Otázka:

Rád bych se zeptal na možnost zadání volného chlazení (freecooling) do programu Energie. Aktuálně k problému přistupuji tak, že zvolím druhý zdroj chladu s patřičným pokrytím potřeby chladu a jemu přiřadím chladící faktor EER o hodnotě např. 1000000.

Je takovýto postup korektní (s ohledem na případná vnitřní omezení programu)?

Otázka:

Dotazoval jsem se na SFŽP ohledně postupu výpočtu násobnosti výměny vzduchu při přirozeném větrání.

V čl. 3.5.1 jejich pokynů je uvedeno: "Uvažuje se podle TNI 73 0331:2013, tab. B.3, pro typ zóny Rodinný dům – obytné prostory hodnotou intenzity větrání 0,3 1/h."

Proč je pro přirozené větrání n50=0,3 v navrhovaném i stávajícím stavu (což se mi zdá jako hloupost), když pro nucené se používají úplně jiné hodnoty podle tabulky č.3 v příloze?

Díval jsem se všechny projekty společnosti XYZ (poznámka K-CAD: konkrétní společnost zde záměrně neuvádíme)  a oni uvažují hodnoty pro stávající a navrhovaný stav jiné – třeba 4,5 pro stáv. stav a 2,5 pro navrhovaný (zaleží podle rozsahu zateplení, výměny oken), ale vždy z té tabulky č.3, i když nucené větrání v objektu není.

Jaké hodnoty lze tedy použít? Osobně si myslím, že tyto hodnoty z tabulky 3 by mohly odpovídat skutečnosti, v metodickém pokynu je však požadováno něco jiného...

-----

Ze SFŽP mi k tomuto problému přišlo toto stanovisko:

„Rozpor, na který se dotazujete, ve skutečnosti neexistuje. Ve výpočtech potřeb energie pro vytápění se pracuje se dvěma hodnotami výměn vzduchu. Hodnota n50 vyjadřuje netěsnost obálky budovy (infiltrace apod.). Je uvažována při rozdílu tlaků mezi vnitřním a vnějším prostředím 50Pascalů (např. silný vítr). Může být i změřena. Pokud není měření požadováno uvažuje se obvykle hodnotami v rozmezí 2,5 -4,5 pro stávající budovy bez zvláštního požadavku na vzduchotěsnost a např. max. 0,6 pro pasivní domy.
Hodnota n (bez indexu) vyjadřuje požadovanou intenzitu větrání danou provozními požadavky (např. hygiena, minimální objem větracího vzduchu na osobu atd.). V praxi je zajištěna u bytových objektů např. otevíráním oken, pomocí VZT apod. Její hodnota je stanovena pro program NZÚ jednotně n=0,3. Na výsledek má tato hodnota zpravidla větší vliv.“

-----

Můj dotaz – hodnota n50 se tedy do výpočtu v Energii nezadává (resp. nikde jsem tuto možnost nenašel) a v podstatě je obsažena v součiniteli spárové průvzdušnosti?

ZOOM: nová rubrika detailních výpočetních postupů

Tímto příspěvkem zahajujeme volnou rubriku, v níž budeme ukazovat na příkladech postupy výpočtů, na které se často ptáte.

Jedním z nich je stanovení lineárních činitelů prostupu tepla pro detaily, na které působí tři prostředí. Typickým příkladem je detail styku obvodové stěny a stropu nad nevytápěným suterénem. Postup výpočtu je sice popsán v EN ISO 10211, ale ne pro každého je bohužel zcela srozumitelný...

Otázka:

Jak prosím přenesu "vlastní katalog" materiálů pro Teplo 2014 na jiný PC? Na blogu jsem nenašel a překopírování souborů katal32.mdb a katal32bp.mdb nefunguje(?). Jde mi o materiály přidané v tomto katalogu. Děkuji za radu.

Otázka:

Pokud mám RD, kde bude teplovzdušný krb a např. kotel na biomasu s akumulační nádrží, tak mám trochu problém se zadáním.

Když zadám v záložce Zdroje tepla akumulační nádrž u zdroje 1 (kotel), tak pro ten krb, což je v mém případě druhý zdroj, už akumulaci nezruším, respektive pokud to udělám, tak zmizí i u zdroje 2. Napadlo mne, jestli to pak nezadat na záložce zdroje jako vytápění vzduchotechnikou, ale pak jsi nejsem jist zadáváním parametrů jako účinnost sdílení, průměrná teplota vzduchu.

Ale i tak si nejsem jistý, jak se ten zadaný akumulační zásobník projeví do výpočtu.