řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Požadavek na Uem u rekonstrukcí: norma versus požadavky OPŽP
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Energie » Obecně
05.12.2011 19.22 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 27971x
Otázka:
Zpracovávám energetický audit komplexní rekonstrukce budovy do OPŽP, kde je požadavek:
Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2. Specifické kritérium přijatelnosti projektů (Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí) se mění takto: V případě zlepšování tepelně-technických parametrů obalových konstrukcí budovy, je podmínkou, aby hodnoty součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí objektu, na něž je žádána podpora, po realizaci splňovaly minimálně doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla UN uvedenou v odst. 5.2 Součinitel prostupu tepla normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011) a současně budova musí splňovat minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem, N,uvedenou v odst. 5.3 normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011), nebo musí být parametry voleny tak, aby obálka budovy splňovala minimálně doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem,rec, uvedenou v odst. 5.3 téže technické normy. Tento požadavek se netýká budov určených převážně pro skladování nebo pro výrobu, včetně samostatně stojících kotelen.
V mém případě jsme provedli návrh všech obalových konstrukcí budovy (s vyjímkou podlahy na zemině a malé části stěn vytápěného suterénu a vnitřních stěn tamtéž) na nižší než doporučené hodnoty. Dle předchozí ČSN 730540-2:2007 vycházel požadovaný součinitel prostupu tepla Uem,rq=0,68 W/(m2.K) a doporučený Uem,rc=0,51 W/(m2.K). Úpravou obálky budovy jsem dosáhl hodnoty Uem=0,47 W/(m2.K) a splnil tak doporučenou hodnotu Uem.
Dle ČSN 730540-2:2011 však vychází Uem,rq=0,45 W/(m2.K) a doporučený Uem,rc=0,34 W/(m2.K). Nově tedy nesplňuji ani požadovaný Uem. Důvodem je:
- v Uem,rq se počítá s přirážkou 0,02
- u všech konstrukcí mám nižší tepelný tok něž s požadovanou hodnotou, avšak u podlahy na zemině (U = 2,5 W/(m2.K)) mám šestinásobný tepelný tok oprosti požadavku
- nezapočítání 15% přiržky na okna (b=1,00) u výpočtu Uem,rq ale započtení přirážky u výpočtu Uem
Z tohoto případu my vyplývá, že splnění požadavku Uem,rq na rekonstrukci budovy je téměř nemožné bez zateplení podlahy na suterénu a vnitřních stěn v suterénu.
V ČSN 730540-2:2011 se dále v odstavci 5.3.6 píše, že v případě změn staveb se splnění požadavku dle 5.3.1. vtahuje pouzě na nově vzniklé ucelené části. Mohu si tedy vysvětlit tak, že pro větší změnu dokončené stavby se tento požadavek nevztahuje?
Případně jak je to v případě částečných rekonstrukcí (zateplení stěny panelového domu), takto provedená větší změna dokončené stavby přeci nesplní Uem,rq?
Potvrzující hlášky při zavírání oken a rychlé vyvolávání a uzavírání souboru vstupních formulářlů
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Energie » Obecně | Area | Teplo | Simulace | Ztráty | Stabilita | Mezera
14.12.2011 00.19 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 42481x
Otázka:
V nastavení programu by podle mého názoru bylo dobré mít možnost vypnout potvrzující hlášky o tom, zda chci uzavřít každé okno programu, že je výpočet ukončen apod. Pokud s programem začínáte, pak je to asi dobře. Pokud s tím pracujete denně, pak je to otrava hodná firmy Microsoft. Když kliknu na volbu „Konec práce daty“ a udělat jsem to chtěl – proč se ptát?. Pokud jsem to udělal omylem, pak se do okna mohu vrátit. Data jsou stejně zadána v okamžiku jejich zápisu a žádná funkce „krok zpět“ není. Případně by byla dobrá možnost např. klávesové zkratky, která by v libovolném stupni zadání umožnila rychlé uzavření všech oken a přepočet (za předpokladu formálně správného zadání dat). Velmi by to zrychlilo např. ladění výstupů, nebo případně změnu jednoho parametru ve 4. vnořeném okně.
Rozdíly mezi požadovanými hodnotami prům. souč. prostupu tepla budovy Uem,N,20 a Uem,N
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Energie » Obecně
13.12.2011 12.55 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 25077x
Otázka:
V protokolu z programu Energie 2011 je uveden následující požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy (jde obytnou budovu):
Výchozí hodnota požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla podle čl. 5.3.4 v ČSN 730540-2 (2011):
Uem,N,20: 0,53 W/m2K
Ale podle rádce je to trošku jinak:
Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (čl. 5.3)
Požadavek: max. prům. souč. prostupu tepla U,em,N = 0,50 W/m2K
Výsledky výpočtu: průměrný součinitel prostupu tepla U,em = 1,20 W/m2K
U,em > U,em,N ... POŽADAVEK NENÍ SPLNĚN.
Je to tou zadanou převažující teplotou 20°C? Abych dostal stejný výsledek musím si vypočítat průměrnou teplotu v celém objektu a tu dosadit místo těch 20°C?. Nebo je to pouze zaokrouhlováním?
Výpočet průměrného součinitele prostupu tepla v programu Ztráty
Kategorie » téma: Ztráty
01.12.2011 23.45 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 23626x
Otázka:
Zakoupil jsem Ztráty 2011 a testoval, jakým způsobem se projeví nové hodnocení obálky budovy podle ČSN 73 0540 - 2 (2011) v porovnání s toutéž normou z roku 2007. Jelikož vlastním i verzi Ztrát 2007, upravili jsme objekt DEMO 5 na stejné zadání ploch, součinitelů prostupu tepla (v energetických auditech zpravidla počítáme s obálkami budov), vynulovali jsme přirážky DeltaU,tb tak, abychom se maximálně přiblížili zadání budovy v obou verzích programu.
Z hlediska výpočtu tepelných ztrát jsme dostali stejné hodnoty, což jsme očekávali. Není nám ale jasné, proč se liší mezi verzemi 2007 a 2011 výsledek výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou, přičemž ve verzi 2011 vychází vyšší. Napadla nás souvislost s přirážkou 0,02 W/m2*K pro referenční budovu. Na druhou stranu jsme však zvažovali, že tato přirážka by se zřejmě neměla objevit ve výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla stávajícího řešení obálky budovy, navíc rozdíl v průměrném součiniteli zůstává i v případě, že k jednotlivým konstrukcím přiřadíme různé DeltyU,tb ve smyslu ČSN EN 12 831, čili tento předpoklad by znamenal, že ke každé konstrukci by byla přiřazena jedna přirážka podle 12831 a k tomu ještě 0,02 W/m2*K, Naše úvahy tímto směrem tedy nejsou zřejmě správné.
Také jsme nedokázali porozumět tomu, proč ve verzi 2011 nesouhlasí součet měrných tepelných ztrát jednotlivými konstrukcemi se součtem součinitelů měrných tepelných ztrát na konci výpočtu, zatímco ve verzi 2007 ano (což se nám v případě starší verze jeví jako logické).
Obvod budovy a obvod místností
Kategorie » téma: Ztráty
19.12.2011 12.19 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 29608x
Otázka:
Chtěl bych si jen pro upřesnění a ujištění, že počítám dobře, ujasnit zadávání Základní popis objektu - "Exponovaného obvodu podlahy P" a Popis jednotlivých místností v objektu – „Obvod podlahy“
Do exponovaného obvodu dávám jen obvod objektu při styku se zeminou a do obvodu podlahy dávám vše, co je ve styku s exteriérem. Když počítám ztráty po místnostech, tak v 1.NP budu zadávat k místnostem obvod místnosti ve styku s ex a v celkovém součtu se to bude rovnat P, a v 2 np to bude zadávat stejným způsobem.... Obvod podlahy se rovná exponovanému obvodu u přízemním objektů a u patrových bude celkový obvod podlahy vždy větší než exponovaný obvod P?