řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Redukce referenční hodnoty Uem pro novostavby podle vyhl. 78/2013 Sb. a její vazba na referenční dodanou a primární energii
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Normy a vyhlášky
10.01.2014 13.12 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20855x
Otázka:
Program ENERGIE používá pro výpočet referenční hodnoty pro dílčí dodané energie pro vytápění, chlazení, apod. redukci hodnot s odkazem na tabulku v příloze 2 vyhl. 78/2013 Sb.
Redukci chápu u ukazatele Uem, který je pro nové budovy redukován 0,8x, kdy vzniká stav s rekonstrukcemi vycházejícími do D. Důvod k redukování dílčích dodaných energií jsem ale v legislativě nenašel.
Požadovaný součinitel prostupu tepla pro podlahu nad průlezným prostorem
Kategorie » téma: Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Normy a vyhlášky
17.01.2014 13.13 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20975x
Otázka:
Posuzuji návrh nízkoenergetického domu, který je založen na betonových patkách, pod domem je tedy provětrávaný průlezný prostor. Chtěla bych se zeptat na požadavek konstrukce na součinitel prostupu tepla, jestli jsou na ní požadavky jako na "strop s podlahou nad venkovním prostorem" nebo jako "podlaha na zemině"? ani jedna z variant moc neodpovídá realitě. Chápu že program zohledňuje situace pomocí zadání větrání v dutině, ale netuším, jak by se to mohlo zohlednit v požadavku na U.
V tomto případě je celý sokl proveden z tahokovu, plochu větracích otvorů jsem tedy určila jako poměr k celé ploše soklu.
Technologické spotřeby a jejich zahrnutí do energetické bilance
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Energie » 06 Provoz zóny
10.01.2014 12.37 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 19902x
Otázka:
Rád bych se zeptal na Váš názor k zahrnutí či nezahrnutí elektrické energie a především potřeby teplé vody v případě, kdy jsou realizovány ve spotřebičích - prádelna v hotelu, myčky ve velkokuchyni. Směrná čísla dle ČSN EN 15316-3-3 zcela jasně uvažují i spotřebu teplé vody v prádelně - na pračky je ale připojena jen studená voda - jedná se v podstatě o technologickou spotřebu.
Tepelné čerpadlo a jeho dopady na dodanou energii a peněženku investora
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny | Energie » 07 OZE a primární energie | Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
20.01.2014 15.07 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 26244x
Otázka:
Hodnotím objekt, celý vytápěný el. přímotopy. Jako doporučení pro PENB doporučuji snížit náklady pomocí TČ.
Z průkazu při doporučeních na tepelné čerpadlo je však vidět, že se objekt ve spotřebě nezlepší, jen se zlepší jeho primární energie a je více ohleduplný k životnímu prostředí. (v překladu investora, se mu vůbec nevyplatí při pohledu na PENB nic provádět, protože protopí stejně). (tedy oprava, je drobná úspora 1,5MWh/rok,což je právě rozdíl mezi účinností el. přímotopu 98% a TČ 100%, tedy 2%.) V reálném provozu bude úspora jistě větší, jistě na polovičních nákladech....
Proč to výsledky neukazují?
Jak zadat rozdílné měrné příkony ventilátorů pro větrání a pro teplovzdušné vytápění
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny
29.01.2014 18.36 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 18893x
Otázka:
V souvislosti s dotazem diskutovaným v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ mne napadlo, jak by se dal zohlednit ve výpočtu případ, kdy je odlišný příkon pro ventilátory na větrání (např. centrální rovnotlaká jednotka) a pro vytápění (např. 4-trubkové fancoily).
Pokud jsem to dobře z odpovědi v http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ pochopil, tak se měrný příkon ventilátorů bere jednotně pro větrání i pro vytápění. Specifické příkony ventilátorů centrální větrací jednotky a cirkulačních fancoilů se ale dosti liší primárně kvůli zcela odlišné tlakové ztrátě. Vzhledem k měsíčně proměnnému objemovému průtoku vzduchu si toto nelze ani bokem jednoduše spočítat.
Dá se to nějak řešit?