řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Průkaz ENB pro byt
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Energie » Obecně
19.11.2012 22.27 | | Komentáře: 5 komentářů | Přečteno: 24874x
Otázka:
Lze zpracovat PENB pro jeden byt? Tuhle otázku nám čím dál častěji pokládají různí zákazníci a my se nemůžeme shodnout na odpovědi...
Výpočet kročejové neprůzvučnosti dřevěného stropu
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Neprůzvučnost
05.11.2012 11.32 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 26667x
Otázka:
Chěl bych se zeptat, jaký typ výpočtu kročejové neprůzvučnosti je správný pro níže uvedený dřevěný strop.
Skladba stropu (shora): záklop z dřevěné třívrstvé masivní desky 27 mm slepený k dřevěným nosníkům 27x186 mm (opět z masivní desky), vzduchová mezera 186 mm, podhled z dřevěné masivní desky 27 mm slepený k dřevěným nosníkům 186 mm.
Lze výpočet zadat jako strop bez podlahy a zadat tuto skladbu včetně vzduchové mezery, nebo pomocí pomocného výpočtu, kde zadám spodní záklop jako podhled. Mají se zohlednit dřevěné nosníky (žebra), které jsou v rozteči 400 mm tl. 27 mm?
Jen pro informaci, na tento typ stropu bylo provedeno labolatorní měření a výsledek vyšel Ln= 93 dB a Rw 27 dB. Pokud jsem zadal výpočet kročejové neprůzvučnosti jako strop bez podlahy se vzduchovou mezerou vyšlo Ln = 111 dB. Pokud jsem místo vzduchové mezery zadal žebro (jako dřevo podél vláken) vyšlo Ln = 96 dB. Výpočet vzduchové neprůzvučnosti vyšel v případě zadání typu konstrukce jednoduchá vrstvená Rw=27 dB. Co je tedy správně?
V případě stejného stropu, ale navíc jsou v prostoru mezi žebry uloženy pytlíky s vápencovou drtí (37,5 kg/m2). Může se tato drť sloučit do jedné vrstvy s podhledem?
Nový zákon 318/2012 Sb. o hospodaření s energií
Kategorie » téma: Energie » Obecně
08.11.2012 13.13 | | Komentáře: 6 komentářů | Přečteno: 21331x
Otázka:
Kdy bude zpracována nová verze modulu "ENERGIE" dle nového zákona 318/2012 Sb. o hospodaření s energií?
A budou probíhat školení k této nové verzi "ENERGIE"?
Zadání markýzy ve větší vzdálenosti od okna
Kategorie » téma: Simulace
26.11.2012 19.28 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 18343x
Otázka:
Měl bych dotaz ohledně Simulace. Jde mi o výpočet f,s (průměrná konstantní hodnota činitele oslunění). V zadání stínících prvků je pouze umístění markýzy hned nad oknem. Já mám ale situaci, kdy bych tento činitel oslunění potřeboval vypočítat pro okno, nad kterým je přesah střechy až v metrové výšce. Proto bych se chtěl zeptat, jak bych ten f,s mohl vypočítat?
Jelikož je tato konstantní hodnota pouze jedna pro celý den a ne pro každou hodinu, tak bych to řešil tím způsobem, že jsem si spočítal hodnotu činitele oslunění v jednotlivých hodinách dne a potom ji zprůměroval pro 13 hodin, kdy je intenzita slunečního záření nenulová. Je tento postup vůbec správný? Pokud ano, tak ten průměr se dělá pro těch 13 hodin (nenulová intenzita slunečního záření), nebo pro celých 24 hodin.
Teplota oblohy
Kategorie » téma: Stavební fyzika
26.11.2012 21.25 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20669x
Otázka:
Lze nějakým rychlým způsobem odvodit zdánlivou teplotu oblohy? Zabývám se termografií a teplota obloby je pro měření zejména venkovních aplikací velice důležitá okrajová podmínka pro správné vyhodnocení měřicí situace.