Otázka:

Při výpočtu měrné potřeby energie - bytový panelový dům jsem chtěla dodržet normu TNI 730330 čl.4.4, kde se píše že v případě  když je např. nevytápěné schodiště  v kontaktu s vnitřním prostředím, tak se zahrnuje do vytápěného prostoru budovy. Tento případ já mám. Při výpočtu dle TNI 730330 jsem si budovu rozdělila na dvě zóny a to nevytápěné schodiště jako vytápěné na 10 °C a byty ( druhá zóna ) 20 °C + nevytápěný suterén ( zařazen do nevytápěných prostorů ). U schodiště nedosáhnu ti = 20 °C. 

Při výpočtu nastaly problémy při vyplnění počtu osob a bytů v zóně s 10°, neboť od těchto údajů se odvíjí hodnoty vnitřních zisků, el. energie a potřeba energie na TV. Nelze tam napsat 0 počet osob v této zóně a z toho jsem usoudila, že musím asi vše  přepočítat  na jednozónový objekt a schodiště počítat jako vytápěné na 20° a pouze suterén jako nevytápěný prostor. Je to tak i když na schodišti není ti = 20 °C ?

Otázka:

Výpočet - TNI...jak ovlivní veličina: "Tok větracího vzduchu" měrnou potřebu energie na vytápění? Jak s touto hodnotou program pracuje?

Otázka:

...dotaz ohledně podlahové plochy:

zadám-li v části podlaha suterén vytápěnou plochu, tak se automaticky nepřičte k celkové vytápěné ploše.

Rád bych se zeptal, jak s touto plochou program tedy počítá. Pokud to nechám tak jak je teď na obrázcích (horní plocha je bez plochy suterénu), zajímá mě především, jak jen z plochy zjistí jaký objem vzduchu je v suterénu vytápěný? Přepočítá si program poměr vytápěné plochy k celkové a v tom poměru určí vytápěný objem? V těchto podmínkách mi tedy potřeba vyšla kolem 101kWh, pokud odstraním vytápění suterénu je to cca 96kWh a pokud zadám i tuto plochu do celkové podlahové vytápěné plochy dostanu se na hodnotu 86kWh. Přijde mi že samotná „ztráta“ tepla pokud je vytápěn suterén je docela malá ale pokud zadám plochu do vytápěné části velmi si pomohu je to takto opravdu správně?

Otázka:

...výpočet součinitele "U" u dělících konstrukcí u nevytápěných prostorů. Konkrétně jak je to s koeficienty přestupu na chladné straně Rse?

Osobně si myslím, že by to mělo být jako u dvojplášťových konstrukcí tedy u stěn 0,13 a u stropu na půdě 0,10.

Ale rád bych si to potvrdil. V tom případě by platilo, že ta samá konstrukce bude mít různé U podle toho jestli je otočená do exteriéru nebo do vytápěného prostoru. Velké rozdíly pak vycházejí u původních nezateplených konstrukcí, které mají vysoké U. U zateplených konstrukcí už ten rozdíl patrný není.

Otázka:

... dávám si dohromady podklady pro PENB a mám takové menší dilema, které bych s Vámi rád zkonzultoval. Jedná se o 8 podlažní bodové domy ve dvojicích, které jsou horizontálně posunuty. Mezi domy je dilatační spára v šířce 15 cm. V dilataci by měla být vložena tepelná izolace (alespoň podle PD, ale já pochybuji, že tam nějaká vůbec je a pokud je, pak nikdo neví v jakém stavu). Tato dilatace bude upravena nově - dle doporučených systémových řešení. Jedná se mi o to, s jakou teplotou uvažovat v dilatační spáře. Obvodový plášť je ze struskopemzobetonových panelů, varianta Nový Jičín. V této části nebude plášť zateplen, pro výpočet součinitele prostupu tepla jsem uvažoval s Lambdou 0,70 W/mK, protože teoreticky předpokládaná objemová váha nebyla nikdy o těchto blokopanelů dodržena. Jedna z variant je teplota vnějšího vzduchu, tzn. že bych to uvažoval tak, že vedle žádný dům není, stěna v délce dilatační spáry zůstane původní - bylo by to na straně bezpečnosti. Druhou možností je uvažovat s teplotou 0 až - 5 stupňů, protože teplo z bytů bude tuto dilatační spáru vyhřívat a teplota s výškou bude stoupat. Tato úvaha je ovšem ryze teoretická. Rád bych Vás poprosil touto cestou o Váš názor, a to jak k uvedenému součiniteli tepelné vodivosti, tak k teplotě v dilataci.