Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Jak tedy posuzovat riziko kondenzace v podlahách s dřevěnými prvky ve styku se zeminou? Je vhodnější horní povrch podlahy pro difuzi spíše co možná nejvíce uzavřít, aby co nejméně vlhkosti proniklo dovnitř? Anebo jej naopak nechat s nízkýcm difuzním odporem, aby se vlhkost za příznivých podmínek v interieru mohla odpařit?
Podlahy s dřevěnými prvky na zemině by se neměly vůbec navrhovat.
Pokud už něco podobného máte, je třeba počítat s tím, že na horním líci hydroizolace bude vznikat téměř celý rok kondenzát a dřevo tudíž nesmí být položeno přímo na hydroizolaci.
Difuzně uzavírat dřevo shora je problém, to bych nedoporučoval. Nicméně tato "otevřenost" vede zas k výše zmiňované kondenzaci na hydroizolaci. Daný problém nemá ideální řešení a tudíž je lepší se mu zcela vyhnout a navrhovat i do dřevostaveb betonové podlahy - jak lze ostatně nezřídka, hlavně v zahraničí, vidět.
Zbyněk Svoboda
Chceme-li zahrnout tepelné vazby přirážkou v programu Ztráty přirážka v nabídce bude odpovídat spíše zděné nezateplené stavbě? U stavby zateplené bude nižší? u dřevostavby v nízkoenergetickém či pasivním standartu bude nulová?
Děkuji.
Přirážky v programu Ztráty (máte asi na mysli hodnoty z nápovědy) jsou převzaty z EN 12831 a obecně řečeno nejsou příliš věrohodné. Nicméně pro daný účel jsou uvedeny v normě, takže je uvádí i program.
Osobně bych doporučoval používat raději přirážky podle ČSN 730540, tj. hodnoty v rozmezí od 0,02 do 0,1 W/m2K (od kvalitně vyřešených nízkoenergetických domů pro běžnou standardní výstavbu). Pro historické, tepelně nekvalitní stavby lze použít přirážku až 0,2 W/m2K.
Zbyněk Svoboda
2)Chceme-li při výpočtu tepelné ztráty dosáhnout, co možná nejreálnějšího výsledku, nebudeme obvod konstrukcí počítat ani z vněších ani z vnitřních rozměrů, ale zřejmě někde mezi? Závisí to na typu konstrukce?
Pokud provedete zcela přesně i všechny související výpočty lineárních činitelů prostupu tepla, musíte při použití obou typů rozměrů (vnitřní/vnější) dojít k prakticky shodnému výsledku, který bude odpovídat "reálné" hodnotě tepelné ztráty.
Pokud tepelné vazby nezohledníte přesně, bude výpočet tepelné ztráty pochopitelně dávat rozdílné výsledky v závislosti na tom, jaké rozměry použijete. Vámi navrhovaný kompromis by ovšem byl zatížen obdobnou chybou (nehledě na to, jak určit to "mezi").
Doplňující poznámka:
Systém vnějších rozměrů se používá, protože vede k výsledkům více na straně bezpečnosti v situacích, kdy se vliv tepelných vazeb zohledňuje nikoli přesně s pomocí lineárních činitelů prostupu tepla, ale jen orientačně přirážkou k součinitelům prostupu tepla konstrukcí.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
v hodinách stavební fyziky jsme narazili na dvě otázky na které si neumíme odpovědět:
1) jak správně počítat riziko kondenzace vlhkosti v podlaze či stěně pod terénem, do nekonečna se zvyšující množství akumulované vlhkosti v jakékoli skladbě zřejmě realitě neodpovídá
Konstrukce ve styku se zeminou se z hlediska kondenzace vodní páry standardně nehodnotí - právě kvůli nejistotám ohledně okrajové podmínky na straně exteriéru a kvůli praktickým zkušenostem s těmito konstrukcemi (výpočtově nevycházejí, v praxi obvykle fungují).
Posuzovat riziko kondenzace ve skladbě podlahy na terénu má smysl jen u dřevěných konstrukcí, u kterých tento výpočet umožní ověřit riziko poškození dřevěných prvků zabudovaných v podlaze.
U běžných betonových podlah se ale hodnocení šíření vlhkosti neprovádí. Připravované nové znění ČSN 730540-2 to již přímo (a jasněji než dosud) uvede přímo ve svém textu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, jaký tepelný odpor při přestupu tepla na vnitřním povrchu okna musím zadat při výpočtu vnitřní povrchové teploty, abych postupoval v souladu s CSN? Rsi=0,13 pro rám i zasklení? Všiml jsem si, že v demo příkladu v programu Area je v koutě mezi zasklením a rámem Rsi=0,2. Kde se tato hodnota vzala? Děkuji.
Pro výpočet povrchových teplot se pro všechna místa vnitřního povrchu okna (zasklení+rám) použije Rsi=0,13 m2K/W.
Hodnota Rsi=0,20 m2K/W se používá podle EN ISO 10077-2 v přesně definovaných místech (koutech) rámů oken při výpočtu součinitele prostupu tepla rámu okna a lineárního činitele prostupu tepla v uložení zasklení do rámu. A to je právě případ těch demo příkladů.
Zbyněk Svoboda
Dobry den mam dotaz,bydlim v panelovem dome,ktery je po rekonstrukci,je z venku zatepleny,ma nova plastova okna,muj dotaz je ze mam v byte studeny pruvan,ze vnitr jsem byt zateplil a utesnil v cem je muj problem.Dekuji za odpoved.
Obávám se, že na podobný dotaz opravdu nelze odpovědět bez prohlídky situace na místě.
Uvést lze snad jen tolik: Pokud máte nová okna, pak je asi dosti nepravděpodobné, že by byla netěsná a "průvan" by měl příčinu v nich. Zbývají tedy netěsné vstupní dveře do bytu, nebo (pokud je máte) ventilační otvory do případné spižní skříně - žádným jiným způsobem by se do vašeho bytu chladný vzduch neměl dostávat.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
měl bych na Vás dotaz ohledně teploty přiváděného vzduchu do objektu přes zemní registr. Existují nějaká podložená data teplotního rozdílu přiváděného vzduchu od klimatických dat (např. v TNI 730329)? Jedná se mi zejména o rozdíly v zimě (pro výpočet měrné potřeby tepla na vytápění) a v srpnu (pro výpočet tepelné stability). Děkuji.
Nějaká měření k dispozici jsou, ale není jich mnoho.
Pro průměrné měsíční teploty z nich vyplývá to, co je uvedeno na okénku pro zadání teplot přiváděného vzduchu: jsou mírně vyšší v zimě a mírně nižší v létě než průměrné měsíční teploty venkovního vzduchu. Rozdíl je cca 1-2 C. Máte-li tedy např. prům. měsíční venkovní teplotu v lednu -2,3 C, lze při použití zemního výměníku realisticky uvažovat teplotu přiváděného vzduchu cca -1,0 C.
Pokud se hodnotí chování místnosti během letního dne, pak může být samozřejmě rozdíl mezi teplotou z výměníku a venkovní teplotou podstatně větší. Konkrétní rozdíl závisí hodně na řešení výměníku a na tom, odkud do něj vstupuje vzduch. Pro základní odhad by bylo možné vyjít z průběhu venkovní teploty během modelového dne (minimum 16 C, maximum 30 C, průměr cca 23 C) a pro vzduch z výměníku uvažovat stejnou střední teplotu, ale menší amplitudu (např. 3 C) a jinou dobu maxima (např. 18-19 h). Výsledné teploty odvozené z takto definované sinusoidy by se pak zadaly do výpočtu (program Simulace) jako teplota větracího vzduchu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
PENB se při rekonstrukci budovy vždy zpracovává na stav po realizaci? Mám zpracovaný PENB stylem popis stávajícího stavu vč. výpočtu a do navrhovaných opatření je zahrnuta rekonstrukce čili zateplení obálky. tab. 5 obsahuje hodnocení pro stávající stav. je nutné tuto tabulku (popř. celý text) zpracovávat znovu na zateplený stav? děkuji.
Obvykle se zpracovává PENB pro stávající stav a plánovaná rekonstrukce se zapisuje skutečně jako navrhované opatření. Tab. 5 pak obsahuje pouze přehled stávajících konstrukcí.
Nic ovšem nebrání tomu, aby se PENB zpracoval navíc i pro stav po rekonstrukci - a to zvláště v případě, když to požaduje úřad. Nicméně běžné to není, pokud vím.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, chtěla bych se zeptat...počítám v teple kontrukci betonové stěny 300 mm a za danou stěnou se nenachází exteriér jako takový, ale je tam skála, u které je ta stěna postavena.(mezi stěnou a skálou není žádna vzduchová mezera) Potřebuji napočítat jakou tloušťku by měl mít polystyrén, kterým obvodovou stěnu ze vnitř objektu zateplím, aby mi nedocházelo ke kondenzaci vodních par.
Děkuji
Problém je v definici okrajových podmínek na vnější straně. O nich by se dalo dlouze spekulovat ... a nebo uvažovat konzervativním odhadem parametry jako v exteriéru, což bych Vám doporučoval.
Obávám se nicméně, že to ale nebude hlavní problém vaší skladby. Pokud chcete totiž izolovat zevnitř takto mohutnou žb stěnu, tak se problémům s kondenzací zkrátka neubráníte. Tloušťka izolantu vše nevyřeší, budete muset aplikovat hodně kvalitní parozábranu - a vyřešit toto dobře, aby se vše dalo zrealizovat, nebude žádná legrace. A i s parozábranou asi k omezené kondenzaci docházet bude.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den.
jsem student a zpracovávám Bc práci a narazil jsem na problém s odporem při přestupu tepla. Omlouvám se že problem zde nerozepišu.Pokoušel jsem se ale pořád mi to psalo omezení na 400 znaku do cehoz jsem se nevesel abych popsal problematiku více na
http://forum.tzb-info.cz/118480-tepelny-odpor-pri-prestupu-tepla?idtext=1#text1
děkuji moc
Odpověď najdete na stránkách tzb-info jako reakci na váš tam publikovaný dotaz.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 102 103 104 105 106 Stránka 107 108 109 110 111 112 .. 117 >