vytápění není shodná s tepelnou ztrátou. Vypočte se - zjednodušeně řečeno - jako rozdíl mezi ztrátami a zisky přenásobenými faktorem využitelnosti. V letních měsících jsou zisky obvykle podstatně vyšší než ztráty, takže je výsledná měsíční potřeba tepla na vytápění nulová. Detaily k výpočtu najdete v EN ISO 52016-1. V protokolu o výpočtu najdete také detailní tabulky s přehledem měsíčních ztrát, zisků, využitelností zisků a výsledných potřeb - z nich se obvykle dobře patrné, co se v budově děje.
ad 2) Podle přílohy 5 vyhlášky 264/2020 Sb. je pro obytné zóny nutné použít profil užívání podle ČSN 730331-1, který předepisuje TRVALOU intenzitu větrání 0,3/h. Pokud by Vás zajímalo, proč zrovna tuto hodnotu, kontaktujte prosím autory ČSN 730331-1.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
chtěla bych Vás požádat o upřesnění definice Obálky budovy na praktickém příkladu.
Pokud mám dva sousedící bytové domy, které z konstrukcí vstupují do hodnocení Uem a které vstupují do poměru A/V?
- stěna obytné zóny (20°C) sousedící s chodbou sousedního domu (16°C)
- stěna obytné zóny (20°C) sousedící s bytem sousedního domu (20°C)
- stěna zóny "společné prostory" (16°C) sousedící s bytem sousedního domu
Děkuji,
Eva Rottová
Při výpočtu Uem a při stanovení poměru A/V se uplatní vždy stejné konstrukce (tj. není konstrukce, která by se počítala pro jeden účel a pro druhý ne).
U stěny mezi budovami záleží na přístupu zpracovatele a jeho odhadu situace. Pokud bude sousední budova prokazatelně vytápěna na shodnou teplotu, pak není dělící konstrukce teplosměnnou konstrukcí a ve výpočtu se vůbec neuplatní (tj. do SW se ani nezadává).
Většinou se ale předpokládá, že otopný režim v sousední budově není spolehlivě známý - a tudíž se nelze spoléhat na to, jaké tam budou teploty. Vnitřní stěna se pak posuzuje jako "stěna mezi sousedními budovami" (viz ČSN 730540-2). Do programu Energie se tato konstrukce zadává nejlépe (jde to i jinak) na formulář pro nevytápěné prostory, přičemž se zvolí přibližné zadání a zadá se její plocha, U a činitel teplotní redukce, který se vypočte pomocným výpočtem pro předpokládanou teplotu v sousední budově (typicky o cca 5-10 C nižší).
Nedoporučoval bych počítat s tím, že je ve vedlejší budově vyšší teplota (např. 20 C vůči 16 C) a tudíž přes tuto konstrukci získává hodnocená budova energii. Na to se asi nelze spolehnout. V podobné situaci je podle mého názoru lepší takovou konstrukci ve výpočtu neuvažovat (tj. předpokládat, že je teplota na obou stranách stejná a nejde o teplosměnnou konstrukci).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
kde se prosím v programu ENERGIE 2020 zadá, že je chlazeno jenom část zóny (například 25%) a totéž pro větrání - že je nuceně větráno jenom 25% zóny.
Děkuji za odpověď
Martin Maňák
Část zóny chladit bohužel nelze. Zóna musí být buď celá chlazená, nebo nechlazená. Máte-li v budově část chlazenou a část nechlazenou, pak je nutné budovu modelovat jako 2 zóny.
Nucené větrání části zóny naproti tomu možné je. Pro takovou zónu se jednoduše zadají 2 podzóny: jedna bude reprezentovat nuceně větranou část a ta druhá přirozeně větranou část zóny. Program pak automaticky složí ze zadaných údajů výsledné větrání celé zóny.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 33 34 35 36 37 Stránka 38 39 40 41 42 43 .. 122 >