Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

Položit otázku

 *
 *
 *
 * Opište text z obrázku. Není potřeba rozlišovat velká a malá písmena.

*) Povinné položky jsou označeny hvězdičkou.

Vaše otázky:

25.06.2020 08.03

Dobrý den,dělám PENB na administrativní budovu, kde je vyt.tep. čerpadly(z-v)+AKU 1600l.Na budově je 470ks FVT panelů, s ukládáním energie do nádrží 2x20000l. Teplo z nádrží se používá následně v budově (UT, TV atd). Nevím jak mám ty velké nádrže zadat do výpočtu, k FVT panelům. Či je mám přidat k AKU o velikosti 1600l. Děkuji

Jde-li o nádrže, které slouží pro ukládání energie jak na vytápění, tak na přípravu TV, tak by se měly rozdělit (asi odhadem podle předpokládaného využití energie na dané účely) a zadat jako akumulační nádrže ke zdroji tepla na vytápění a ke zdroji tepla na přípravu TV.

Ztráty z těchto nádrží následně ovlivní množství energie, které musí dodat zdroj tepla (resp. FV systém).

Zbyněk Svoboda

17.06.2020 11.15

Dobrý den, rád bych se zeptal, jestli se podle nové vyhlášky bude nějak přistupovat k dveřním clonám. Do teď to nebylo řešeno nijak.Děkuji

Nic specifického ke dveřním clonám v nové vyhlášce bohužel není.

Zbyněk Svoboda

10.06.2020 14.11

Dobrý den, mohu poprosit o informaci,jaká je definice pojmu "měněný prvek obálky budovy" podle vyhlášky 78/2013 Sb. i 264/2020 Sb. ? Vyhláška v textu uvádí pojem „stavební prvek“ a samostatně pojem „stavební konstrukce“. Definice je v ČSN 730540-1:2005. Požadavky ale vyhláška určuje pouze pro "měněné stavební prvky obálky budovy", nikoliv pro "stavební konstrukce". Předem děkuji, Robert Šafránek

Definice pojmu ve vyhláškách uvedená není, takže mohu poskytnout maximálně osobní pohled: "měněné stavební prvky obálky budovy" vnímám jako měněné stavební konstrukce průsvitné i neprůsvitné. Zařadil bych tam vše od zateplované stěny po vyměńovaná okna.

Proč je použito diskutované označení, ale bohužel nevím. To je spíš dotaz na legislativní specialisty MPO. Že se ale někde ve vyhlášce objeví termín "stavební konstrukce" a jinde "stavební prvek", mne zas tak nepřekvapuje - to se v takovém textu, na kterém pracuje poměrně hodně lidí, zkrátka může stát. Záměr v tom velmi pravděpodobně žádný není.

Zbyněk Svoboda

03.06.2020 16.56

Dobrý den, potýkám se s problémem v programu Energie. Zadávám do záložky nevytáp. prostory kci, která je ve styku s chladírnou 3°C. Když zaškrtnu políčko celoročně konst. teplota a spustím výpočet, je hlášena chyba. Zjistil jsem,že to nastane jen v okamžiku, kdy je vnitř. návrh. tep. 18°C. Když zadám jinou,výpočet proběhne (zkoušeno na více modelech). Napadá Vás, kde by mohl být problém. Děkuji.

Kombinaci, kterou zmiňujete (teplota v zóně 18 C, konstrukce v kontaktu s chladírnou o teplotě 3 C), jsme vyzkoušeli a vše funguje zcela normálně. Problém bude tedy asi v nějaké specifické kombinaci vašich dat.

V podobných případech prosím VŽDY posílejte svá kompletní data. Bez nich Vám bohužel neumíme pomoci.

Zbyněk Svoboda

02.06.2020 09.01

Dobrý den, zpracovávám PENB na přístavbu bazénu k RD, bazénové těleso je v nerezovém provedení a pod ním v 1.PP se nachází místnost pro technologii, kterou bude nutno nuceně odvětrávat. Je správné tuto místnost (pod bazénem) zadat jako nevytápěný prostor nebo jako 2. vytápěnou zónu?
Děkuji.

Pokud je prostor jen větrán - a jinak se v něm teplota řízeně neupravuje - pak by se měl hodnotit jako nevytápěný prostor, který bude v daném případě oddělen od zóny jen nerezovým plechem a asi nějakou podlahovou konstrukcí (?).

Nucené větrání technologického zázemí se pak zadá na formulář Zadání spotřeb energie v nevytápěných prostorech.

Zbyněk Svoboda

26.05.2020 15.31

Měl bych dva dotaz k novému sw Energie:
-dá se odhadnout, jestli bude k dispozici dříve než vstoupí v platnost novela prováděcí vyhlášky (prý 1.9.2020), aby bylo možné se programem seznámit?
-je zpracovávána v modernějším programovém prostředí, něž aktuální verze Stavební fyziky? Abych se mohl rozhodnout, zda přejdu na Energii nebo na jiný sw?

Nová vyhláška začne platit od 1. 9. 2020. Do té doby by měla být Energie 2020 připravená, pokud se nestane něco neočekávaného. Vzhledem ke skutečně masivnímu rozsahu změn ale bude program těžko k dispozici dříve než v srpnu.

Neumím bohužel odhadnout, jaké modernější prostředí máte na mysli. Jde-li Vám o vzhled, budou v něm určité změny ("ploché" ovládací prvky, rozbalovací menu o větším počtu položek apod.). Jde-li Vám o funkčnost, pak bude program koncipován z hlediska zadávání hodně odlišně. Naprosto jiné - a, jak pevně věříme, příjemnější, praktičtější a přehlednější - bude především zadávání TZB a provozních podmínek v zóně.

Mnoho změn v programu je vyvoláno nejen změnou vyhlášky, ale i požadavky našich uživatelů - a povede k zásadnímu rozšíření možností modelování (např. skládání budovy z podzón s automatickým výpočtem výsledných průměrných provozních podmínek, možnost zadání až 3 různých otopných či chladících soustav s až 9 zdroji v každé zóně, definování až 3 VZT zařízení v zóně s různými podíly na přívodu a odvodu vzduchu atd. atd.).

Je toho opravdu hodně - zdaleka největší změny za posledních cca 15 let. Detailně ještě vše popíšeme, až bude program hotový.

Zbyněk Svoboda

24.05.2020 20.36

Naopak právě přes den se objekt rychleji zahřeje a bude potřeba chladu větší.
Chtěla bych se tedy zeptat, jestli mi něco uniká a v programu musím něco upravit, aby mi vycházely reálnější hodnoty nebo opravdu v reálu bude potřeba chladu u var. 1 menší než u var. 2.
Děkuji mnohokrát za odpověď

Solární zisky procházejí do budovy v naprosto rozhodující míře přes okna (přičemž nejsou závislé na součiniteli prostupu tepla, ale na propustnosti slunečního záření). Zisky přes neprůsvitné plochy, které závisí na souč. prostupu tepla, jsou ve srovnání s tím minimální (dříve se při výpočtu podle EN ISO 13790 dokonce zcela zanedbávaly). Budova se tedy zahřívá hlavně v závislosti na tom, jak moc/málo je prosklená a jak je zasklení propustné pro sluneční záření.

Říci na základě výpočtu, jak se bude budova chovat skutečně, není bohužel až tak jednoduché. Zvláště u chlazení je třeba upozornit na to, že měsíční krok výpočtu je dosti hrubý a obecně se tudíž tento výpočet považuje za spíše orientační (i když je pochopitelně normově definovaný a zatím přípustný).

Zbyněk Svoboda

24.05.2020 20.35

Dle vzorců v "Zákulisí programu" se od tepelných zisků odečítá tepelná ztráta/zisk vynásobena koeficientem. TZ je počítaná z theta(i) (22°C dle nápovědy) a theta(e,j) (pro červenec v mém případě 18,8°C). Vzniká tedy tepelná ztráta, která u var. 1 je výrazně vyšší a proto jakoby odlehčuje chlazení, ikdyž v reálném běhu to dle mého takto fungovat nebude.

Netroufám si hodnotit, jak by se budova chovala skutečně - data z nějakých věrohodných měření nemám bohužel k dispozici a zas tak detailně jsem se problematikou chování různě zateplených budov v letním období nezabýval.

Je ale celkem běžné, že značně zateplené budovy (nízkoenergetické a pasivní budovy) mají problémy s přehříváním v letním období - pamatuje na to ostatně i dotační program NZÚ, pro který je nutné posuzovat i riziko přehřívání v letním období.

Zbyněk Svoboda

24.05.2020 20.34

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na výpočet potřeby energie na chlazení zóny.
Porovnávám 2 varianty zateplení domu – var. 1 (méně zatepleno, okna dvojskla) a var. 2 (tlustší TI, okna trojskla). Ve výsledku mě překvapilo, že potřeba chladu ve variantě 1 je menší než ve variantě 2 (tedy opačně než jsem předpokládala).

I když se zdá výsledek překvapivý, odpovídá ve skutečnosti standardnímu chování výpočetní metodiky EN ISO 52016-1.

Solární zisky do budovy pronikají v rozhodující míře přes průsvitné konstrukce - a nikoli přes stěny, střechy apod., takže na jejich velikost mají součinitele prostupu tepla minimální vliv. Na druhou stranu ovlivňují součinitele prostupu tepla zásadním způsobem chladnutí budovy - a zde podle očekávání chladne více budova s méně zateplenou obálkou.

V důsledku toho obvykle vychází nižší potřeba energie na chlazení u méně zateplené budovy.

Zbyněk Svoboda

15.05.2020 15.07

Dobrý den,měl bych opět dotaz k aktivní rekuperaci Nilan. V březnu 2019 jste psal, že se na fondu domluvila sezónní COP=2,6 a podíl na dodávce tepla na vytápění max. 20 %. Co na přípravu TV? Taky 20%? děkuji předem za odpověď. Richard Michalík

To bohužel nevím, zkuste se raději obrátit přímo na SFŽP.

Zbyněk Svoboda

< Stránka 1 2 3 4 5 6 .. 78 >

Stavební fyzika » Aktuality

10.06.2020 14.22 » beta-verze Energie 2020

Do distribuce byla uvolněna beta-verze Energie 2020Více info zde.

08.11.2019 12.51 » Teplo 2017.3 k dispozici

Pro uživatele s licencí Teplo 2017 je k dispozici bezplatný update 2017.3 na kcad.cz v sekci ke stažení