Otázka:

Stavající slabě větraná střecha (skladba s nízkou vzduchovou dutinou a malou plochou provětrávacích otvorů v atikách) má být dle požadavku zateplena tak, aby její U byl pod doporučenou hodnotu normy. Původní asfaltová hydroizolace se dostává do pozice parozábrany a na masivní dodatečné tepelné izolaci horního pláště je navržena hydroizolační fólie. Původní otvory se uvažují zaslepit v rámci souběžného zateplení obvodového zdiva.

Po zadání konstrukce nového stavu skladby střechy (jako jednoplášť s uzavřenou vzduchovou dutinou) vychází minimální kondenzace buď ve vzduchové dutině nebo v textilii pod hydroizolační fólií. S přihlédnutím k malému množtví kondenzátu a kladné celoroční bilanci a k neúčasti dřevěných prvků ve skladbě střechy jsem se chtěl zeptat:

- zda je možné pro výpočet limitu max. množství kondenzátu (3% plošné hmotnosti materiálu) použít přilehlé vrstvy vzduchové dutiny ... do kterých se reálně bude kondenzát vsakovat (keramický panel nahoře alt. původní teplená izolace dole) ?

- nebo je nutné (doporučuje se) použít "expanzní trubičky" v pozicích původních odvětrávacích otvorů dutiny?

- pokud kondezace bude vycházet do textilie pod hydroizolační fólié ... nutno instalovat odvětrávací kloboučky v ploše hydroizolace?

- jsou tyto expanzních trubičky běžně na trhu a kdo je případně prodává / vyrábí ? O jejich použití jsem se dočetl v publikaci "Ploché střechy" - Grada 2009

- při zateplení jednoplášťové střechy s malými odvětrávacími otvory tepelné izolace (cca pruměru 50mm po 5m po obvodu střechy cca 500m2) ... doporučuje se použití expanzních trubiček alt. dočasné zachování odvětrávacíh otvůrků v řádu několik let pro urychlení odparu případné akumulované vlhkosti těchto vrstev před zateplením?

Otázka:

Potřebuji poradit zda je pro zjištění celkové ztráty vytápěného objektu přesnější výpočet v programu Ztráty nebo v programu Energie a jak zavést do výpočtu vliv rekuperace.

Otázka:

Řeším 2-zónový objekt, kde je rozdíl teplot mezi zónami deltaT=10K (20°C a 10°C). Hranice mezi zónami je dělící stěna. Nerozumím, jak je započítán vliv U-hodnoty této dělící kce.

Pokud totiž změním U u této stěny, projeví se to na toku mezi zónami, ale neprojeví se v celkovém měrném toku budovy. Přitom potřeba tepla na vytápění se při změně U mění. Chápal bych to tak, že ztráta z jedné zóny do druhé se projeví jako zisk ve druhé zóně. Mohl byste mi toto nějak vysvětlit?

Otázka:

Zajímalo by mne, jak správně v programu Mezera zadat směr proudění v dutině. V mém případě jde o komplexní posouzení svislých dutin provětrávané fasády, které chci propojit s dutinou dvouplášťové střechy. Z důvodu dispozice stavby bude dutina střechy v podstatě konstantní výšky a z pohledu hodnocení programem Mezera prakticky bez spádu. U svislé dutiny je zřejmá orientace zdola nahoru, ale při určení směru vodorovného proudění dutiny vodorovné si nejsem jist, jak jej zadat.

Nabízí se vyšetření podle Vašeho DEMO přikladu, tedy svislou dutinu se zadáním proudění zdola nahoru a vodorovnou dutinu střechy s prouděním třeba zprava doleva (nasávání vzduchu z exteriéru u paty domu a výdech otvory v atice). Ale tak to určitě v dutině fungovat nebude, v dutině střechy bude v praxi proudění vícesměrné. Jde v podstatě o to, jestli kapacita odtahu z dutiny nebude tímto zjednodušením vyšetřována příliš "optimisticky".

Hodnocený objekt je bazénová hala, proto bych nerad skladby vrstev podcenil.

Otázka:

Potřebuji vyšetřit vlhkostní režim u dvouplášťové střechy s provětrávanou dutinou nad tepelnou izolací (dutina cca 100 mm s odvodem vlhkosti do exteriéru). Lze v programu AREA tuto provětrávanou dutinu nějak zadat jako součást skladby střechy nebo se střecha řeší ve dvou na sobě nezávislých krocích - tedy od interiéru po dutinu a pak vrstvy nad dutinou až po vlastní krytinu?