Otázka:

Chtěl bych se dotázat, zda při posouzení konstrukcí v místnostech s trvale provozovanou vzduchotechnikou je nutné toto zohlednit v zadání v programu TEPLO 2011 z hlediska šírění vlhkosti uvnitř konstrukce ... zda pŕípadný přetlak / podtlak vzduchu nemá vliv na parciální tlaky vodní páry při šíření vlhkosti napříč konstrukcí a zda to nějak neupravuje nová ČSN 730540-2 (2011 ).

Otázka:

Pracuji s Vaším programem Energie (verze 2009) a řeším školní areál, který zahrnuje více budov a propojovací chodby. Jak mám určit průměrný součinitel prostupu tepla?
Mám všechny budovy řešit jako jednu (jsou navzájem propojeny). Nebo mám řešit každou budovu zvlášť? U propojovacích chodeb (většinou prosklených) jen velmi těžko dosáhnu doporučené hodnoty Uem,rc. Pokud bych měl použít vážený průměr, jaký parametr mám zvolit jako váhu? A navíc mi chodby budou výsledek velmi ovlivňovat a bude tedy nutné ostatní budovy zateplit ještě vysoce nad doporučenou úroveň aby v celkovém váženém průměru bylo dosaženo doporučené hodnoty Uem,rc celého komplexu.

Zkoušel jsem také jednotlivé budovy zadávat jako samostatné zóny ale výsledek byl z hlediska tepelně technických vlastností neporovnatelně horší než když jsem vše počítal jako jeden objekt. Pro upřesnění dodávám, že chodby jsou vytápěné a uvažoval jsem ve všech budovách stejný režim užívání.

Otázka:

Nepodařilo se mi získat informace o materiálu, který nabízejí výrobci pro nadkrokevní izolace. Jedná se o izolační desky s jádrem z tvrdé polyizokyanurátové pěny, dodávané s různými povrchovými úpravami. 

Získal jsem pouze prospekt s parametry:

a) součinitel tepelné vodivosti 0,023 W. m^-1.K^-1
b) faktor difúzního odporu  40-200

Součinitel difúze vodní páry jsem neobjevil. Předpokládám, že do výpočtu je nutné zadat tyto izolační panely jako skladbu: parozábrana (hliník) + tepelná izolace PIR 120 mm + parozábrana (hliník).

Pokud máte chybějící paramatry k dispozici, prosím o jejich zaslání.

Otázka:

Chtěl jsem se zeptat, zda je nutné použití větrotěsné, ale zároveň difuzně otevřené vrstvy na teplené izolaci vysoké dvoupláštové provětrávané střechy se sbíjenými vazníky. 

Popis skladby od interiéru:

- SDK desky 

- dřevěný instalační rošt 30/50 s min. vatou

- Vzduchotěsná vrstva (OSB + folie )

- Sbíjené vazníky

- foukaná teplená izolace 400mm alt. min. vata ve vrstvách 

- ? větrotěsná vrstva (MDF deska na dř. rošt, dif. otevřená folie na řídký dř. rošt ) ?

- provětrávaná vzduchová dutina na zbylou výšku vazníků cca 200-600mm i více (pultový či sedlový tvar ) 

- OSB deska + Folie (alt. velkoplošná krytina na latě a kontralatě + pojistná hydroizolace )

Osobně mám snahu do skladeb tuto vrstvu prosadit za účelem nezhoršování účinku teplené izolace (ochrany teplené izolace proti zafoukávání studeného vzduchu do hmoty izolace ), ochrana před zavátím sněhu apod. Na stavbě je snaha ji vařadit v rámci úspor nákladů. Chtěl jsem se zeptat z jakého předpisu (ČSN a pod. ) případně nutnost použití vyplývá případně od jakých klimatických oblastí a pod.

Otázka:

Rád bych se zeptal na výpočet tepelné stability místnosti v letním období podle nově upravené ČSN 730540-2. Dle vašeho komentáře v časopisu Tepelná ochrana budov (č. 5/2011) jsem pochopil (nevím, jestli správně), že již nelze pro prokázání používat výpočet programem STABILITA, ale je nutné použít program SIMULACE. Chápu prosím tento postup správně - pro výpočet PENB?