zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Posouzení návrhu zateplení slabě větrané ploché střechy
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
20.01.2011 22.13 | | Komentáře: 11 komentářů | Přečteno: 30013x
Otázka:
Stavající slabě větraná střecha (skladba s nízkou vzduchovou dutinou a malou plochou provětrávacích otvorů v atikách) má být dle požadavku zateplena tak, aby její U byl pod doporučenou hodnotu normy. Původní asfaltová hydroizolace se dostává do pozice parozábrany a na masivní dodatečné tepelné izolaci horního pláště je navržena hydroizolační fólie. Původní otvory se uvažují zaslepit v rámci souběžného zateplení obvodového zdiva.
Po zadání konstrukce nového stavu skladby střechy (jako jednoplášť s uzavřenou vzduchovou dutinou) vychází minimální kondenzace buď ve vzduchové dutině nebo v textilii pod hydroizolační fólií. S přihlédnutím k malému množtví kondenzátu a kladné celoroční bilanci a k neúčasti dřevěných prvků ve skladbě střechy jsem se chtěl zeptat:
- zda je možné pro výpočet limitu max. množství kondenzátu (3% plošné hmotnosti materiálu) použít přilehlé vrstvy vzduchové dutiny ... do kterých se reálně bude kondenzát vsakovat (keramický panel nahoře alt. původní teplená izolace dole) ?
- nebo je nutné (doporučuje se) použít "expanzní trubičky" v pozicích původních odvětrávacích otvorů dutiny?
- pokud kondezace bude vycházet do textilie pod hydroizolační fólié ... nutno instalovat odvětrávací kloboučky v ploše hydroizolace?
- jsou tyto expanzních trubičky běžně na trhu a kdo je případně prodává / vyrábí ? O jejich použití jsem se dočetl v publikaci "Ploché střechy" - Grada 2009
- při zateplení jednoplášťové střechy s malými odvětrávacími otvory tepelné izolace (cca pruměru 50mm po 5m po obvodu střechy cca 500m2) ... doporučuje se použití expanzních trubiček alt. dočasné zachování odvětrávacíh otvůrků v řádu několik let pro urychlení odparu případné akumulované vlhkosti těchto vrstev před zateplením?
Rizika zadání chybných materiálových parametrů
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem | Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor | Energie » 05 Konstrukce doplňkové
07.06.2024 15.10 | | Komentáře: 10 komentářů | Přečteno: 22557x
Otázka:
Hodnotím celkem běžnou rekonstrukci RD, u které mne dost zarazily poměrně vysoké hodnoty potřeb energie na vytápění - přes 200 kWh/m2. To je určitě zcela nereálné - čekal bych hodnoty někde pod 30 kWh/m2, tak se dlouhodobě s podobnými zakázkami pohybujeme.
Zvláštní je i graf s dodanými energiemi:
Nemůžu bohužel objevit, v čem je problém. Vše se mi zdá zadáno dobře. Prosím o kontrolu a komentář, děkuji.
Vytápěná garáž, nová vyhláška a ČSN 730331-1
Kategorie » téma: Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor | Energie » 06 Provoz zóny | Normy a vyhlášky
25.09.2020 18.01 | | Komentáře: 10 komentářů | Přečteno: 53363x
Otázka:
V RD je garáž, která je temperovaná. Vytvořila jsem si tedy v Energii 2020 vlastní profil, ale abych ho mohla přiřadit zóně, musím dát typ podzóny "jiná než obytná", typ profilu vlastní a vybrat vytvořený.
Ve výsledku je pak u tohoto profilu počítáno snížení neobnovitelné primární energie o 10 % jako u jiných než obytných staveb. Je trochu matoucí, když garáž patří do celku s obytnou stavbou...
Je, prosím, někde přesně daná vnitřní návrhová teplota pro garáž nebo je možné použít jakoukoliv teplotu?
Vliv přídavných vnitřních zisků na zařazení budovy do energetických tříd A-G
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny | Energie » 10 Ostatní | Normy a vyhlášky
24.11.2013 18.30 | | Komentáře: 10 komentářů | Přečteno: 25204x
Otázka:
Měl bych dotaz ohledně uplatnění vnitřních tepelných zisků z dosud nezadaných zdrojů tepla:
Zadání přídavných vnitřních zisků |
Zjistil jsem, že pokud zadám další tepelné zisky z dosud nezadaných zdrojů tepla v nenulové hodnotě, dojde nejen k přepočtení výsledků na celkovou dodanou energii i na neobnovitelnou primární energii, ale i k přepočtení požadavků.
Se zadáním tepelných zisků se logicky sníží výsledek výpočtu. Nerozumím ale tomu, proč se současně zpřísňují požadavky. (V konkrétním případě řešené úlohy to znamená posun u celkové dodané energie posun z kategorie F do G).
Je přehodnocení požadavků skutečně správné? Neměla by tato hodnota zůstat beze změny?
Referenční budova, Uem,N a SFŽP
Kategorie » téma: Teplo | Energie » 09 Výstupní data
18.02.2012 09.56 | | Komentáře: 10 komentářů | Přečteno: 27546x
Otázka:
Ze SFŽP jsme dostali následující pokyny ohledně metody referenční budovy pro stanovení požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla budovy:
Musí být doloženo stanovení požadované hodnoty Uem, N metodou referenční budovy (po jednotlivých konstrukcích budovy) dle ČSN 730540 – 2:2011 např. pomocí samostatného Protokolu k energetickému štítku obálky budovy pro referenční budovu.
Stačí doložit protokol na hodnocenou budovu a ten obsahuje porovnání s referenční budovou nebo musím fyzicky spočítat a doložit?
A druhý dotaz: Při přepočtu totožných budov mi při stejných hodnotách vychází budova v hodnocení „ C „ dle původní normy „ B „. Je to možné?
< 1 2 Stránka 3 4 5 6 7 8 .. 252 >