Našim čtenářům:

Pozorní čtenáři našeho blogu již určitě zjistili, že si jeho hlavní autor občas odporuje a po několika měsících sdělí překvapeným uživatelům něco trochu jiného, než tvrdil původně... a ještě to své původní tvrzení ani neopraví. Inu... nevěřte nikomu nad třicet.

Na jeden takový případ nás právě upozornil pozorný kolega a já to tímto napravuji... a samozřejmě se omlouvám, že jsem to neopravil už dávno.

Jedná se o výpočet lineárního činitele prostupu tepla v uložení stěny na základ u nepodsklepené budovy - tedy o zcela standardní a častý případ. Přesto lze v tomto výpočtu udělat zásadní chybu, kterou se mi bohužel povedlo v jednom ze starších příspěvků udělat také.

Pokud je tepelná izolace v podlaze umístěna nad úrovní okolního terénu, žádné problémy s výpočtem nevzniknou. Jinak je tomu ale v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod úrovní okolního terénu, tedy kdy detail založení stěny vypadá např. takto:

Základ stěny

V takovém případě je nutné postupovat opatrně...

Otázka:

Pokud je střešní okno ve střešní rovině, která svírá s horizontem úhel, řekněme, 45°, určitě budou solární zisky tímto oknem větší než oknem o stejné ploše, ale ve stěně. Přitom v programu lze orientaci volit jen způsobem směr/horizont. Pokud mám střešní rovinu o malém sklonu, např 20-35°, používám volbu horizontu, jak ale správně postupovat u těchto vyšších úhlů?

A neprojeví se sklon i na součiniteli prostupu tepla střešního okna?

Otázka:

Jakým způsobem lze modelovat vnitřní zdroj tepla v programu Area?

Otázka:

Jedná se mi o výpočet lineárního činitele prostupu tepla - styku obvodové stěny a podlahy na zemině. Použil jsem postup dvou modelů s odečtením tepelné propustnosti Lg od celkové propustnosti L podle vztahu, který uvádíte na webu FSv ČVUT:

Výpočet Psí pro vnější rozměry

Není mi ovšem jasný podíl (bf,e ku bf,i), pro který platí:

bf,e - vodorovný rozměr podlahy měřený z vnější strany v m - nevím co si pod tím mám představit, bohužel to není na žádném schématu načrtnuto (nebo jsem to nenašel)

bf,i - vodorovný rozměr podlahy měřený z vnitřní strany v m - chápu tím vnitřní rozměr podlahy od okraje modelu k líci obvodové zdi.

Také mi není uplně jasný význam tohoto zlomku. (pokud jsou rozměry stejné = 1 Lg se nemění, pokud je bf,e větší než bf,i dostávám větší Lg a tím zmenšuji celkový Lineární činitel prostupu tepla - a při výpočtu se dostávám na stranu nebezpečnou tedy zmenšuji jeho vliv - možná reálně, ale nedokážu si tento vliv právě představit)

V normě ČSN EN ISO 10211 jsem tento podíl také nenašel, nebo nepochopil, myslím že se zde odečítá také pouze L2D přes podlahu.

Otázka:

SFŽP chce provést přepočet podlahové plochy u řadového RD. Stěnu k sousednímu RD máme zahrnutou do podlahové plochy, v duchu čl. 2.1.3., fond plochu požaduje bez této stěny.

Odpověď SFŽP: Změna TNI byla realizována proto, že původní ustanovení v TNI bylo v rozporu s ČSN EN ISO 13790. Plochu vnitřní oddělující stěny mezi objekty započtete do plochy pro výpočet měrné tepelné ztráty, neboť hranice zóny jde po "vnějším povrchu" konstrukcí tvořících obálku zóny. Do výpočtu potřeby energie na vytápění ale budete započítávat plochu mezi vnitřními povrchy konstrukcí tvořících obálku zóny, tudíž plochu stěny mezi dvojdomky či řadovými domy do plochy nezapočítáme. To samé platí pro stanovení podlahové plochy pro dotaci.

Požádám Vás o vyjádření.