Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den, mám ještě doplňující otázku k otázce zaslané před chvílí. Co když je kotelna umístěna v jiném domě než na který dělám PENB ? Jak se to projeví v zadání zdroje ? V minulosti to tak bylo někde řešeno, že kotelna pro několik domů byla umístěna pouze v jednom z nich. Děkuji.
Princip zohlednění zdroje tepla mimo budovu je popsán v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/kotelna-mimo-budovu-zadani-ucinnosti-a-energonositele/.
V daném případě by to vedlo k tomu, že by budova se zdrojem tepla vycházela hůře z hlediska dodané energie na vytápění, i když by byly všechny budovy jinak naprosto stejné (účinnost jejího zdroje tepla - např. 90% - by byla nižší, než u ostatních budov, u nichž by se uvažovala 100%).
Je samozřejmě na zvážení, zda raději v podobném případě nezohlednit zdroj tepla ve všech budovách stejně. Sice by se tím porušilo běžně uvažované pravidlo započítání jen těch energetických toků, které přecházejí přes systémovou hranici budovy, ale zas by to bylo jaksi "spravedlivější" k budově s kotelnou.
Zbyněk Svoboda
Mám dotaz ohledně "kategorizace" zdroje. Mám plynovou kotelnu mimo budovu v samostatně stojícím objektu (cca 20 m od domu). Tato kotelna vytápí celkem 3 různé bytové domy (každý z domů má cca 5 vchodů). Tvořím PENB na jeden z těchto 3 bytových domů. Nevím jestli tuto kotelnu brát z hlediska energonnositele jako zemní plyn, stejně jako kdyby byla kotelna přímo v domě nebo jestli se jedná o CZT ?
Odpověď na tento dotaz najdete zde.
Mám BD , kde v 1PP je restaurace. Je to zhruba 1/3 podlaží, zbytek jsou sklepy atd. Můžu zpracovat PENB pouze pro restauraci? Napadlo mne to v souvislosti s tím, že lze zpracovat průkaz pouze pro byt.Můj BD je totiž zateplený, ovšem sokl - stěny restaurace nejsou, takže pokud bych zpracovávala celý dům, přijde mi to nevypovídající pro restauraci.
Zákon 318/2012 Sb. ani vyhláška 78/2013 Sb. nijak nevylučují zpracování PENB pouze pro ucelenou část budovy, i když je např. z par. 7a, bod 8 v zák. 318/2012 Sb. zřejmé, že zákon předpokládá, že se bude standardně zpracovávat jeden PENB pro budovu jako celek - a ten bude používán i pro dílčí části budovy:
"Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro ucelenou část této budovy včetně jednotky."
Z formulace této věty ovšem vyplývá i to, že ucelená část budovy může mít svůj vlastní průkaz (který je běžně shodný s průkazem pro budovu).
V situaci, o které se zmiňujete, by PENB pro budovu skutečně o energetické náročnosti restaurace neříkal celkem nic věrohodného. Samostatný PENB pro restauraci má tedy opodstatnění. Otázkou je ovšem to, zda by se měl paralelně s ním zpracovat PENB jen pro bytovou část - nebo PENB pro celou budovu - a nebo raději oba, aby byly pokryty všechny možné případy, v nichž by byl PENB potřeba.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
prosím o radu, zda je možné v Energii spočítat redukovaný součinitel prostupu tepla stěny k zemině? Osobně vliv zeminy zadávám činitelem "b" (a to pouze u suterénu - u stěn vyt. zóny redukci nepoužívám), bohužel jeden z úředníků na SFŽP mi tvrdí, že i z Energie lze nějaký výpočet "vytáhnout".
Děkuji.
Součinitel prostupu tepla suterénní stěny s vlivem zeminy podle EN ISO 13370 se v programu Energie skutečně stanovuje - a to při výpočtu měrného tepelného toku prostupem vytápěnými a nevytápěnými suterény (provádí se, když zvolíte na formuláři pro popis podlah podrobný výpočet).
Výsledná hodnota U s vlivem zeminy se nicméně nikam netiskne (jde jen o interní výpočet), protože podle EN ISO 13370 se pro suterény stanovuje souhrnný součinitel prostupu tepla, který vyjadřuje vlastnosti podlahy a stěn dohromady. I v případě této hodnoty jde ale jen pracovní mezivýsledek, protože cílem je spočítat měrný tepelný tok prostupem. Nicméně souhrnné U v protokolu o výpočtu najdete.
Nevím přesně, proč po Vás tuto pracovní hodnotu úředník chce (pro ověření splnění požadavků normy se nepoužívá), ale bohužel se mýlí v tom, že by ji bylo možné někde snadno najít.
Pokud ji skutečně potřebujete, doporučoval bych provést její výpočet ručně podle EN ISO 13370 - není to až tolik komplikované.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, jedná se spíše o dotaz k praxi PENB než k ENERGII jako takové. Myslíte si, že je korektní v budově z předminulého století, která je využívána jako muzeum, a to pouze mimo zimní období,uvažovat s vnitřní návrhovou hodnotou 20st.C, když reálně se tam po dobu zimy temperuje na 5stC? V prvním případě vyjde Uem pocitově správně v G, v druhém případě samozřejmě v A.
Děkuji za Vás názor.
Odpověď na tento dotaz najdete zde.
Dobrý den. Mám zdivo Poroth.AKU Z 250 mm+obyč. VPC om.20 mm z obou stran. Splňuje parametry na pl. hm.zdiva min.323 kg/m2 (mám 330 kg/m2). Výrobce v tech. listu udává Rw [dB]=56", kor.-2,-7, v katalogu uvádí..zpravidla bývá 3.Zadáním do programu Neprůz. vyjde Rw=48 dB. Máte, prosím, vysvětlení, proč se tolik liším? Eta beru pro Porotherm jako pro CP z katalogu, pro omítky jako pro beton lehčený.
Výpočetní postupy pro hodnocení akustických vlastností konstrukcí poskytují obecně výsledky na straně bezpečnosti, někdy i značně. Máte-li k dispozici věrohodné měření, pak je jeho výsledkům třeba dát vždy přednost před výsledky teoretického výpočtu.
K daném konkrétním případě je poměrně velký rozdíl výpočet-měření způsoben zřejmě tím, že do výpočtu nebyly zadány reálné materiálové vlastnosti (asi s výjimkou objemové hmotnosti). Ale i kdybyste zadala korektní vlastnosti zdiva, nemusely by hodnoty Rw z měření a z výpočtu vyjíst stejně - určitý rozdíl by tam nejspíše i tak byl.
Dalším problémem by mohlo být použití nevhodného výpočetního modelu konstrukce, což bohužel nemohu posoudit, protože nemám k dispozici vaše data.
Chcete-li se přiblížit s výpočtem k měření, doporučuji zkusit upravit v několika krocích materiálové vlastnosti zdiva.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, dá se využít Energie pro výpočet potřeby chladu pro zimní stadion, který není vytápěn, ale je pouze chlazena ledová plocha na cca -5°C? Potřeboval bych stanovit potřebu chladu (omezení tepelných zisků z venkovního prostředí po výměně opláštění se zateplením).
Pro tento účel Energii bohužel použít nejde. Potřebujete-li stanovit návrhovou tepelnou zátěž kvůli dimenzování systému chlazení, je nutné postupovat podle letité ČSN 730548 a uvažovat přitom návrhové (výpočtové) okrajové podmínky, nikoli průměrné měsíční podmínky, které používá Energie.
Z výpočtu energetické náročnosti budov podle EN ISO 13790 a dalších souvisejících norem, který poskytuje Energie, lze získat bohužel jen informace o dlouhodobých průměrných energetických spotřebách v budově. Výsledky tohoto výpočtu nelze tudíž jednoduše použít pro dimenzování technických zařízení.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, je reálné aby u staršího činžáku (1930) bez jakékoliv izolace a dodatečných stavebních úprav vycházela celková dodaná energie v kategorii F ? Je reálné aby u suterénní stěny (opět bez izolace) s vlivem zeminy vycházelo U = 0,3 ?
Na podobnou otázku je bohužel prakticky nemožné odpovědět bez detailní znalosti budovy a zadaných dat. Nedisponujeme bohužel ani žádnou statistikou možných výsledků pro všechna možná historická období, z níž by se dalo usoudit, zda je výsledek rámcově v pořádku. Nicméně na první pohled zas tak podezřele nevypadá (jako by tomu bylo v případě, kdy by Vám vyšlo třeba C).
K suterénní stěně: pokud je v součiniteli prostupu tepla zahrnut vliv zeminy, tak vycházejí podstatně nižší hodnoty, než když se hodnota U stanovuje jen ze samotné skladby. Možné tedy je, že U=0,3 W/m2K je správné, nicméně pro zcela spolehlivou odpověď by bylo nutné detailně zkontrolovat zadání i postup výpočtu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, moje otázka se týká programu Energie. Na záložce "zdroje tepla" je podzáložka "Sdílení a distribuce tepla" kde se zadává "Účinnost sdílení tepla a "Účinnost distribuce tepla". V nabídce vyvolané F1 nejsou hodnoty pro lokální plynová topidla. Ptám se proto na tyto hodnoty ? Děkuji.
V nápovědě jsou uvedeny nám dostupné hodnoty, především z TNI 730331. Pokud tam nějaké hodnoty nejsou, pak je bohužel nemáme k dispozici.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, jak je v programu Simulace určována plocha zastínění markýzami a bočními stěnami, když jsou konstrukce zadávány pouze plochou?! Zastíněná poměrná plocha se přeci značně liší pro okno 1x2,5 m vs. 2,5x1 m.
Ve výpočtu se zatím uvažuje zjednodušeně čtvercové okno, což - máte pravdu - může vést k nepřesnostem v případě výrazně obdélníkových oken. Program bude v tomto směru upraven. Samotný výpočet činitele oslunění podle přílohy C z EN ISO 13792 je nicméně natolik hrubý a zjednodušený (zavádí např. předpoklad nekonečné délky stínící překážky), že určité nepřesnosti v rozměrech okna se v tom vcelku ztratí.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 77 78 79 80 81 Stránka 82 83 84 85 86 87 .. 122 >