řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Započítání vrstev do tepelného odporu podlahy na terénu
Kategorie » téma: Stavební fyzika
04.10.2010 21.43 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 19209x
Otázka:
Započítání tep.izo. XPS pod základovou deskou a hydroizolací do U (resp. R) je možné či nikoliv? Nevzniká pak problém z hlediska podzemní vody, která může pronikat spárami? Kce by poté ztratila izolační schopnost. Někde jsem četl, že se vrstvy podlahy dají započítat jen do hydroizolace, pak by ovšem tyto izolace (plovoucí ŽB desky na XPS) nemohly být započteny.
Možnost "vypnutí" vytápění přes léto ve výpočtu energetické bilance budovy
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Energie » 09 Výstupní data
20.10.2010 15.20 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 24816x
Otázka:
Neuvažujete o tom, že by jste program nastavili tak, aby počítal potřebu tepla na vytápění jen pro otopné období - tedy říjen až duben?
Měrný tok přes hranici mezi zónami
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Energie » 01 Zóny
14.10.2010 18.41 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21965x
Otázka:
Jakto, že mezi dvěmi stejnými zónami (stejná teplota a způsob vytápění i větrání) vzniká měrný tok? Čekal bych, že tam žádný tepelný tok nevznikne.
Zvládne Energie více nežli 15 zón v jednom výpočtu?
Proč není stejný tok větráním při stejné výměně u přirozeného a nuceného větrání?
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny
30.10.2010 20.36 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 23736x
Otázka:
Při výpočtech v programu Energie jsem narazila na následující nesrovnalosti.
Zkoumám výhodnost nuceného větrání v porovnání s přirozeným. V prvním případě uvažuji přirozené větrání s výměnou n=0,36 1/h. V druhém případě uvažuji nucené větrání s výměnou n=0,36 1/h a bez rekuperace. Ve třetím případě uvažuji nucené větrání s výměnou n=0,36 1/h a s rekuperací účinnosti 50%.
Nesrovnalosti, které vidím:
Podle mého názoru by měrná tepelná ztráta v prvním a druhém případě měla vycházet stejně. To mi ale nevychází - pro nucené větrání je měrná ztráta podstatně vyšší. Program počítá s menší výměnou vzduchu u přirozeného větrání, než, která je zadána?
Pokud porovnám druhý a třetí případ, neměla by tepelná ztráta větráním klesnout na polovinu a ne jen o třetinu? Program počítá s tak velkými ztrátami ve VZT jednotce?
Komínové těleso ve fasádě
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem
19.10.2010 15.36 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 24767x
Otázka:
Chtěl jsme zkozultovat praktické zkušenosti se zadáváním komínového tělesa jako konstrukci ve styku s exteriérem. Dle přiloženého obrázku se jedná o masivní těleso z CPP a kemene v obvodovém zdivu z kermických tvárnic CD-INA.
![]() |
Komin |
Vzhledem k výraznému nepoměru součinitele prostupu tepla hlavní fasády oproti zdivu komína z kamene těžko komín zahrnout do ploch obvodového zdiva hlavní fasády.
Pokud tedy hodnotit komín plošně samostatně tak pak ho zadat váženým průmérem dvou skladeb - dvouvrstvé zdivo CPP+Kámen a zdivo CPP nen vůči větané dutině exteriérovým vzduchem...
alt. zadání jako nehomogenní konstrukci (dvouvrstvé zdivo CPP+Kámen a zdivo CPP vuči větané dutině exteriérovám vzduchem vzduchovou mezerou ) ... a nebo zkusit v Area napočítat linerání vazbu (alt. zadat do celkového hodnocení objektu dostatečnou "pořirážku" na vliv vazeb. ... zda bude asi trochu problém s definováním parametru provětrávané dutiny.
Podobně by se asi dalo "zabřednout" i do svislých větracích otvorů v obvodovém zdivu ... ale ty bych viděl zohlednit v celkové přirážce na vilv vazeb v objektu.
Poznamenávám jen, že se nejedná o hlavní komínové tělseso, které by během topné sezóny bylo spiše energeticky aktivní vůči svému okolí (i interiéru ) a slouží jen pro krb občasně využívaný a tudíž jistě značný tepelný tok směre do exteriéru zapříčiňuje.
Předem díky moc za tipy jak komín bezpečně zadat at a přitom v něm "nezabřednout"