Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
ještě k předchozímu dotazu: jde především o vlhkost. Posuzuji navrženou skladbu s vnitřním zateplením stáv. zdiva CP vrstvou XPS, která díky mí=100 funguje jako parobrzda a Glaserovou metodou pěkně vyjde. Mám ale pochybnosti o spárách a šíření vlkosti skrz ně. I tak byste spáru viděl jako slabě větranou a o.p. na povrchu XPS?
Z hlediska šíření vlhkosti se už nemůžeme opřít o nějakou normu, protože se podobnými situacemi žádná nezabývá.
Nicméně naštěstí je pro celkové tepelně-vlhkostní chování daného místa konstrukce důležitější tepelný model, který jsme už diskutovali. Z hlediska vlhkosti bude mít totiž vzduch ve spáře natolik malý faktor difúzního odporu (odvozený ze vztahu d*mi=0,01, kde d je délka spáry ve směru difuzního toku), že se bude chovat dosti podobně, jako by tam byla rovnou zavedena okrajová podmínka.
Ty citelné efekty okr. podmínky pronikající do izolantu, o kterých jste psal naposledy, budou způsobeny především deformací teplotního pole (které má pochopitelně vliv i na pole vlhkostní).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
Počítám pasivní bytový dům dle TNI 730330. Zajímalo by mne, proč v programu Energie při výpočtu dle TNI zůstávají aktivní buňky pro účinnost sdílení tepla, distribuce a regulace, když TNI mluví pouze o celkové účinnosti přeměny energie (tab. B.2). Můžete, prosím, toto osvětlit?
Obecně se ve výpočtu spotřeby energie projeví účinnost jak produkce, tak distribuce i emise tepla.
Tabulka B.2 v TNI 730330 uvádí účinnosti pouze v závislosti na typu zdroje energie a není z ní právě jasné, jakým způsobem by se v této (poněkud nejasně nazvané) "celkové" účinnosti měl projevit vliv rozvodů a koncových distribučních prvků. Jde o to, že můžete mít např. stále stejný plynový kotel se stejnou účinností a přitom bude "celková" účinnost produkce+distribuce+emise zcela jiná, když budete mít na konci cesty otopná tělesa zakrytá kapotáží - a nebo když budou naopak zcela nezakrytá.
Navíc hodnoty v tab. B.2 v zásadě odpovídají obvyklým účinnostem zdrojů energie bez dalších vlivů.
Pokud byste nicméně chtěl hodnoty z tab. B.2 zavést do výpočtu jako parametry pro účinnost celého systému produkce+distribuce+emise, není nic snazšího: do účinnosti distribuce a emise tepla zadáte 100%.
Zbyněk Svoboda
Rád bych prověřil vliv nechtěné spáry v parobrzdné vrstvě stěny (XPS při vnitřním zateplení) o tl. 1 mm. Stěnu jsem vymodeloval v programu Area. Bude bližší realitě uvažovat tuto spáru jako součást vnitřního vzduchu, tzn. o.p. zaběhne lokálně dovnitř do skladby (pak je vliv této spáry velký) nebo jako slabě větranou vzduchovou vrstvu (o.p. zůstane na vnějším povrchu a vliv spáry je zanedbatelný)?
To je zajímavá otázka, na kterou se ale dost těžko jednoznačně odpovídá. Skutečné chování dutiny bude kolísat (podle rychlosti proudění vzduchu v blízkosti spáry) ... a docela často se spára může chovat i jako uzavřená vzduchová dutina.
Předpokládám, že zkoumáte vliv spáry na únik tepla stěnou. Podle EN ISO 10077-2 se vzduchové dutiny spojené s okolním prostředím považují za uzavřené, pokud jejich šířka nepřesáhne 2 mm. Váš případ by sem spadal. Na místě je ovšem trocha bezpečnostní rezervy, takže osobně bych se přimlouval za slabě větranou vrstvu.
Zavádět okrajovou podmínku spárou do konstrukce považuji za přehnané - výsledky sice budou na straně bezpečnosti, ale v daném případě až trochu nerealisticky mnoho (1 mm šířky je opravdu málo). Jinak by tomu bylo ale v případě, kdy by byl např. kolmo na vaši stěnu nuceně foukán vnitřní vzduch - pak by bylo na místě okrajovou podmínku do spáry zavést.
Zbyněk Svoboda
Chci se zeptat na možnou příčinu, proč se výsledky vypočtené spotřeby tepla z programu Energie tak výrazně rozcházejí se skutečně naměřenými spotřebami tepla v objektu? Jedná se o výpočet "měsíční pro komplexní hodnocení energetické náročnosti". Příkladem je panelový dům, kde za poslední tři roky v průměru na vytápění spotřebovalo cca 1000 GJ a Energie 2010 předpokládá spotřebu tepla 1800 GJ.
Určité rozdíly mezi výpočtem a měřením jsou zcela běžné a jejich příčiny lze obvykle najít v těchto faktorech:
a) chyby v zadání
b) rozdíly mezi okrajovými podmínkami zadanými do výpočtu a skutečnými klimatickými podmínkami působícími během měření
c) rozdíly mezi chováním uživatelů předpokládaným ve výpočtu a skutečným chováním uživatelů (osvětlení, spotřebiče, přerušování vytápění, větrání, teplota, na níž se vytápí atd.).
Výpočty se provádějí pro určité předpokládané standardizované chování uživatelů a určité standardizované okr. podmínky - a jejich cílem je tedy jen ověření modelového energetického chování budovy, nikoli nějaký "přesný" popis reality. Rozhodně tedy nelze čekat, že se s výpočtem trefíte okamžitě zcela přesně do výsledků měření - to by byla bohužel spíše náhoda.
Když už se srovnání s měřením provádí, většinou se musí zadání postupně kalibrovat tak, aby se výsledky výpočtu přiblížily naměřeným hodnotám. Základem je nastavení okrajových podmínek (venkovní teploty, sluneční záření) tak, aby v tomto směru výpočet zcela přesně odpovídal reálné situaci. Dále se pak obvykle upravují násobnosti výměny vzduchu, vnitřní zisky a případně i vnitřní teploty podle předpokládaného režimu vytápění... a to tak dlouho, dokud není dosažen přijatelně malý rozdíl mezi porovnávanými hodnotami.
Některé další informace můžete najít i v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/srovnani-vypoctu-a-fakturovane-spotreby/.
Zbyněk Svoboda
muj dotaz je na provetrvane strechy.Problem nastal, kdyz jsem vse nainstaloval,zjistil jsem ze vata mezi krokvemi se na nekterych mistech dotýka s vrchni folii a vlhne...Vata je sice o 4 cm nizsi nez tramy,ale presto je nadychana,Chci se zeptat,jestli by pomohlo,kdybych mezi folii a vatu vsunul plastove pletivo,ktere by mohlo zapomoct udrzeni vetraci mezery
Obávám se, že tohle je otázka zcela mimo oblast výpočtů a nedá se na ni zcela zodpovědně odpovědět bez prohlídky konstrukce.
Opravdu nevím, zda by pomohla větraná vrstva - to záleží na celé skladbě střechy a na tom, zda by byla větraná vrstva spojená otvory s venkovním prostředím. Také nevím, jaké pletivo máte přesně na mysli. Atd. atd.
Obecně lze říci jen tolik, že ve skladbě by z vnitřní strany měla být nějaká TĚSNÁ parotěsnící vrstva (PE folie či těsněné OSB desky) a z vnější strany pojistná hydroizolace. Pokud by šlo o difúzní folii, mohla by být položena na tepelné izolaci. Pokud by šlo o nějakou obyčejnou folii s nejasným původem, bylo by třeba mezi folií a tepelnou izolací vytvořit větranou vrstvu (větrání ovšem funguje jen tehdy, když je vrstva spojená větracími otvory s exteriérem). Současně by měla být větraná i vzduchová vrstva mezi krytinou a pojistnou hydroizolací.
Doporučoval bych obrátit se na projektanta vašeho domu a daný problém s ním vyřešit. A pokud Vám nebude schopen pomoci, pak by to chtělo domluvit placenou konzultaci s nějakým specialistou, který se na střechu nejlépe přijede podívat.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
rád bych se zeptal, zda existuje nějaký nástroj, který by dokázal vymodelovat či porovnávat tepelnou jímavost a následnou stabilitu konstrukce určené k jímání v místnosti (př. stěna ve dřevostavbě)?
Předem děkuji za odpověď
Tepelná akumulace stavební konstrukce se obvykle vyjadřuje prostřednictvím teplotního útlumu a fázového posunu teplotního kmitu. Tepelná jímavost je veličina, která se používá při hodnocení podlahových konstrukcí z hlediska jejich schopnosti odnímat teplo z chodidla.
Pokud chcete hodnotit stěnu z hlediska její tepelné akumulace, můžete použít program Teplo a vypočítat:
a) její teplotní útlum a fázový posun (zvolíte typ konstrukce: stěna)
b) její tepelnou jímavost (formálně zvolíte typ konstrukce: podlaha na zemině nebo mezi podlažími - volba pro výpočet poklesu dotykové teploty)
Tyto veličiny můžete pak následně stanovit i pro jinou skladbu a vzájemně pak porovnat.
Příklad: Uvažujme dvě stěny o stejném U=0,30 W/m2K. Pro stěnu zděnou o tl. 400 mm vypočteme teplotní útlum 700, fázový posun 20,5 h a tep. jímavost 320 Ws/m2K. Pro stěnu s min. vlákny o tl. 140 mm (ostatní vrstvy pro jednoduchost zanedbáme) vypočteme teplotní útlum 26, fázový posun 1,8 h a tep. jímavost 61 Ws/m2K. Je zřejmé, že z porovnání všech hodnot vychází podle očekávání jako konstrukce s větší tepelnou akumulací stěna zděná
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, ještě mě napadla jedna otázka? Ja přesně zadat vícezónový objekt energeticky jako jednozónový. Např, když u zóny 2 nejde u zdroje tepla zadatúčinnost 0, to samé v u vody a elektřiny, vše mám tedy zapsta do zóny 2 a v zóně jedna zůstanou jen konstrukce.prostě nemůžu přijít na to kde dělám chybu.Děkuji
Vůbec tomu bohužel nerozumím.
Obecně mohu jen říci, že pro každou ze zón musíte definovat vše, co po vás program chce - tedy jak konstrukce, tak technické systémy.
A pokud chcete zadat budovu jako jednu zónu, tak si ji zkrátka představte jako jeden obrovský souvislý prostor bez vnitřních stropů a příček - a ten pak zadáte do výpočtu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, ještě se vrátím k těm dělícím konstrukcím mezi zónami.Když mám objekt rozdělen na zóny a jsou vytápěny z jednoho zdroje.Zadávám zdroj jen do jedné zóny a do ostatních ne?? Děkuji za odpověď
Jakmile rozdělíte budovu na zóny, tak musíte pro každou z nich zadat všechna data - tedy i údaje ohledně zdroje tepla. Pokud je zdroj stejný, pak bude mít ve všech zónách stejné vlastnosti.
Zbyněk Svoboda
Řeším jednoplášťovou střechu nad nevytápěnou garáží přilehlou z 1/3 k obytným prostorům 20°C,oblast Trutnov -19°C.Jak mám v TEPLE zadat Tai v různých měsících?Kondenzace mi vychází,ale nevyhoví mi teplotní faktor.Prosím o radu,co v kci změnit.
KCE střechy:pot+miako,betonová,zálivka,spádový perlitbeton,parozábrana,EPS 150S,hydroizolace,kačírek. Děkuji
Průměrnou měsíční teplotu v garáži budete muset pro výpočet odhadnout - bude se ale asi blížit k průměrné měsíční venkovní teplotě.
Hodnotit teplotní faktor je v podobných případech dost problematické (ostatně o kondenzaci to platí také), protože si pro výpočet musíte okrajové podmínky pro interiér v podstatě "vymyslet". A protože budete mít navíc v interiéru asi v zimě vlhkost nad 60%, tak se požadovaný teplotní faktor ani nevyžaduje splnit - viz ČSN 730540-2.
Z praktického hlediska: pokud je garáž větraná otvory a pokud je ve střeše tep. izolace, pak to musí nad nevytápěným prostorem stačit.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, měl bych dotaz ohledně zadávaní,dělících konstrukcí mezi zónamy při výpočtu PENB. Vím, že už se to tu řešilo a dle ČSN EN ISO 13790, se tyto konstrukce zadávat nemusí pokud jsou vytápěny jedním zdrojem.. Jde mě o to, např u 16 poschoďové ubytovny tím vznikají extrémní rozdíly(zadat/nezadat). Tzn že to defakto záleží na mě jestli bude výsledek lepší nebo horší??
Nerozumím bohužel tomu, proč by měl být výsledek lepší a horší a proč by měly vznikat extrémní rozdíly. Ty z principu vzniknout nemohou, pokud jsou zóny vytápěny stejným zdrojem tepla, protože ztráta z jedné zóny je zisk do druhé a z hlediska budovy jako celku se to vzájemně vyruší (samozřejmě tam mohou vzniknout malé odchylky způsobené např. zaokrouhlováním).
Pokud máte ubytovnu, pak také nevím, jak ji přesně dělíte na zóny. Podobný prostor (pokoje+chodby) se obvykle řeší jako jedna zóna.
Pro jakékoli další vyjádření bych musel bohužel vědět o vašem zadání více podrobností.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 103 104 105 106 107 Stránka 108 109 110 111 112 113 .. 117 >