Otázka:

Pro energetické výpočty u RD, kde byly dvě konstrukce podlahy (jedna s 30 cm izolace a druhá s podlahovým topením a 25 cm izolace), jsem použil výpočet přes vážený průměr přes plochy jednotlivých podlah (protože podlahy jsou různě rozloženy  v půdorysu podle toho, o jakou místnost se jedná) a výsledný R dosadil do výpočtu pro celou plochu podlahy RD v Energii .

Ale z NZU přišla připomínka: ve výpočtu energetické náročnosti uvažujte každou podlahovou skladbu zvlášť, nelze uvažovat průměr.

V ČSN EN ISO 13370 jsem však toto nenašel respektive se vždy uvažovalo se stejným složením podlahy. Nevím jak bych to řešil , na blogu jsem k tomu nenašel adekvátní dotaz, aby výsledky výpočtu byly korektní. Domníval jsem se že zprůměrování je nejlepší možnost jak to na NZU spočítat, obzvláště pokud mám jednu z podlah uvnitř dispozice RD a kolem je druhá skladba.

Otázka:

Když zadám součinitel prostupu tepla okna Uw z detailního výpočtu v Energii (např. Uw=0,71 W/m2K) do programu Simulace, tak se pak v protokolu o výpočtu v Simulaci vypíše U=0,69 W/m2K ... obávám se kontroly SFŽP za nesoulad Uw Energie / Simulace.

Otázka:

Hodnotím dvougenerační RD jako 1zónový model i jako 2zónový. Oba výpočty vycházejí shodně, liší se až na konec v potřebě tepla na vytápění za rok, měrné potřebě tepla na vytápění a počtu denostupňů. Rozdíly jsou už v tabulce potřeby tepla na vytápění, u stupně využitelnosti tep. zisků a části měsíce, v níž musí být zóna vytápěna. Chtěla bych poprosit o radu, čím to může být.

Otázka:

Zajímalo by mne, jestli je třeba zpracovat PENB pro samostatně stojící kotelnu (dodává teplo pro nemocniční areál). V budově kotelny jsou jen 2 občasně vytápěné místnosti, roční spotřeba energie pro samotnou kotelnu je nižší než 700 GJ.

Lze považovat kotelnu za výrobní průmyslovou budovu se spotřebou nižší než 700 GJ a PENB tudíž nezpracovávat?

Otázka:

Měl bych dotaz k Energii. Jakým způsobem mohu zadat nevytápěný suterén, který je však ztrátami z rozvodů a kotlem temperován cca na 10°C tak (avšak nejsou zde topná tělesa), abych nezadával plochu vytápěné části suterénu, která se mi zřejmě započítává do celkové potřeby tepla na vytápění a výsledek tak celkově „negativně“ ovlivní?

Myslel jsem, že bych postupoval dle H.2.2 z ČSN 75040-4:2005 vycházející z nějaké převážně naměřené teploty. V Metodickém pokynu pro NZÚ je však řečeno: „Postup pomocí součinitele teplotní redukce b, stanovený podle ČSN 73 5040-4:2005, Příloha H, odst. H.2.2 na základě návrhových teplot lze použít pouze v případech, kde ČSN EN ISO 13370:2009 nestanovuje postup výpočtu.“

Abych pravdu řekl, tak v té normě jsem našel stanovené postupy výpočtu pro vytápěný, nevytápěný a částečně vytápěný suterén. Z toho vyplývá, že tento výpočet přes H.2.2 z ČSN 75040-4:2005 pro výpočet tep. toků mezi 1.NP a suterénem o 10°C použít nemohu?