Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

Situace ohledně této hodnoty je bohužel poněkud nejasná. Energetický štítek se zpracovává podle ČSN 730540-2 z roku 2011, takže komentář z roku 2007 nelze brát v tomto směru za rozhodující. Samotná ČSN 730540-2 se sice o celkové podlahové ploše nijak nezmiňuje, ale zato zcela explicitně požaduje při výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla Uem používání vnějších rozměrů všech konstrukcí... a tedy i podlah. V programu Energie se tedy do energetického štítku tiskne v souladu s tímto přístupem podlahová plocha vypočtená z vnějších rozměrů.

Jde ovšem naštěstí jen o formální problém: celková podlahová plocha uvedená na energetickém štítku je pouze informativní hodnotou a v samotném štítku se s ní nijak dále nepracuje. Zatřídění A-G tedy na této hodnotě nijak nezávisí.

Zbyněk Svoboda

Dobrý den,

nejsem si jist, v jakém výpočtu chcete dávat přirážku na tepelné mosty - soudím, že se ptáte na výpočet v Energii. Tam ale přirážka na tepelné mosty vůbec nefiguruje, jde o přirážku na tepelné vazby. Je to podstatný rozdíl - tepelný most je tepelně technické oslabení jedné konstrukce (skladby), zatímco tepelná vazba je styk dvou různých skladeb. Takže např. nosník procházející zdí je tepelný most, detail atiky je tepelná vazba.

Tepelné mosty se do energie zadávají zprostředkovaně - mely by již být zahrnuty v součinitelech prostupu tepla jednotlivých konstrukcí. Přirážka na tepelné vazby se zadává v závislosti na kvalitě detailů na stavbě nejčastěji 0,02 pro lepší kvalitu zracování detailů (většinou novostavby), 0,05 nebo 0,1 pro horší detaily, 0,2 zanedbané řešení. Dle Vašeho popisu bych nedával lepší přirážku, než 0,1.

Pavel Šála

Hodnotíte-li větší změnu budovy podle par. 6, bodu 2c) vyhlášky 78/2013 Sb. (tj. hodnotíte jen dílčí měněné konstrukce a/nebo dílčí měněné systémy), pak s referenčními hodnotami porovnáváte vlastnosti jen těch konstrukcí či systémů, které se mění.

Pokud tedy žádné technické systémy neměníte, nemusíte ani hodnotit, zda jsou jejich účinnosti nižší či vyšší než referenční hodnoty. Stejně tak není třeba vyplňovat ani příslušnou tabulku v PENB. Vyplývá to přímo z textu vyhlášky, kde se jasně ohledně požadavků na technické systémy v par. 6, bod 2c) uvádí "...a současně hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny měněné technické systémy...".

Zbyněk Svoboda

Vypracovat PENB je obecně možné na jakoukoli ucelenou část budovy - nemusí to být nutně vždy budova celá (a někdy ani nemůže). V případech, jako je ten váš, se energetický průkaz pro byt běžně zpracovává. Zákon 406/2012 Sb. včetně novelizací a vyhláška 78/2013 Sb. se sice o této možnosti nijak explicitně nezmiňuje, ale ani ji nevylučuje.

Zbyněk Svoboda

Odpověď na první dotaz najdete zde.

K druhému dotazu: Je zcela v pořádku, že upravujete tepelnou vodivost materiálů s ohledem na jejich předpokládané zabudování a provozní vlhkost, ale s přirážkou DeltaU to vlastně nesouvisí. Přirážka DeltaU vyjadřuje vliv tepelných mostů ve skladbě konstrukce, nikoli vliv vlhkosti na součinitel tepelné vodivosti materiálu.

Pokud ve skladbě tepelné mosty nemáte, je přirážka DeltaU nulová. Pokud tam tepelné mosty jsou, musíte je zohlednit buď výpočtem ekvivalentní tepelné vodivosti materiálu, v němž tepelné mosty jsou... a NEBO právě přirážkou DeltaU. Další detaily k dané problematice najdete např. v příspěvcích http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/prirazky-na-tepelne-mosty-a-vazby-evergreen-nasich-stranek/, http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/povinna-prirazka-deltau-k-souciniteli-prostupu-tepla-kdy-a-jak-pouzivat/, http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/prirazka-na-vliv-tepelnych-mostu-u-konstrukci-podle-nzu-2013/?pg=6, http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/kdy-pouzit-ekvivalentni-tepelnou-vodivost-a-kdy-prirazku-deltau/?pg=5 atd.

Zbyněk Svoboda

Odpověď na tento dotaz najdete zde.

Zbyněk Svoboda

Ano, je třeba zadat objem zásobníku 240 l, aby byla zohledněna ztráta z obou zásobníků.

Upozorňuji ještě na to, že pokud byste podobným způsobem souhrnně zadala třeba 5 zásobníků o 120 l (tj. celkově 600 l), bylo by nutné ještě upravit v zadání referenční měrnou ztrátu zásobníku na hodnotu 7 Wh/(l.den), aby program nepracoval automaticky s hodnotou 5 Wh/(l.den), která se jinak u takto velkých zásobníků používá.

Zbyněk Svoboda

Máte na mysli součinitele prostupu tepla? Pokud ano, tak záleží na situaci.

Hodnotíte-li větší změnu budovy a porovnáváte-li jen součinitele prostupu tepla s ref. hodnotami, je třeba použít doporučené hodnoty. Pokud ale počítáte referenční průměrný součinitel prostupu tepla, použijete k tomu požadované součinitele prostupu tepla dílčích konstrukcí.

Detaily k tomuto stručnému shrnutí najdete ve vyhlášce 78/2013 Sb.

Zbyněk Svoboda

Dobrý den,

u stanovení doporučených opatření je potřeba udělat extra úlohu. Pak se Vám totiž automaticky vyplní tabulka s numerickými hodnotami a vyplnit ručně můžete tabulku s ano/ne a text. doporučením. Zároveň se vám vyplní zatřídění (bílé šipky) do barevných stránek. Vyplnit ručně pouze jednu z těch tabulek určitě nestačí.

U analýzy alternativních systémů dodávek energie extra úlohu dělat nemusíte.

Pavel Šála

Na budovy užívané orgánem veřejné moci (což je asi tento případ) se vztahuje bod 1b) v par. 7a v zákoně 318/2012 Sb. Stručně řečeno: povinnost zpracovat PENB závisí na energeticky vztažné ploše budovy, přičemž od 1. 7. 2015 se jako limit pro povinnost zpracovat PENB používá hodnota 250 m2.

Zbyněk Svoboda