Otázka:

V protokolu z programu Energie 2011 je uveden následující požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy (jde obytnou budovu):

Výchozí hodnota požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla podle čl. 5.3.4 v ČSN 730540-2 (2011):

Uem,N,20: 0,53 W/m2K

Ale podle rádce je to trošku jinak:

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (čl. 5.3)

Požadavek: max. prům. souč. prostupu tepla U,em,N = 0,50 W/m2K

Výsledky výpočtu: průměrný součinitel prostupu tepla U,em = 1,20 W/m2K

U,em > U,em,N ... POŽADAVEK NENÍ SPLNĚN.

Je to tou zadanou převažující teplotou 20°C? Abych dostal stejný výsledek musím si vypočítat průměrnou teplotu v celém objektu a tu dosadit místo těch 20°C?. Nebo je to pouze zaokrouhlováním? 

Otázka:

Zpracovávám energetický audit komplexní rekonstrukce budovy do OPŽP, kde je požadavek:

Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2. Specifické kritérium přijatelnosti projektů (Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí) se mění takto: V případě zlepšování tepelně-technických parametrů obalových konstrukcí budovy, je podmínkou, aby hodnoty součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí objektu, na něž je žádána podpora, po realizaci splňovaly minimálně doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla UN uvedenou v odst. 5.2 Součinitel prostupu tepla normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011) a současně budova musí splňovat minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem, N,uvedenou v odst. 5.3 normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011), nebo musí být parametry voleny tak, aby obálka budovy splňovala minimálně doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem,rec, uvedenou v odst. 5.3 téže technické normy. Tento požadavek se netýká budov určených převážně pro skladování nebo pro výrobu, včetně samostatně stojících kotelen.

V mém případě jsme provedli návrh všech obalových konstrukcí budovy (s vyjímkou podlahy na zemině a malé části stěn vytápěného suterénu a vnitřních stěn tamtéž) na nižší než doporučené hodnoty. Dle předchozí ČSN 730540-2:2007 vycházel požadovaný součinitel prostupu tepla Uem,rq=0,68 W/(m2.K) a doporučený Uem,rc=0,51 W/(m2.K). Úpravou obálky budovy jsem dosáhl hodnoty Uem=0,47 W/(m2.K) a splnil tak doporučenou hodnotu Uem.

Dle ČSN 730540-2:2011 však vychází Uem,rq=0,45 W/(m2.K) a doporučený Uem,rc=0,34 W/(m2.K). Nově tedy nesplňuji ani požadovaný Uem. Důvodem je:

- v Uem,rq se počítá s přirážkou 0,02

- u všech konstrukcí mám nižší tepelný tok něž s požadovanou hodnotou, avšak u podlahy na zemině (U = 2,5 W/(m2.K)) mám šestinásobný tepelný tok oprosti požadavku

- nezapočítání 15% přiržky na okna (b=1,00) u výpočtu Uem,rq ale započtení přirážky u výpočtu Uem

Z tohoto případu my vyplývá, že splnění požadavku Uem,rq na rekonstrukci budovy je téměř nemožné bez zateplení podlahy na suterénu a vnitřních stěn v suterénu.

V ČSN 730540-2:2011 se dále v odstavci 5.3.6 píše, že v případě změn staveb se splnění požadavku dle 5.3.1. vtahuje pouzě na nově vzniklé ucelené části. Mohu si tedy vysvětlit tak, že pro větší změnu dokončené stavby se tento požadavek nevztahuje?
Případně jak je to v případě částečných rekonstrukcí (zateplení stěny panelového domu), takto provedená větší změna dokončené stavby přeci nesplní Uem,rq?

Otázka:

Zakoupil jsem Ztráty 2011 a testoval, jakým způsobem se projeví nové hodnocení obálky budovy podle ČSN 73 0540 - 2 (2011) v porovnání s toutéž normou z roku 2007. Jelikož vlastním i verzi Ztrát 2007, upravili jsme objekt DEMO 5 na stejné zadání ploch, součinitelů prostupu tepla (v energetických auditech zpravidla počítáme s obálkami budov), vynulovali jsme přirážky DeltaU,tb tak, abychom se maximálně přiblížili zadání budovy v obou verzích programu.

Z hlediska výpočtu tepelných ztrát jsme dostali stejné hodnoty, což jsme očekávali. Není nám ale jasné, proč se liší mezi verzemi 2007 a 2011 výsledek výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou, přičemž ve verzi 2011 vychází vyšší. Napadla nás souvislost s přirážkou 0,02 W/m2*K pro referenční budovu. Na druhou stranu jsme však zvažovali, že tato přirážka by se zřejmě neměla objevit ve výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla stávajícího řešení obálky budovy, navíc rozdíl v průměrném součiniteli zůstává i v případě, že k jednotlivým konstrukcím přiřadíme různé DeltyU,tb ve smyslu ČSN EN 12 831, čili tento předpoklad by znamenal, že ke každé konstrukci by byla přiřazena jedna přirážka podle 12831 a k tomu ještě 0,02 W/m2*K, Naše úvahy tímto směrem tedy nejsou zřejmě správné.

Také jsme nedokázali porozumět tomu, proč ve verzi 2011 nesouhlasí součet měrných tepelných ztrát jednotlivými konstrukcemi se součtem součinitelů měrných tepelných ztrát na konci výpočtu, zatímco ve verzi 2007 ano (což se nám v případě starší verze jeví jako logické).

Otázka:

V rádci pro vyhodnocení výsledků v Energii 2011 jsou jako typ budovy uvedeny dvě možnosti: obytná budova a nebytová budova. V jiných místech programu se ale objevují kategorie: nová obytná budova a ostatní budovy, které jsou podle mého názoru v souladu s novou ČSN 730540-2. Nejde o chybu?

Otázka:

Pro tepelně technické výpočty běžně přebíráme venkovní teplotu z tabulky H2 normy 73 0540-3, stejně je to zadáno i v katalogu teplot v Teple nebo Aree. Pro Prahu je v tabulce uvedená hodnota -13 C. Nyní nám výpočet někdo napadl s tím, že bez ohledu na klimatické místo Praha, bychom měli počítat teplotu dle výšky umístění objektu vždy výpočtem.
Posuzovaný objekt je konkrétně v Praze ve výšce 313 m.n.m, kde výpočtem vychází teplota -13,06 stup, po zaokrouhlení na celé stupně -14 stup. (tomuto požadavku z normy nerozumím).  Jaký máte na toto prosím názor ?