Otázka:

Hodnotím budovu s prakticky stejným součinitelem prostupu tepla střechy i podlahy nad nevytápěným suterénem (U=0,15). Tepelný tok oběma konstrukcemi mi vychází téměř stejný. Jak je to možné, když je střecha vystavena venkovnímu prostředí a podlaha je nad sklepem?

Pak mě napadá otázka, zda by normové hodnoty součinitelů prostupů tepla pro střechu a podlahu nad nevytápěným suterénem neměly být stejné ?

Otázka:

Měl bych na Vás dotaz ohledně teploty přiváděného vzduchu do objektu přes zemní registr. Existují nějaká podložená data teplotního rozdílu přiváděného vzduchu od klimatických dat (např. v TNI 730329)? Jedná se mi zejména o rozdíly v zimě (pro výpočet měrné potřeby tepla na vytápění) a v srpnu (pro výpočet tepelné stability).

Otázka:

Dostal se ke mně leták s nabídkou tepelně izolačního nátěru na bázi nějakého tmelu se skleněnými kuličkami a aerogelem (?) - nanášet by se měl v tl. 1 mm a nahradit by měl venkovní zateplení. Má odrážet teplo a zvyšovat povrchovou teplotu a bránit vzniku plísní. Tepelnou vodivost uvádí prodejce jako 0,047 W/mK.

Hovořilo se tam také o pokusu, kdy se natře studená stěna a pak se pouhým přiložením ruky dá poznat, že je stěna v místě nátěru teplejší než mimo nátěr.

Jaké lze čekat skutečné efekty podobných materiálů?

Otázka:

Pracuji v programu Teplo od Doc. Svobody a zajímalo by mne zadání hodnot Rsi. Pracuji s normou 730540-3 v tabulce J.1 a nejsem si jistý s jakýma hodnotama počítat.
Pro příklad mám koupelnu s návrhovou teplotou 24°C a vedle zádveří s teplotou 15°C, ale nejsem si jistí jaký zvolit tepelný odpor při přestupu tepla předpokládám že by mělo být Rsi=0,13 a Rse=0,13 jelikož se jedná o vnitřní prostory (Rse uvažuji jako přestup do zádveří) a dále tepelný odpor při přestupu tepla (pro výpočet kondenzace, vnitřní povrch. teploty a tepl. faktoru).
Pokud použiji výpočet(pro výpočet kondenzace, vnitřní povrch. teploty a tepl. faktoru) co je v programu tak mi vychází Rsi a Rse 0,13 ale v normě je všude uváděno pro vnitřní povrch 0,25 jsem z toho malinko zmaten nikde jsem nenašel referenční příklad jak na to, budu rád za každou radu.

Případně jak by to bylo když budu počítat tepelné zisky naopak do zádveří.

Takovéhle hodnoty mi to výpočítalo pokud jsem vyvolal pomocný výpočet:

 ale nějak se mi to nezdá s tím když nakouknu do ČSNky.

Otázka:

Nechal jsem si dvěma uživateli AREA zpracovat stejný detail styku obvodové stěny (VPC+240EPS) s podlahou uloženou na pěnoskle. Dostal jsem dva různé výsledky (jeden z nich zcela jistě daný chybou/nezkušeností zpracovatele). Co ale mají oba výsledky obdobné je to, že přestože se v ČR obecně považuje za nezámrznou hloubku 1m, v obou výpočtech je i v hloubce pod 1m mínusová teplota, a u toho zkušenějšího zpracovatele dokonce i pod podlahou v nejnižších vrstvách pěnoskla:

Když vezmu v úvahu, že se výpočtech tepelných ztrát (dle ČSN 06 0210) uvažuje s teplotou pod podlahou +5°C, říkám si a ptám se:

Je chyba ve zpracovatelích a jejich špatném přenosu geometrie skladeb konstrukcí do programu AREA nebo je chyba v programu? Nebo kde ta chyba je?

Mám v úmyslu si program AREA pořídit, ale takovéto výstupy programu mne znejisťují, zda do toho ty peníze dát.