Otázka:

V souvislosti s dotazem diskutovaným v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ mne napadlo, jak by se dal zohlednit ve výpočtu případ, kdy je odlišný příkon pro ventilátory na větrání (např. centrální rovnotlaká jednotka) a pro vytápění (např. 4-trubkové fancoily).

Pokud jsem to dobře z odpovědi v http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ pochopil, tak se měrný příkon ventilátorů bere jednotně pro větrání i pro vytápění. Specifické příkony ventilátorů centrální větrací jednotky a cirkulačních fancoilů se ale dosti liší primárně kvůli zcela odlišné tlakové ztrátě. Vzhledem k měsíčně proměnnému objemovému průtoku vzduchu si toto nelze ani bokem jednoduše spočítat.

Dá se to nějak řešit?

Otázka:

Jak správně zadat zateplený podhled v podkroví pod půdou? Do formuláře "Stěny a střechy" a doplním si vhodnou hodnotu Un,20 dle normy? Půda nad podhledem, kde není provedeno podbití pod taškami, už je jako exteriér?

Do formuláře "Stěny a střechy" zadávám konstrukce ohraničující vytápěnou zonu, a formulář "Nevytápěné prostory" slouží třeba pro vnější stěnu nevytápěné garáže?

Otázka:

Mám dotaz na metodiku výpočtu měrného toku přes neklimatizované prostory dle ČSN EN ISO 13789 kap. 6.

Tato metodika výpočtu „b“ mi připadá logická, jednoduchá a praktická. Bohužel už ne v případě, kdy k nevytápěnému prostoru přiléhá více teplotních zón.

Nevytápěný prostor v BD

Na obrázku posílám nejjednodušší příklad, kdy je bytovka počítána dvouzónově a s nevytápěnou garáží sousedí obě zóny: byty podlahou nad garáží a společné prostory (schodiště, kóje) svislými stěnami:

------------------

Výpočet podle normy je založen na podílu ztrát – čím méně teče z vyt. DO   nevyt. prostoru a čím více Z nevyt. do exteriéru, tím se blíží bčko 1,0, tedy exteriéru.

Když ale počítám zóny zvlášť, zadám k interiéru pouze hraniční kci dané zóny, ale k exteriéru celou garáž. Výsledkem pak je, že se mi dopočítají dvě zcela odlišné redukce b.

Cítím, že tento výpočet je špatně – bčko by mělo být charakteristické pro konkrétní nevytápěný prostor bez ohledu jak okolí zónuji – bčko odpovídá nějaké teplotě v nevyt. prostoru, která je dána právě měrnými toky prostupem a větráním.

Napadá mě jedině spočítat si v excelu součet všech toků DO a z Z nevyt. prostoru přes všechny zóny a vytvořit si tak charakteristické bčko, které pak zadám jednoduše pomocí A.U.b, což ale opravdu není systémové.

Otázka:

Řešíme nyní mnoho případů ventilačních jednotek se směšováním, které přivádí jak A) čerstvý vzduch pro větrání (relevantní k měrnému tepelnému toku větráním+účinnosti rekuperace tepla), tak též B) vytápí a chladí cirkulačním vzduchem (relevantní k výpočtové spotřebě elektrické energie na nucené větrání jak hodnocené, tak referenční budovy).

Pokud zadám v Energii vyšší objemový tok B) do „Objemový tok přiváděného vzduchu“ a reálný „Měrný příkon ventilátorů“, pak toto není správně z pohledu měrného tepelného toku na větrání + k výpočtu účinnosti rekuperace.

Pokud naopak zadám v Energii nižší objemový tok A) do „Objemový tok přiváděného vzduchu“ a „Měrný příkon ventilátorů“ výpočtově upravím, pak toto není správně vzhledem k výpočtu referenční budovy a díky této korekci padá část nuceného větrání nesprávně do horší třídy zatřídění.

Jak je vhodné postupovat?

Otázka:

Hodnotím objekt, celý vytápěný el. přímotopy. Jako doporučení pro PENB doporučuji snížit náklady pomocí TČ.

Z průkazu při doporučeních na tepelné čerpadlo je však vidět, že se objekt ve spotřebě nezlepší, jen se zlepší jeho primární energie a je více ohleduplný k životnímu prostředí. (v překladu investora, se mu vůbec nevyplatí při pohledu na PENB nic provádět, protože protopí stejně). (tedy oprava, je drobná úspora 1,5MWh/rok,což je právě rozdíl mezi účinností el. přímotopu 98% a TČ 100%, tedy 2%.) V reálném provozu bude úspora jistě větší, jistě na polovičních nákladech....

Proč to výsledky neukazují?