Otázky:

1) jak definovat jednotlivý počet osob a počet bytů v zónách, při rozdělení RD na více zón?

2) v suterénu je umístěna kotelna s kotlem na tuhá paliva s rozvody vedenými pod stropem. Dle topenáře je zisk od těchto trubek zanedbatelný. Je možné v takovém případě brát suterén jako nevytápěný?

Otázka:

...je možné nějakým jednoduchým způsobem převádět data z TEPLO 2008 do SIMULACE 2009? Jedná se o převod již zadaných a spočítaných konstrukcí v TEPLO 2008.

Otázka:

Chtěl bych se zeptat, zda lze nějakým způsobem zohlednit zemní výměník tepla integrovaný do VZT systému budovy (Atrea systém) pro výpočet letní tepelné stability. Jedná se mi o to, že jde svým způsobem o "pasivní" opatření (není to žádná klimatizace), pouze se točí jeden ventilátor VZT jednotky :-).

Zda norma EN 13792 umožňuje takovýto systém ve výpočtu zohlednit a pokud ano jak jej lze zadat do programu SIMULACE 2009?

Samozřejmě by mi zemní výměník výrazně pomohl snížit interiérovou teplotu v letním období (přívodní vzduch bych s rezervou mohl uvažovat nějakých 20°C).

S tímto tématem souvisí i zadávaná násobnost výměny vzduchu v místnosti. V případě, že to umožňuje VZT systém lze zadat výměnu vzduchu např. n=3 hod-1 nebo je dáno nějaké maximum výměny?

Otázka:

pokud mám dům o zastavěné ploše 100m2 částečně podsklepený (plocha sklepa - bez započtení obvodových stěn tvoří 10m2, výška podlahy sklepa je -2,000) a podlaha přízemí je v úrovni terénu, pak v oddíle Podlaha a suterén zadám u částečně či zcela nevytápěného suterénu Výšku horní hrany podlahy nad terénem 0m a v Hloubce podlahy suterénu pro úrovní okolního terénu doplním 0,2m.
podle vzorce ((90m2x0m)+(10m2x2m))/90m2+10m2
Mate mne však, pokud by horní hrana přízemí byla ve výšce třeba +0,500m.
Potom je sice hloubka celoplošného podsklepení opět 0,2m, ale ve vztahu k terénu je to záporné číslo (-0,3m). Je tato moje úvaha správná?

Otázky:

1. problematiku vytápěného / nevytápěného suterénu jsme řešili minule, myslim, ze jsem pochopil. Zadávám to tedy jako "nevytápěný prostor".
Jakmile mám suterén solitérního objektu, pak nemám problém.Všude okolo je zemina.  Ve chvíli, kdy ovšem počítám suterén např. řadového rodinného domu, kde ve vedlejším objektu je také nevytápěný suterén (nebo nějáky temperovaný prostor), pak mám nejasnost.
Dost často  si klient sklep předělává např. na pracovnu, chce tam tedy topit. Jak zadám vedlejší suterénní prostor ? (exteriér to není, a zemina to také není) normálně po staru bych tam dal béčkem srážku ale to tato norma neumožnuje.
2. ten samý případ řadového rodinného domu, kdy např. v 1. NP jsou obytné vytápěné místnosti a ve vedlejším objektu také. Dělící konstrukce mezi "sekcemi"je  tedy neochlazovaná konstrukce. Vůbec nezadávat ?
3. Problematika tepelných mostů. Náš standardní postup je ten, že když máme např. bytový dům, zděný s žb překlady bez TI, tak ve stávajícím stavu uvažujeme mosty 0,1A . dle TNI nízká kvalita řešení. Po provedení opatření, kdy se zateplí fasáda, střecha, ostění oken dáváme mosty 0,02 - 0,05A, podle kvality řešení. Lze říci, že tepelně izolační vrstva je po realizaci opatření "spojitá".