řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Lineární činitel prostupu tepla pro tři prostředí
Kategorie » téma: Area
27.02.2012 08.57 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 18774x
Otázka:
Rád bych se dotázal k řešení tepelných toků pro detail stropu mezi vytápěnou místností, půdním prostorem a obvodovou zdí – 3 prostředí. Předpokládám, že se bude jednat o dva výpočty tepelné propustnosti, a to 1. výpočet z vytápěné místnosti (20 C, Ri = 0,10 m2.K/W) do půdního prostoru (-15 C, Re = 0,10 m2.K/W) a 2. výpočet z vytápěné místnosti (20 C, Ri = 0,10 m2.K/W) do exteriéru (-15 C, Re = 0,04 m2.K/W). Je má úvaha správná?
Rozdíl mezi požadavkem na Uem pro původní a navrhovaný stav
Kategorie » téma: Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 09 Výstupní data
22.02.2012 11.45 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21634x
Otázka:
Zpracoval jsem v Energii 2011 výpočet pro objekt základní školy (několik pavilonů, spojovací chodby) - pro stávající i nový stav (výměna oken, zateplení fasády a střechy). Poté jsem z úlohy stávajícího stavu vygeneroval energetický štítek obálky budovy a jako doporučenou úlohu jsem použil úlohu nového stavu. Ve štítku se správně vyplnila požadovaná hodnota průměrného součinitele obálky budovy podle ČSN 73 0540-2 (Uem,N). Zde konkrétně 0,44. Tato hodnota se samozřejmě objevila shodná pro stávající i nový stav objektu (v grafu na poslední straně štítku).
Dále jsem ale potřeboval samostatný štítek jen pro nový stav objektu. Stejnou úlohu, kterou jsem předtím použil jako doporučenou, jsem teď použil samostatně a vygeneroval z ní štítek (neprováděl jsem žádné úpravy v zadání). Požadovaná hodnota Uem,N se ale vypočetla na 0,42 (místo původních 0,44).
Nemáte nějaký tip, proč se tomu tak děje? Jde mi o to, že nemohu takto štítek prezentovat, aby v jednom štítku, kde jsou obě úlohy, byla jiná hodnota než v samostatném štítku nového stavu, protože pokud je jiné Uem,N, je jiné i CI.
Jediný rozdíl mezi štítky, který jsem našel, je v hodnotě b (činitel teplotní redukce) u podlahy nad nevytápěným suterénem (do které však nebylo zasahováno - jen v Energii na kartě zadání podlahy je v novém stavu jiný tepelný odpor R suterénních stěn, protože tyto byly zatepleny). Vstupuje tedy činitel "b" do výpočtu Uem,N? A proč byl ovlivněn zateplením suterénních stěn?
Souč.prostupu tepla zatepleného stropu nad suterénem s tlustými zdmi
Kategorie » téma: Teplo | Ztráty | Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor
20.02.2012 22.04 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 28209x
Otázka:
Chtěl bych se zeptat zkušenějších, jak správně spočítat U stropu nad nevytápěným suterénem. Stávající strop je tvořen betonovými I profily, na kterých jsou osazena "PZDčka", škvárový násyp, beton a vlysy. S výpočtem U této konstrukce ve stávajícím stavu i po zateplení problém nemám. Ale tepelné ztráty (výkon) se počítají z vnějších rozměrů. A tento objekt má stěny š. 950 a 500mm. Takže z celkové půdorysné plochy, dané vnějšími rozměry, zabírají tyto stěny 25%. A nejeví se mi správné takto spočítané U (0,296 po zateplení; 1,187 stáv.stav) vztáhnout na celou plochu, tedy i plochu, kterou zabírají tyto celkem mohutné stěny, protože v místě stěn je spočítané U (po zateplení) pro tyto plochy příliš dobré. Ale nevím si rady s tím, jak toto zohlednit.
Referenční budova, Uem,N a SFŽP
Kategorie » téma: Teplo | Energie » 09 Výstupní data
18.02.2012 09.56 | | Komentáře: 10 komentářů | Přečteno: 27364x
Otázka:
Ze SFŽP jsme dostali následující pokyny ohledně metody referenční budovy pro stanovení požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla budovy:
Musí být doloženo stanovení požadované hodnoty Uem, N metodou referenční budovy (po jednotlivých konstrukcích budovy) dle ČSN 730540 – 2:2011 např. pomocí samostatného Protokolu k energetickému štítku obálky budovy pro referenční budovu.
Stačí doložit protokol na hodnocenou budovu a ten obsahuje porovnání s referenční budovou nebo musím fyzicky spočítat a doložit?
A druhý dotaz: Při přepočtu totožných budov mi při stejných hodnotách vychází budova v hodnocení „ C „ dle původní normy „ B „. Je to možné?
Ovčí vlna ve skladbě šikmé střechy
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
16.02.2012 21.11 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21690x
Otázka:
Řeším problém se zateplením půdní vestavby ovčí plstí Merino (zatím naštěstí ve fázi výstavby), která je provedena mezi krokvemi tak, že ze strany interiéru není provedena parozábrana (a investor s ní ani podle doporučení dodavatele plsti neuvažuje). Tloušťka izolace je 240mm, v části 120mm, nad izolací je (bez odvětrávací mezery) provedena pojistná difuzní fólie Jutadach, dále následuje pálená krytina na kontralatích. V současné době se na difúzní fólii v místech, kde je Merino tl. 120mm objevila námraza, která roztává a skapává na zem. V místech s TI tloušťky 240mm jsem žádný problém nepozoroval. Dodávám, že v současné době se jedná o nevytápěnou půdu, v sousedním prostoru, odděleném pouze otvorem se závěsem se občas topí v krbových kamnech.
Výpočtem v TEPLE mi vyšlo, že by kondenzace na difúzní fólii měla být v obou případech, ale v reálu je pouze u menší tloušťky izolace. Máte s ovčí plstí nějaké zkušenosti, jak její vlastnosti do programu zadávat (údajně by měla vlhkost absorbovat a tím prý není nutná parozábrana)?