Otázka:

Mam par pripomienok resp. otazok k programu Nepriezvucnost 2010. Kedze projektujeme a staviame z dreva od programu ocakavam moznost vypoctu aj Rw stropov. Pre Lw stropov nedokazem takisto zadat tramovy strop a homogenne vrstvy s poctom vacsim ako 5, napr. pre skladbu:

Drevený strop

Pri Rw stenach je to podobny problem.

Kniznica by mohla byt doplnena aj materialy ako su napr.tepelne resp.akusticke izolacie zo sklennych a cadicovych vlakien ktorymi sa bezne vyplnaju priecky a steny, drevovlaknite dosky, omietky, fukana celuloza, slamene baliky, obkladove materialy z lisovanej slamy, murivo (v kniznici je len jedno,ale nie je jasne o ake sa jedna).

Otázka:

Mám dotazy k výpočtu solárního systému v Energii:

- Jak je tento výpočet přesný? Když jsem zadal dolní hranici účinnosti (50 % dle nápovědy) a průměrné stínění 0,7, pořád jsem byl s celkovým přínosem podstatně lepší než ve srovnání s výpočtem od Ing. Matušky (pro Zelená úsporám).

- Který výpočet je tedy přesnější? (že bych to třeba spočítal nejdřív podle Matušky a potom napasoval do Energie tak, aby to vycházelo stejně)

- V záložce "primární energie" jsou doplňující údaje pro solární systémy - to se používá pouze v případě, kdy chci vyjádřit úsporu solárním systémem oproti jinému zdroji, který v této tabulce zadávám? (Mám pocit, že v některé ze starších diskuzí jste uváděl, že do základních údajů se solární systém nezadává, že ten se započte automaticky, je to tak?)

Otázka:

Řeším objekt, u kterého je navržena rekonstrukce (zateplení obvodových stěn, střechy a výměna otvorových výplní, ale také zároveň zazdění některých oken - asi 8% z celkové plochy oken).

Běžně spočtu stávající stav včetně referenční budovy a dále nový stav se stejnými plochami (tedy bez navýšení o tloušťku izolantu). Přestože to zřejmě není úplně správně, vycházím z poznámky v příloze A TNI 730329, kde je psané, že v případě zvětšení rozměrů vlivem zateplení je možné ponechat původní rozměry.  

Jak ale postupovat v případě, že se tam ještě mění rozložení jednotlivých ploch - tedy ubude oken a přibude stěn?

Domnívám se, že bych měl spočítat stávající stav vč. referenční budovy a dále nový stav (tedy se všemi novými plochami) a opět s referenční budovou dle tohoto nového stavu. Srovnání stávajícího a nového stavu bude srozumitelné, akorát každý stav bude mít svoji referenční budovu.

Při představě, že to takto spočítám a předám k administraci programu z OPŽP, se obávám, že dojde ke zmatení úředníka, protože nebude vědět, která z těchto dvou referenčních budov bude ta "referenčnější" ...

Je možné toto provést nějakým elegantnějším způsobem? Tedy mít pro oba stavy jenom jednu referenční budovu?

Otázka:

Má někdo zkušenosti nebo zná zdroj, ze kterého čerpat, co se týče veličiny Terciální činitel přestupu tepla Sf3 pro simulační výpočty podle EN 13792? V jakých hodnotách se pohybuje?

Otázka:

Řešíme bazénovou halu s podlahou, která má podlahové vytápění. Dle nové normy ČSN 73 0540:2011 by měl součinitel prostupu tepla být přepočítán dle čl.5.2.1.b) pro vyšší vnitřní teplotu a navíc by se měly započítávat pouze některé vrstvy dle poznámky 4). Pokles dotykové teploty by pak měl být stanoven dle 5.5. poznámky 2).

Je to opravdu tak ? Mám pocit, že dříve se podlahy s podlahovým vytápěním nemusely posuzovat ... a proč se započítávají jen některé vrstvy?