Otázka:

Hodnotím stěnu z hlediska požadavku na vnitřní povrchovou teplotu. Normové podmínky jsou: návrhová venkovní teplota -13°C (Praha), teplota vnitřního vzduchu 20° a rel. vlhkost vnitřního vzduchu 60%.

Vnitřní povrchovou teplotu jsme měřili při podmínkách: venkovní teplota +3,6°C, vnitřní teplota +22°C, vnitřní rel. vlhkost 60%. Získaná hodnota povrchové teploty byla 13°C. Z toho výpočtem vyšel teplotní faktor fRSi = 0,511.

Neumím stanovit požadavek na kritickou vnitřní povrchovou teplotu a přepočítat naměřené teploty s použitím faktoru na návrhovou teplotu (-13°C).

Otázka:

Posuzuji návrh nízkoenergetického domu, který je založen na betonových patkách, pod domem je tedy provětrávaný průlezný prostor. Chtěla bych se zeptat na požadavek konstrukce na součinitel prostupu tepla, jestli jsou na ní požadavky jako na "strop s podlahou nad venkovním prostorem" nebo jako "podlaha na zemině"? ani jedna z variant moc neodpovídá realitě. Chápu že program zohledňuje situace pomocí zadání větrání v dutině, ale netuším, jak by se to mohlo zohlednit v požadavku na U.

V tomto případě je celý sokl proveden z tahokovu, plochu větracích otvorů jsem tedy určila jako poměr k celé ploše soklu.

Otázka:

Rád bych se zeptal na Váš názor k zahrnutí či nezahrnutí elektrické energie a především potřeby teplé vody v případě, kdy jsou realizovány ve spotřebičích - prádelna v hotelu, myčky ve velkokuchyni. Směrná čísla dle ČSN EN 15316-3-3 zcela jasně uvažují i spotřebu teplé vody v prádelně - na pračky je ale připojena jen studená voda - jedná se v podstatě o technologickou spotřebu.

Otázka:

Zadávají se v programu Energie stěny se sousedními vytápěnými budovami (např. u řadovek)? Nebo to není nutné, když v podstatě nedochází k žádné tepelné ztrátě?

Otázka:

Řešíme nyní mnoho případů ventilačních jednotek se směšováním, které přivádí jak A) čerstvý vzduch pro větrání (relevantní k měrnému tepelnému toku větráním+účinnosti rekuperace tepla), tak též B) vytápí a chladí cirkulačním vzduchem (relevantní k výpočtové spotřebě elektrické energie na nucené větrání jak hodnocené, tak referenční budovy).

Pokud zadám v Energii vyšší objemový tok B) do „Objemový tok přiváděného vzduchu“ a reálný „Měrný příkon ventilátorů“, pak toto není správně z pohledu měrného tepelného toku na větrání + k výpočtu účinnosti rekuperace.

Pokud naopak zadám v Energii nižší objemový tok A) do „Objemový tok přiváděného vzduchu“ a „Měrný příkon ventilátorů“ výpočtově upravím, pak toto není správně vzhledem k výpočtu referenční budovy a díky této korekci padá část nuceného větrání nesprávně do horší třídy zatřídění.

Jak je vhodné postupovat?