Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

Položit otázku

 *
 *
 *

*) Povinné položky jsou označeny hvězdičkou.

Vaše otázky:

02.03.2017 10.05

Jak omezit (odstranit) kondenzaci stěny s kamennou předstěnou v prostředí kuchyně "varny"?
Skladba:
- omítka 20 mm
- zdivo PTH 38 T Profi 380 mm (450 mm)
- malta cem. 10 mm
- předstěna z kamene (Moravská droba) 250 mm
Varna: 80% vlhkost, 25°C

Nápady mě nevejdou do dotazu.

Pokud je kámen je v exteriéru, pak je tato skladba extrémně nevhodná do vlhkého prostředí a její zlepšení by bylo bez nějaké zcela radikální změny - obávám se - nemožné.

Pokud byste chtěl možná řešení více prodiskutovat, objednejte se prosím na osobní konzultaci. Bohužel si neumím moc představit, jak by se dal podobně obtížný problém vyřešit přes e-mail.

Zbyněk Svoboda

28.02.2017 10.33

Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat na posouzení součinitele prostupu tepla u podlahy na terénu, která obsahuje pouze betonovou mazaninu a štěrkový násyp - jedná se o starý RD bez hydroizolace. Děkuji za Váš názor.

Pokud není podlaha nijak chráněna před vlivem vlhkosti z podloží, měla by se minimálně odhadem zvýšit tepelná vodivost betonu. Osobně bych doporučoval uvažovat pro beton hodnotu lambda cca 2,0 W/(mK) a nepočítat se štěrkovým podsypem.

Součinitel prostupu tepla bude pak samozřejmě velmi vysoký. Např. pro tloušťku betonové mazaniny 100 mm by vycházel tep. odpor 0,05 m2K/W a souč. prostupu tepla 4,5 W/(m2K).

Zbyněk Svoboda

22.02.2017 23.14

Dobrý den,
řeším emisní faktory pro IROP. Narazil jsem na rozpor mezi Energií a vyhl. 480/2012 - tab. B.1, kde je pro elektřinu faktor CO2 281 kg/GJ (tedy 1,012 kg/kWh). V Energii je tato hodnota 1,17 kg/kWh. Má tento rozdíl nějaké opodstatnění?
V. Bílek

Hodnota 1,17 kg/kWh byla uvedena v původním znění vyhlášky 480/2012 Sb. Po novelizaci vyhlášky v září 2016 (vyhláškou 309/2016 Sb.) byla změněna, na což jsme bohužel opoměli v programu reagovat. Omlouvám se za komplikance a děkuji za upozornění, co nejdříve chybnou hodnotu opravíme.

Zbyněk Svoboda

21.02.2017 11.35

Dobrý den,
chtěla bych Vás poprosit o názor k záležitosti budovy určené k wellnes, která obsahuje několik saun. Při řešení ENB chci sauny vyčlenit do jedné zóny a uvažuji jakou navrhnout vnitří teplotu. Zda mám počítat teplotu 80°C (110 °C) + přerušované vytápění? Předem Vám moc děkuji za Váš názor.

Odpověď na tento dotaz najdete zde.

Zbyněk Svoboda

12.02.2017 12.57

Dobrý den. Mám RD jako 2 zóny (byty a ordinace v přízemí)se společným zdrojem tepla a společným zásobníkem TV. Můj dotaz je, zda rozdělovat velikost zásobníku TV v poměru velikosti zón včetně poté odpovídající měrné tepelná ztráty zásobníku. Děkuji

Odpověď na tento dotaz najdete zde.

Zbyněk Svoboda

10.02.2017 15.03

Dobrý den, chci se zeptat na hodnotu celkové podlahové plochy Ac v EŠOB.v legislativě je v ČSN 73 0540(Komentář z října 2007) definována jako vnitřní podlahová plocha a hodnota, kterou generuje program Energie,je vnější podlahová plocha. Která hodnota je dle Vás správně a proč? Děkuji.

Situace ohledně této hodnoty je bohužel poněkud nejasná. Energetický štítek se zpracovává podle ČSN 730540-2 z roku 2011, takže komentář z roku 2007 nelze brát v tomto směru za rozhodující. Samotná ČSN 730540-2 se sice o celkové podlahové ploše nijak nezmiňuje, ale zato zcela explicitně požaduje při výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla Uem používání vnějších rozměrů všech konstrukcí... a tedy i podlah. V programu Energie se tedy do energetického štítku tiskne v souladu s tímto přístupem podlahová plocha vypočtená z vnějších rozměrů.

Jde ovšem naštěstí jen o formální problém: celková podlahová plocha uvedená na energetickém štítku je pouze informativní hodnotou a v samotném štítku se s ní nijak dále nepracuje. Zatřídění A-G tedy na této hodnotě nijak nezávisí.

Zbyněk Svoboda

09.02.2017 09.21

Dobrý den,prosím vás kolik dát přirážku na tepelné mosty při výměně pouze oken a zateplení stropu pod půdou.Obvodové stěny,podlaha na zemině a ploché střechy zatepleny nebudou.Ploché střechy jsou plochou téměř stejné jako zateplený strop pod půdou.Děkuji

Dobrý den,

nejsem si jist, v jakém výpočtu chcete dávat přirážku na tepelné mosty - soudím, že se ptáte na výpočet v Energii. Tam ale přirážka na tepelné mosty vůbec nefiguruje, jde o přirážku na tepelné vazby. Je to podstatný rozdíl - tepelný most je tepelně technické oslabení jedné konstrukce (skladby), zatímco tepelná vazba je styk dvou různých skladeb. Takže např. nosník procházející zdí je tepelný most, detail atiky je tepelná vazba.

Tepelné mosty se do energie zadávají zprostředkovaně - mely by již být zahrnuty v součinitelech prostupu tepla jednotlivých konstrukcí. Přirážka na tepelné vazby se zadává v závislosti na kvalitě detailů na stavbě nejčastěji 0,02 pro lepší kvalitu zracování detailů (většinou novostavby), 0,05 nebo 0,1 pro horší detaily, 0,2 zanedbané řešení. Dle Vašeho popisu bych nedával lepší přirážku, než 0,1.

Pavel Šála

07.02.2017 14.10

Dobrý den,počítám PENB u budovy, kde se zateplují jen některé druhy konstrukcí,ale nemění se technické systémy.Je nutné v průkazu nějak vypisovat i tabulku b.1b)požadavky na účinnost tech.systému k vytápění nebo teplé vody?Děkuji

Hodnotíte-li větší změnu budovy podle par. 6, bodu 2c) vyhlášky 78/2013 Sb. (tj. hodnotíte jen dílčí měněné konstrukce a/nebo dílčí měněné systémy), pak s referenčními hodnotami porovnáváte vlastnosti jen těch konstrukcí či systémů, které se mění.

Pokud tedy žádné technické systémy neměníte, nemusíte ani hodnotit, zda jsou jejich účinnosti nižší či vyšší než referenční hodnoty. Stejně tak není třeba vyplňovat ani příslušnou tabulku v PENB. Vyplývá to přímo z textu vyhlášky, kde se jasně ohledně požadavků na technické systémy v par. 6, bod 2c) uvádí "...a současně hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny měněné technické systémy...".

Zbyněk Svoboda

05.02.2017 23.25

Dobrý den. Řeším PENB pro klienta, který chce prodat bytovou jednotku v bytovém domě. Klient nechce řešit PENB na celý BD, ale jen na danou bytovou jednotku a nevím zda je to z pohledu zákona v pořádku. Jen upřesňuji, že klient nemá vyúčtování za poslední 3 roky, takže je nucen řešit PENB. Jaký je váš názor? Děkuji

Vypracovat PENB je obecně možné na jakoukoli ucelenou část budovy - nemusí to být nutně vždy budova celá (a někdy ani nemůže). V případech, jako je ten váš, se energetický průkaz pro byt běžně zpracovává. Zákon 406/2012 Sb. včetně novelizací a vyhláška 78/2013 Sb. se sice o této možnosti nijak explicitně nezmiňuje, ale ani ji nevylučuje.

Zbyněk Svoboda

05.02.2017 22.44

V Energii zadávám strop nad suterénem, kde mám vnitřní schodiště z 1NP do 1PP. Má se zadávat v záložce "podlahy a suterén" jen R stropu suterénu nebo průměrný R (strop suterénu, stěny k vnitřnímu schodišti do suterénu, atd.) a nebo to zadávat v záložce "nevytápěné prostory". Druhý dotaz je na přirážku deltaU v Teple,zda ji zadávat,když u jednotlivých materiálů počítám lambdu s přirážkou na vlhkost

Odpověď na první dotaz najdete zde.

K druhému dotazu: Je zcela v pořádku, že upravujete tepelnou vodivost materiálů s ohledem na jejich předpokládané zabudování a provozní vlhkost, ale s přirážkou DeltaU to vlastně nesouvisí. Přirážka DeltaU vyjadřuje vliv tepelných mostů ve skladbě konstrukce, nikoli vliv vlhkosti na součinitel tepelné vodivosti materiálu.

Pokud ve skladbě tepelné mosty nemáte, je přirážka DeltaU nulová. Pokud tam tepelné mosty jsou, musíte je zohlednit buď výpočtem ekvivalentní tepelné vodivosti materiálu, v němž tepelné mosty jsou... a NEBO právě přirážkou DeltaU. Další detaily k dané problematice najdete např. v příspěvcích http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/prirazky-na-tepelne-mosty-a-vazby-evergreen-nasich-stranek/, http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/povinna-prirazka-deltau-k-souciniteli-prostupu-tepla-kdy-a-jak-pouzivat/, http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/prirazka-na-vliv-tepelnych-mostu-u-konstrukci-podle-nzu-2013/?pg=6, http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/kdy-pouzit-ekvivalentni-tepelnou-vodivost-a-kdy-prirazku-deltau/?pg=5 atd.

Zbyněk Svoboda

< 1 .. 55 56 57 58 59 Stránka 60 61 62 63 64 65 .. 120 >

Stavební fyzika » Aktuality

29.10.2024 10.25 » Energie 2025.2 připravena

 Na kcad.cz je umístěna aktualizace Energie 2025.2

06.08.2024 14.55 » Energie 2025 a Basic

Energie 2025 je uvolněna k prodeji na www.kcad.cz, včetně volitelné varianty Energie Basic.