Otázka:

Chtěl jsme požádat o názor jak přistoupit ke stanovení požadavků a nutnosti hodnocení PENB půdní vestavby na stávajícím rodinném domě.   

Dostal se mi do rukou projekt půdní vestavby na RD. Jde mi o to zda k půdní vestavbě přistoupit jako k samostatné bytové jednotce a hodnotit ji úplně samostatně jako novostavbu (bez stávajícího domu ) a nebo jedině jako celý objekt (tzn. i se stávající částí RD, se kterou se zatím nic stavebně neplánuje ). 

Dle vyhlášky o en. náročnosti plním požadavky na ENB pokud nové konstrukce budou navrženy pod úroveň doporučených hodnot dle ČSN 730540-2. Ale pro případ, že takováto obálka v projektu navržena není (zatím hodnoty mezi min. požadovánými a doporučenými ) musím splnit Uem a k tomu buď limit celkové dodané energie či limit neobnovitelné primární energie. Dotaz zní zda pro stanovení Uem nutno brát celý objekt (včetně stávající  části ) a nebo jen půdní vestavbu? 

Asi čitelnější (jednoznačnější ) by to bylo pokuď by šlo o rozšíření stávajícího objektu bez vytvoření samostatné byt. jednotky. Zde by se a pro Uem se jistě hodnotil celý objekt. 

Do toho, ale vstupuje §6 odst. 3 vyhlášky o ENB - "Přístavba navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více než 25% se považuje při stanovení referenčních hodnot ukazatelů energetické náročnosti budovy za novou budovu". Z tohoto by pak vyplývalo, že rozhodně přistavbu (nad 25% plochy ) nutno hodnotit samostatně, aby program správně nastavil referenční hodnoty. Tzn. vícezónové zadání (min. zóna přístavba a zóna stávající objekt ). Podobně by se zadal i případ přistavby kdy by nedošlo k vytvoření samostatné bytové jednotky tzn. minimálně dvouzónové zadání s odlišnými požadavky na každou zónu.  Pod 25% plochy možno zadat jednozónově (pokuď bude vytápění a dodávka TUV centrálně pro st. i přistavenou část ) ? 

Dále chápu-li to správně (dle §7 odst. 3 en. zákona ) v případě, že úprava je pod 25% plochy obálky či en. vztažné plochy není nutno vystavovat PENB, ale výše uvedené limity plnit nutno je.

Předem děkuji moc za jakýkoliv názor či zkušenost z hodnocení podobných st. úprav, přístaveb a nástaveb. 

Otázka:

Zajímalo by mne, jak mám postupovat, když zpracovávám PENB na RD, ke kterému se bude přistavovat nová přístavba o zhruba stejném objemu, jaký má ta stará část. Stávající budova se bude současně zateplovat.

Otázka:

Chtěl jsem poprosit o názor na zadání ploché dvouplašťové střechy v programu Energie. Standardně je zadávám součinitelem prostupu tepla dolního pláště jako k exteriéru (zadání na stranu bezpečnosti ). Zdali je přípustné zadání s redukčním činitelem b (s pouzitim teploty v dutine z programu Mezera ... teplota však není po délce konstantní ) či namodelovat dutinu jako nevytápěný prostor.

Otázka:

V energetickém štítku, průkazu i v protokolu o vlastnostech referenční budovy (pro stanovení Uem,N) se nám v seznamech konstrukcí vypisují zprůměrnované vlastnosti konstrukcí. Např. pro "výplň otvoru" se vypíše UN=1,54, což je způsobeno tím, že okna mají UN=1,5 a dveře mají UN=1,7. Tomu sice rozumíme, ale úředníci proti tomu protestují. Nešlo by s tím do verze 2013 něco dělat?

Otázka:

Ze SFŽP jsem dostal k výpočtu v programu ENERGIE 2009 následující připomínky:

"Solární systém se ve výpočtu primární energie již nezahrnuje do energonositelů, v programu Energie je již zahrnut v předchozí části výpočtu." "Solární systém by se neměl započítávat do záložky primární energie, byl již odečten v přepočtu na spotřebu TV, případně na vytápění. Primární energie ze solárů by se měla navíc připočíst k výsledkům z protokolu energie, která tento výpočet zatím počítá nepřesně."

Na to jsem odpověděl ve smyslu, že jsem přesvědčen o správnosti zadání a již se mi nikdo ze SFŽP neozval.

Po obdržení opětovné stejné připomínky k jinému projektu toto chci raději prověřit. V příloze zasílám předmětný výpočet. Jedná se o pasivní dům se solárními kolektory na ohřev vody a přitápění. Na kartu energonositelé jsem zadal jednotlivé zdroje s jejich procentuálním podílem.

Nevím, co by mělo být jinak? Resp. můžete prosím poradit, co tím asi myslí?