Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
K poslednímu dotazu 15.05.2019 09.59:
Jedná se mi o to, že při "ladění" pasivního domu jsem měl přímou vazbu na změnu zastínění v podobě jednoho čísla. Bylo to dobré i pro letmou vizuální kontrolu. Škoda.
Rozumím. Zpřesňování výpočtu v EN ISO 52016-1, které bylo jinak zcela na místě (konstantní Fsh pro celý rok je opravdu dosti hrubý odhad), může mít bohužel i negativní dopady.
Možná by ale šlo tisknout alespoň rozmezí hodnot Fsh (např. 0,12-0,58) místo celé sady 12 hodnot. Výhledově se na to podívám.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den. V protokolu výpočtu Energie 2019 nevidím konkrétní hodnoty Fsh, je pouze napsáno "výpočet". Je prosím možné hodnoty někde najít? Děkuji a přeji pěkný den
Činitele stínění se podle nové EN ISO 52016-1 určují individuálně pro každý měsíc - nejde tedy o 1 konstantu jako dříve, ale o 12 obecně různých hodnot. Kvůli dodržení rozumné velikosti protokolu o výpočtu se proto pro okna tisknou bohužel už jen vstupní data, nikoli výsledná sada činitelů stínění.
Pokud by Vás vypočtené hodnoty Fsh v nějakém specifickém případě blíže zajímaly, bylo by je samozřejmě možné z výpočtu "vytahat". Šlo by ovšem o ruční práci, kterou bychom pro Vás po dohodě mohli udělat.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, proč se liší Účinnost výroby energie zdrojem u všech kotlů na pevná paliva v Energii 2019 oproti ČSN 73 0031-1? Je to taktéž z toho důvodu, že účinnost v Energii je vztažena, jak jste již psal, k výhřevnosti a účinnosti v ČSN jsou vztaženy ke spalnému teplu?
Děkuji za odpověď.
Účinnosti v Energii 2019 a v ČSN 730331-1 se ve skutečnosti nijak neliší - jde v zásadě jen o "optický" problém.
Celá situace je detailně vysvětlena v článku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/ma-se-pri-tvorbe-penb-pouzivat-ucinnost-vztazena-k-vyhrevnosti-nebo-ke-spalnemu-teplu/?pg=2. Pokusím se vše znovu stručně zrekapitulovat:
Důsledkem chyby při sazbě ČSN 730331-1 došlo k tomu, že základní tabulky v ČSN zobrazují účinnosti vztažené ke spalnému teplu, a nikoli k výhřevnosti. Pro výpočty podle vyhl. 78/2013 Sb. je nicméně třeba používat účinnosti vztažené k výhřevnosti, takže tabulkové účinnosti z ČSN se musí přepočítat s pomocí součinitelů v tab. A.3 v diskutované ČSN. V programu Energie jsou už rovnou uvedeny výsledné přepočtené účinnosti - tj. účinnosti vztažené k výhřevnosti.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
zpracovávám PENB pro novostavbu RD, podlaha 1.NP je s větranou mezerou výšky 250 mm mezi podlahou a zeminou. Větrací otvory jsou po obvodu základů 100/250 mm ve vzdál. 1 m. Je možné tuto situaci řešit jako podlahu nad nevyt. prostorem s Un=0,6 a dutinu zadat jako nevyt. prostor s tím, že v záložce "k-ce k ext." budou zadány jen základové stěny po obvodu a zeminu zanedbám? Děkuji.
Popsaná situace odpovídá výpočetnímu modelu "zvýšená podlaha" (tj. podlaha nad "průlezným" prostorem) podle EN ISO 13370. Podlahu byste tedy měl zadat jako konstrukci přilehlou k zemině a zvolit tento typ zadání.
Normový požadavek na součinitel prostupu tepla UN20 bych doporučoval volit buď pro podlahu na zemině (tj. 0,45 W/m2K) nebo pro podlahu nad exteriérem (0,24 W/m2K). Norma ČSN 730540-2 není v tomto směru bohužel zcela jednoznačná.
Zbyněk Svoboda
V Energii 2019 při generování PENB my vyskočí okno "Upozornění: Některé z konstrukcí zařazených do tabulkové kategorie Okno J 02 jsou označeny jako měněné a jiné nikoli. Protože nelze jednoznačně stanovit, zda se jedná o skupinu měněných konstrukcí, nebude tato kategorie zařazena mezi měněné konstrukce". Mám vždy jen jednu konstrukci v kategorii.
Děkujeme za upozornění. Jde bohužel o chybu v programu, která vzniká při generování PENB pro větší změnu budovy s hodnocením jednotlivých měněných konstrukcí v situaci, když je některý z nevytápěných prostorů zadán jen přibližným způsobem.
Na tento problém jsme bohužel sami přišli teprve včera. Chyba je už nicméně odstraněna a obratem Vám zašleme korektní výpočetní modul programu. Ten bude také součástí právě dokončované bezplatné aktualizace Energie 2019.1.
Omlouvám se za potíže a děkuji za pochopení.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat, jak se nastavuje v programu Simulace intenzita větrání, když je v objektu umístěna rekuperační jednotka. Teplota přiváděného vzduchu se měnit nebude. Děkuji.
Znáte-li objemový průtok v m3/h, pak z něj a z objemu vzduchu v místnosti odvodíte intenzitu větrání (n=V,vetr/V), kterou pak už můžete přímo zadat do výpočtu. Pokud je průtok proměnný během dne, pak se to v zadání rovněž zohlední.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
ještě bych upřesnila dotaz na syst. tep. mosty v podlaze - paní z úřadu jimi myslela pravděpodobně zdi (napsala: tepelné mosty v podobě nosných prvků procházejících tepelnou izolací). Zohledňují se tyto konstrukce u U podlahy?
Ještě jednou děkuju
Styk stěny (vnitřní či vnější) a podlahy je tepelnou vazbou, která se v součiniteli prostupu tepla podlahy nezohledňuje. Vliv této tepelné vzaby se vyjadřuje buď přesně s pomocí lineárního činitele prostupu tepla, nebo přirážkou na vliv tepelných vazeb DeltaUem.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
řeším celkově velmi dobře zateplený RD (nosné stěny i příčky jsou z vápenopískových bloků), v podlaze je navržena TI polystyren tl. 200 mm. Do PENB jsem uvažovala vliv tepelných vazeb 0,02 W/(m2.K).
Je potřeba v podlaze uvažovat ještě navíc systematické tepelné mosty v podobě nosných prvků procházejících tepelnou izolací?
(Pokud ano, jak se tyto mosty započítávají?)
Děkuju
Přirážka na vliv tepelných vazeb nezohledňuje systematické tepelné mosty v rámci rovinných konstrukcí, takže máte-li v podlaze např. trámy v tepelné izolaci, je třeba jejich negativní vliv zohlednit v součiniteli prostupu tepla (resp. tepelném odporu) podlahy.
Trámy v tepelné izolaci se projeví zvýšením součinitele tepelné vodivosti tepelné izolace. Resp. přesněji: místo součinitele tepelné vodivosti samotné tepelné izolace se použije ve výpočtu tepelného odporu ekvivalentní tepelná vodivost nehomogenní vrstvy (izolace + trámy).
Zmíněnou ekvivalentní tepelnou vodivost si můžete vypočítat pomocným výpočtem, který je k dispozici při zadávání tepelné vodivosti vlastně ve všech programech. I v programu Energie si můžete ekvivalentní vodivost spočítat při zadávání hodnoty Lambda v jakékoli skladbě konstrukce (např. na formuláři "Zadání skladeb neprůsvitných konstrukcí" nebo v pomocném výpočtu tepelného odporu či součinitele prostupu tepla).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
řeším u větší změny porovnání pož. na účinn. techn. systému k přípravě teplé vody. Jako zdroj je tepelné čerpadlo vzduch voda. Jaká je referenční hodnota. Je stejná jako u vytápění 3? pokud ano jak udělat porovnání když při 50 stupních mám 2,4 hdonotu?
Předem děkuji za odpověď
Jiná referenční hodnota pro tepelné čerpadlo - coby nový zdroj tepla u změny budov - než COP=3,0 není ve vyhlášce 78/2013 Sb. uvedena. Není sice zcela jasně řečeno, že se má použít i pro zdroj tepla na přípravu TV, ale podle všeho nic jiného nepřichází v úvahu.
Zcela jistě to ale bohužel potvrdit nemohu, raději se prosím informujte na SEI či MPO.
Zbyněk Svoboda
Je možné v Energii počítat průkaz en. náročnosti budovy o cca 20 zónách, které jsou z části tepelně propojeny?
Nějaké přímé omezení v tomto směru v programu není, možné to je - i když jsme, myslím, takto vysoký počet propojených zón přímo netestovali. Tepelné provázání mezi zónami nicméně vždy vnáší do výpočtu jistou mírnu nestability - nová EN ISO 52016-1 kvůli tomu mimochodem jasně uvádí, že se s tepelným propojením zón standardně počítat nemá, což je mnohem jednoznačnější přístup než v dřívější EN ISO 13790, která ponechávala volbu na propojení/oddělení zón víceméně na zpracovateli výpočtu.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 47 48 49 50 51 Stránka 52 53 54 55 56 57 .. 123 >