Otázka:

Nevím, jak mám zadat vnější stěnu na hranici zóny, když sousedí s vedlejším objektem a tudíž za obvodovou stěnou není výpočtová venkovní teplota -15°C, ale teplota např. +10°C. Typyckým příkladem je RD v řadové zástavbě.

Otázka:

Jakým způsobem zohledňuje program Energie 2009 lineární a bodové tepelné mosty?

Otázka:

Chtěl bych se zeptat na následující. Vytvářím průkaz pro polyfunkční budovu - v 1.patře jsou kanceláře a obchody, v ostatních vyšších patrech jsou byty. Celá budova má jeden společný zdroj tepla - výměníkovou stanici napojenou na horkovod. Kanceláře mají odlišný režim vytápění než byty (přes noc a o víkendu počítám vnitřní teplotu 16 stup., přes den 20 stup.), takže je modeluju jako samostatnou zónu. Mám tento režim počítat ve formuláři přerušované vytápění, i když o přerušované vytápění ve skutečnosti nejde ? Nejsou tam také žádné délky trvání zátopu ap. (v pondělí někdo přijde a na termostatické hlavici nastaví 20 stup., zdroj ale díky bytům jede neustále).

Otázka:

1) Kde ve formulářích programu Energie 2009 zadat podlahovou plochu?

2) kde zadám způsob ohřevu TUV (energonositel, např. el. energie)

Otázky:

1) je pravda, že při zachování konstrukčního systému budovy včetně druhů navržených energetických systémů platí, že čím menší podlahová plocha, tím větší energetická náročnost na vytápění v přepočtu na plošnou jednotku? 

2) čím může být způsoben rozdíl pří výpočtu (programen Energie 2009) běžného objektu s jednou zónou, podlahovým vytápěním, stěnami Supertherm 440P+D včetně zateplení 10cm Orsil, základy izolovány 10cm Styrodur (dle doporučení ČSN 730540), který vychází EP,A kolem 150-160 kWh/(m2rok), souč.prostupu tepla obálky U,em kolem 0,31 W/(m2K) a při výpočtu podle prováděcí PD s PEN vypracovaný autorizovanou osobou - EP,A 96,9 kWh/(m2rok)? Rozdíl je jak v potřebě tepla na vytápění, tak u náročnosti osvětlení EP,L. Jde o kancelářské prostory, celkový příkon osvětlení je 2000W. Autorizované osobě vychází necelých 5 GJ/rok, což je 9,27 kWh/(m2rok), v programu Energie 2009 vychází 26 GJ/rok (50 kWh/(m2rok). Zdá se, že ani při zkoušení různých variant zadání klasifikační třídu "B" nelze u byť zatepleného objektu prakticky dosáhnout bez použití systém nuceného větrání a dalších zisků, např. solární energie aj. Součinitel tepelného prostupu "obálky" je od 0,25 (stěny), 0,20 (stropy) do cca 0,35 (zateplená střecha nad nevytápěným podkrovím).

3) Je možné u běžně navrženého domu, podlahové plochy cca 150m2, sedlové střechy, nezatepleného podkroví, izolace stěn 10cm  a podlahovým topením dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu?