Otázka:

Jak správně zadat zateplený podhled v podkroví pod půdou? Do formuláře "Stěny a střechy" a doplním si vhodnou hodnotu Un,20 dle normy? Půda nad podhledem, kde není provedeno podbití pod taškami, už je jako exteriér?

Do formuláře "Stěny a střechy" zadávám konstrukce ohraničující vytápěnou zonu, a formulář "Nevytápěné prostory" slouží třeba pro vnější stěnu nevytápěné garáže?

Otázka:

Hodnotím objekt, celý vytápěný el. přímotopy. Jako doporučení pro PENB doporučuji snížit náklady pomocí TČ.

Z průkazu při doporučeních na tepelné čerpadlo je však vidět, že se objekt ve spotřebě nezlepší, jen se zlepší jeho primární energie a je více ohleduplný k životnímu prostředí. (v překladu investora, se mu vůbec nevyplatí při pohledu na PENB nic provádět, protože protopí stejně). (tedy oprava, je drobná úspora 1,5MWh/rok,což je právě rozdíl mezi účinností el. přímotopu 98% a TČ 100%, tedy 2%.) V reálném provozu bude úspora jistě větší, jistě na polovičních nákladech....

Proč to výsledky neukazují?

Otázka:

Řešíme nyní mnoho případů ventilačních jednotek se směšováním, které přivádí jak A) čerstvý vzduch pro větrání (relevantní k měrnému tepelnému toku větráním+účinnosti rekuperace tepla), tak též B) vytápí a chladí cirkulačním vzduchem (relevantní k výpočtové spotřebě elektrické energie na nucené větrání jak hodnocené, tak referenční budovy).

Pokud zadám v Energii vyšší objemový tok B) do „Objemový tok přiváděného vzduchu“ a reálný „Měrný příkon ventilátorů“, pak toto není správně z pohledu měrného tepelného toku na větrání + k výpočtu účinnosti rekuperace.

Pokud naopak zadám v Energii nižší objemový tok A) do „Objemový tok přiváděného vzduchu“ a „Měrný příkon ventilátorů“ výpočtově upravím, pak toto není správně vzhledem k výpočtu referenční budovy a díky této korekci padá část nuceného větrání nesprávně do horší třídy zatřídění.

Jak je vhodné postupovat?

Otázka:

Hodnotím stěnu z hlediska požadavku na vnitřní povrchovou teplotu. Normové podmínky jsou: návrhová venkovní teplota -13°C (Praha), teplota vnitřního vzduchu 20° a rel. vlhkost vnitřního vzduchu 60%.

Vnitřní povrchovou teplotu jsme měřili při podmínkách: venkovní teplota +3,6°C, vnitřní teplota +22°C, vnitřní rel. vlhkost 60%. Získaná hodnota povrchové teploty byla 13°C. Z toho výpočtem vyšel teplotní faktor fRSi = 0,511.

Neumím stanovit požadavek na kritickou vnitřní povrchovou teplotu a přepočítat naměřené teploty s použitím faktoru na návrhovou teplotu (-13°C).

Otázka:

V souvislosti s dotazem diskutovaným v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ mne napadlo, jak by se dal zohlednit ve výpočtu případ, kdy je odlišný příkon pro ventilátory na větrání (např. centrální rovnotlaká jednotka) a pro vytápění (např. 4-trubkové fancoily).

Pokud jsem to dobře z odpovědi v http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ pochopil, tak se měrný příkon ventilátorů bere jednotně pro větrání i pro vytápění. Specifické příkony ventilátorů centrální větrací jednotky a cirkulačních fancoilů se ale dosti liší primárně kvůli zcela odlišné tlakové ztrátě. Vzhledem k měsíčně proměnnému objemovému průtoku vzduchu si toto nelze ani bokem jednoduše spočítat.

Dá se to nějak řešit?