Otázka:

Při výpočtu objektu o dvou zónách v programu Energie 2011 jsem narazil na nesrovnalost při vyhodnocování rozhraní mezi zónami.

- při výpočtu bez uvažování konstrukcí na rozhraní zón výpočet proběhl s výsledkem 78 kWh/m2.a (konstrukce nebyly zaškrtnuty)

- při výpočtu s uvažováním konstrukcí na rozhraní zón výpočet proběhl s výsledkem 102 kWh/m2.a (konstrukce byly zaškrtnuty)

V tiskovém výstupu jsem si všiml, že jsou započtené tepelné toky ze zóny č. 2 (+20stC) do zóny č. 1 (+10st.C) TEPELNÁ ZTRÁTA, ale nejsou započtené tepelné toky ze zóny č. 2 do zóny č. 1 TEPELNÉ ZISKY.

Nedochází k vyrušení tepelných toků mezi zónami a tím i dochází k jiným výsledkům.

Otázka:

Jak mám postupovat při certifikaci zemědělské budovy - stáje pro výkrm brojlerů s celkovou předpokládanou roční spotřebou tepla výrazně nad 700GJ? Jaké porovnávací hodnoty mám použít?

Problematické je i nastavení vnitřního prostředí, které je proměnlivé s růstem kuřat (turnus 35 dní - začíná se na 34°C a končí na 19°C). To řídí klimapočítač prostřednictvím velkého množství  klapek v bočních stěnách, ventilačních odtahů ve střeše a ventilátorů ve štítech. Klimatizace je nastavena na řízení teploty, vlhkosti a koncentrace čpavku a CO2, udávaná nominální potřeba vzduchu je cca 200tis. m3/h - odpovídá cca 20/h.  Ve stáji bude 48 tis. kuřat. Zdrojem tepla, které navrhnul dodavatel technologie, je plynový kotel 400kW.

Bude nová vyhláška zohledňovat v referenční budově takovouto stavbu resp. technologickou potřebu?

Otázka:

Dobrý den, předpokládám, že při výpočtu PENB pro dvouzónovou budovu, kdy obě vytápěné zóny (každá s vlastním zdrojem vytápění) sousedí s jedním a týmž nevytápěným prostorem, je nutné parametry nevytápěného prostoru vložit do každé zóny (Nevytápěné prostory). Je tento předpoklad správný?

Nebo je korektnější nevytápěný prostor zanedbat a uvažovat s venkovním prostředím?

Otázka:

Hodnotím PENB pro administrativní budovu, která má ve 2. NP - kancelářích - instalovány klimatizační jednotky Toshiba, ale podle informací pracovníků jsou tyto jednotky využívány max. 5 - 10 dnů v létě ke chlazení, k vytápění vůbec. Podle mého názoru bych je do výpočtu EN nezahrnoval. Je můj názor správný?

Otázka:

Mám stávající objekt rodinného domu, u kterého se porováděla rekonstrukce. V podkroví se nachází koupelna, jejíž obvodová stěna nebyla v jedné části zateplena. Skladba v tomto místě je: popílkové tvárnice tl. 300mm + břidličný obklad tl. cca 50-80mm. V daném místě ovšem nyní dochází často k povrchové kondenzaci. Napadlo mne dát pod obklad elektrickou rohož. Dá se taková situace vůbec nasimulovat? Zjistit potřebný výkon rohože?