Otázka:

Řeším rekonstrukci mateřské školy. Uprostřed místnosti je cca pět sloupů rozměru 0,4 x 0,4 m, výšky cca 2,95 m. Nevím si rady se zadáním plochy sloupu do programu Simulace.....je možné použít při zadávání vnitřní konstrukce rozvinutou plochu sloupu (4 x 0,4 x 2,95 x 5) při uvažovaném součiniteli prostupu tepla U (omítka tl. 15 mm, ŽB kce tl. 400 mm, omítka tl. 15mm)?

Otázka:

Na vnějším povrchu stropu pod půdou mám umístěna prkna, aby se po něm dalo chodit. Pokud by ale tato prkna měla opravdu mi=150, tak by docházelo na jejich spodním líci ke kondenzaci, což jsem si výpočtem ověřil. Vzhledem k tomu, že je požadováno, aby tento strop byl pochozí, musejí tam být buď prkna nebo OSB (či něco na tento způsob); předepsal jsem tedy dřevěná prkna s tím, že je třeba je namontovat s mezerami šířky 10 mm - z tohoto důvodu jsem poté "citem" snížil součinitel difuse dřeva na mi=3... Nevím, zda jsem tuto hodnotu odhadl reálně? Nebo Vás napadá případně jiné opatření, jak zabránit kondenzaci a zároveň mít podlahu pochozí?

Otázka:

Potřebovala bych prosím Vás radu ohledně detailu založení stěny mezi domem a garáží (dilatace). Vymodelovala jsem zeminu do hloubky asi 20 m, zadala jsem okrajové podmínky do garáže a do domu, do zeminy jsem okrajovou podmínku nezadávala. Druhý detail jsem vymedolovala, že místo základů jsem vložila zeminu, místo stěn už ovšem ne a okrajovou podmínku jsem zadala pouze na podlahy domu a garáže. Nevím jestli je to takto správně. Také by mě zajímalo jaké délky použít pro přepočet psí na vnější rozměry, jestli se v tomto případě provádí.

Otázka:

Posuzuji obvodovou stěnu budovy bazénu, sprch, šaten a sauny.

1) Jedná se mi o to, jestli je lepší z hlediska šíření vlhkosti uvnitř konstrukce navrhnout jednoplášťovou konkrétně : keramický obklad +keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + omítka, nebo dvouplášťovou obvodovou stěnu konkrétně : keramický obklad + keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + vzduchová mezera 50 mm a vnější obklad z auqapanelů.

Když navrhnu jednoplášťovou stěnu, musí být podle mých výpočtů dodrženy následující podmínky :
- nesmí dojít k výpadku vzduchotechniky (musí být stále dodržena relativní vlhkost vnitřního vzduchu 50%)
- omítka na vnější straně zateplovacího systému musí mít faktor difúzního odporu max. 50 (nějaké lepší silikátové nebo silikonové omítky )

Pokud navrhnu dvouplášťové řešení, tak omítku řešit nemusím a teoreticky tato konstrukce částečně vydrží i výpadek vzduchotechniky na delší dobu.  Navíc tento výpočet byl proveden pro ustálený stav, kdy se neřeší vlhkostní setrvačnost, vliv vlhkosti na materiál a další vlivy. Znamená to tedy, že dvouplášťové řešení je v daném případě mnohem,, jistější,, zvýší se životnost konstrukce a projektant by se tímto mohl vyhnou případným problémům?. Je toto uvažování správné?.

2) Při návrhu tloušťky větrané vzduchové vrstvy mezi ocelovými rošty pro auqapanely v programu Mezera mi vychází při bezvětří tl. min. 20 mm při malých rozměrech otvorů. Není to nějak málo? (úsek šířky 0,6 m a výšky 3 - 9 m). Pokud nechám předběžný návrh 50 mm budu na straně bezpečné?

Otázka:

Dá se aplikovat poznámka 2 pod tabulkou 3 v ČSN 730540-2 o využití tepelné izolace kolem základů v případě hal nebo rozsáhlých administrativních prostor u hal?

Mám na mysli to, že když mám v 1np administrativní zázemí+recepci+šatny, tak abych nemusel plošně dávat do podlahy tepelnou izolaci, tak jí dám jen kolem základové části. Jde mi nyní především o splnění požadavku dle normy, ale především z hlediska finančního je pro mne méně nákladně zaizolovat soklovou část než plošně rozsáhlou administrativu(včetně zázemí) nebo halu.

To znamená, že při dosazování do programu Teplo budu jako tl. dosazovat tl. izolace kolem základů a nebo v případě že ponechám tepelnou izolaci podlahy, a zateplím soklovou část, tak toto zateplení zahrnu do skladby?