Otázka:

Na veletrhu v Brně jsem objevil zajímavý materiál AERO-THERM, o kterém nevím, co si mám myslet. Materiál je presentován jako naprostá revoluce v tepelných izolacích (viz www.bolani.cz). Materiál má být vyroben pomocí nanotechnologie a aerogelu.

Látka funguje pouze na principu odrazivosti. Výrobce neudává žádný součinitel tepelné vodivosti. Látka se nanáší na vnitřní povrch formou stěrky ve vrstvě 2 mm. Výrobce tvrdí že vrstva tl. 1 mm nanesená na vnitřní povrch nahradí cca 100 mm tepelného izolantu (polystyrén).

Celé mi to přijde jako šarlatánská technologie - a nebo to bude opravdu revoluce?

Otázka:

Počítám RD ve dvou variantách - jednou s TČ a jednou s plynovým kotlem.

Ve variantě s TČ jsem snížil jeho COP o 5 % a uvažoval jsem, že 80 % přípravy TUV zajišťuje TČ a 20 % přípravy TUV bude zajišťováno dohřevem el. topnou vložkou. Měrná potřeba tepla na vytápění budovy vyšla 84 kWh(m2a).
Provedl jsem stejný výpočet, kde jsem si zadal zdroj tepla plynový kotel a vyšla mi měrná potřeba tepla na vytápění budovy 72 kWh(m2a).

Z výpočtů se mi jeví při výše uvedených skutečnostech nějaká chyba, ale nevím v čem. Tepelné čerpadlo jako zdroj tepla jsem řešil po prvé a tak si nejsem jist, zda je vše v pořádku...

Otázka:

Chceme-li při výpočtu tepelné ztráty dosáhnout, co možná nejreálnějšího výsledku, nebudeme obvod konstrukcí počítat ani z vněších ani z vnitřních rozměrů, ale zřejmě někde mezi? Závisí to na typu konstrukce?

Otázka:

Hodnotím zděný meziokenní pilíř z Porothermu š. 700mm a tl. 500 mm. Ze statických důvodů se do pilíře vkládá ocelový profil. Lin. činitel prostupu tepla je s vlivem oken nevyhovující. Bez vlivu oken je lineární činitel s vlivem ocel. prof je v pořádku.

Nevím, jak výsledek prezentovat, neboť vliv oken je zcela zřejmý, ale mým úkolem bylo posoudit vložení ocel. profilu. 

Otázka:

Jakým způsobem se v Energii vypočítávají spotřeby pomocných energií Qaux při měsíčním výpočtu dle TNI 73 0330?

Pokud zvolím například centrální zdroj tepla, centrální nucené větrání a přípravu TV s cirkulací, bude celková potřeba pomocné energie na provoz zóny 230 kWh/bytovou jednotku za rok, při 10 bytových jednotkách tedy 2,3 MWh, z toho přesně dle TNI 730330 by to mělo být rozděleno takto:

potřeba pomocné energie na vytápění: 500 kWh
potřeba pomocné energie na větrání: 1500 kWh
potřeba pomocné energie napřípravu TV: 300 kWh

Ve výsledném protokolu jsou ale tyto výsledky výpočtu:

spotřeba pomocných energií na vytápění: 920 kWh
spotřeba pomocných energií na ventilátory: 920 kWh
spotřeba pomocných energií na rozvod TV: 460 kWh

Celkové součty jsou v pořádku, ale rozdělení neodpovídá...