zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Výpočet součinitele prostupu tepla světlíků a jejich rámů
Kategorie » téma: Area
20.05.2011 17.55 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 19069x
Otázka:
Prosím o radu, jak si poradit s výpočtem souč. prostupu tepla rámu světlíku ve spojení s podstavcem. Výrobce po mě požaduje hodnoty jako podklad pro projektanta.
Pokud by profil neměl podstavec, je postup jasný. Řeším pouze profil a zasklení s jasným směrem šíření tepla. Pokud má podstavec, jak bych měla postupovat? Spojit podstavec se zbytkem rámu?
Pokud bych musela považovat podstavec za jinou konstrukci a počítala ji samostatně s vodorovným tokem tepla, byla by to lehká obvodová stěna nebo něco jiného ? (kvůli splnění požadavků); vypadá totiž ve dvou případech jako zvýšený okenní profil.
Varianty skladeb kcí; jednodušší vyhodnocení skladeb; provázanost dat mezi pr. Energie a Teplo; uživatelský katalog kcí a materiálů přenositelný mezi verzemi; převod deklarované hodnoty na návrhovou..
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Teplo
05.05.2010 09.02 | | Komentáře: 4 komentářů | Přečteno: 19043x
Přepis otázek a odpovědí z komentářů k článku: "Teplo 2010 - výstup: stručný přehled výsledků (shrnutí vlastností hodnocených konstrukcí)"
Obvodová stěna bazénu: jednoplášť či dvouplášť?
Kategorie » téma: Stavební fyzika
02.11.2010 19.36 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 19037x
Otázka:
Posuzuji obvodovou stěnu budovy bazénu, sprch, šaten a sauny.
1) Jedná se mi o to, jestli je lepší z hlediska šíření vlhkosti uvnitř konstrukce navrhnout jednoplášťovou konkrétně : keramický obklad +keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + omítka, nebo dvouplášťovou obvodovou stěnu konkrétně : keramický obklad + keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + vzduchová mezera 50 mm a vnější obklad z auqapanelů.
Když navrhnu jednoplášťovou stěnu, musí být podle mých výpočtů dodrženy následující podmínky :
- nesmí dojít k výpadku vzduchotechniky (musí být stále dodržena relativní vlhkost vnitřního vzduchu 50%)
- omítka na vnější straně zateplovacího systému musí mít faktor difúzního odporu max. 50 (nějaké lepší silikátové nebo silikonové omítky )
Pokud navrhnu dvouplášťové řešení, tak omítku řešit nemusím a teoreticky tato konstrukce částečně vydrží i výpadek vzduchotechniky na delší dobu. Navíc tento výpočet byl proveden pro ustálený stav, kdy se neřeší vlhkostní setrvačnost, vliv vlhkosti na materiál a další vlivy. Znamená to tedy, že dvouplášťové řešení je v daném případě mnohem,, jistější,, zvýší se životnost konstrukce a projektant by se tímto mohl vyhnou případným problémům?. Je toto uvažování správné?.
2) Při návrhu tloušťky větrané vzduchové vrstvy mezi ocelovými rošty pro auqapanely v programu Mezera mi vychází při bezvětří tl. min. 20 mm při malých rozměrech otvorů. Není to nějak málo? (úsek šířky 0,6 m a výšky 3 - 9 m). Pokud nechám předběžný návrh 50 mm budu na straně bezpečné?
Údaje o zpracovateli PENB
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data | Energie » 10 Ostatní
07.06.2013 11.07 | | Komentáře: 1 komentářů | Přečteno: 19029x
Otázka:
Doporučoval bych umožnit zadání údajů o zpracovateli centrálně v nastavení Energie, aby se pak automaticky předvyplňovaly v jednotlivých nově založených projektech. Dále pak tyto nacionále doplnit do textu PENB (telefon a email se do PENB nyní negeneruje).
Redukce referenční hodnoty Uem pro novostavby podle vyhl. 78/2013 Sb. a její vazba na referenční dodanou a primární energii
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Normy a vyhlášky
10.01.2014 13.12 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 19013x
Otázka:
Program ENERGIE používá pro výpočet referenční hodnoty pro dílčí dodané energie pro vytápění, chlazení, apod. redukci hodnot s odkazem na tabulku v příloze 2 vyhl. 78/2013 Sb.
Redukci chápu u ukazatele Uem, který je pro nové budovy redukován 0,8x, kdy vzniká stav s rekonstrukcemi vycházejícími do D. Důvod k redukování dílčích dodaných energií jsem ale v legislativě nenašel.
< 1 .. 222 223 224 225 226 Stránka 227 228 229 230 231 232 .. 314 >