ZOOM: nová rubrika detailních výpočetních postupů

Tímto příspěvkem zahajujeme volnou rubriku, v níž budeme ukazovat na příkladech postupy výpočtů, na které se často ptáte.

Jedním z nich je stanovení lineárních činitelů prostupu tepla pro detaily, na které působí tři prostředí. Typickým příkladem je detail styku obvodové stěny a stropu nad nevytápěným suterénem. Postup výpočtu je sice popsán v EN ISO 10211, ale ne pro každého je bohužel zcela srozumitelný...

Otázka:

Dotazoval jsem se na SFŽP ohledně postupu výpočtu násobnosti výměny vzduchu při přirozeném větrání.

V čl. 3.5.1 jejich pokynů je uvedeno: "Uvažuje se podle TNI 73 0331:2013, tab. B.3, pro typ zóny Rodinný dům – obytné prostory hodnotou intenzity větrání 0,3 1/h."

Proč je pro přirozené větrání n50=0,3 v navrhovaném i stávajícím stavu (což se mi zdá jako hloupost), když pro nucené se používají úplně jiné hodnoty podle tabulky č.3 v příloze?

Díval jsem se všechny projekty společnosti XYZ (poznámka K-CAD: konkrétní společnost zde záměrně neuvádíme)  a oni uvažují hodnoty pro stávající a navrhovaný stav jiné – třeba 4,5 pro stáv. stav a 2,5 pro navrhovaný (zaleží podle rozsahu zateplení, výměny oken), ale vždy z té tabulky č.3, i když nucené větrání v objektu není.

Jaké hodnoty lze tedy použít? Osobně si myslím, že tyto hodnoty z tabulky 3 by mohly odpovídat skutečnosti, v metodickém pokynu je však požadováno něco jiného...

-----

Ze SFŽP mi k tomuto problému přišlo toto stanovisko:

„Rozpor, na který se dotazujete, ve skutečnosti neexistuje. Ve výpočtech potřeb energie pro vytápění se pracuje se dvěma hodnotami výměn vzduchu. Hodnota n50 vyjadřuje netěsnost obálky budovy (infiltrace apod.). Je uvažována při rozdílu tlaků mezi vnitřním a vnějším prostředím 50Pascalů (např. silný vítr). Může být i změřena. Pokud není měření požadováno uvažuje se obvykle hodnotami v rozmezí 2,5 -4,5 pro stávající budovy bez zvláštního požadavku na vzduchotěsnost a např. max. 0,6 pro pasivní domy.
Hodnota n (bez indexu) vyjadřuje požadovanou intenzitu větrání danou provozními požadavky (např. hygiena, minimální objem větracího vzduchu na osobu atd.). V praxi je zajištěna u bytových objektů např. otevíráním oken, pomocí VZT apod. Její hodnota je stanovena pro program NZÚ jednotně n=0,3. Na výsledek má tato hodnota zpravidla větší vliv.“

-----

Můj dotaz – hodnota n50 se tedy do výpočtu v Energii nezadává (resp. nikde jsem tuto možnost nenašel) a v podstatě je obsažena v součiniteli spárové průvzdušnosti?

Otázka:

Rád bych si potvrdil, že chápu dobře výpočet dodané energie na chlazení. Při použití TČ na vytápění je energie okolního prostředí započítána do dodané energie. V reverzním chodu TČ na chlazení pak ne.

Je to bráno tak, že se nejedná o energii "dodanou do budovy" (ale odebranou) a přístup k chlazení je tedy odlišný (zvýšením EER mohu zlepšit zatřídění na dodané energie, ale zvýšením COP ne)?

Otázka:

Zažil jsem diskusi o tom, jak se projeví zaizolování ostění u okna. Kolega tvrdil, že se dodatečnou izolací zmenšuje pohledová plocha okna a díky izolaci by část rámu okna měla mít jiné U_čko, než má zbytek okna. Prý se také změní plocha okna, se kterou se počítá v průkazu. Já tvrdím, že okno se počítá ze stavební plochy, bez ohledu na částečné zaizolování rámu. Má vnější zateplení vliv na okno nebo ne?

Otázka:

Slyšel jsem o jednom problému s podlahou na terénu a zajímal by mne váš názor.

Jedná se o nepodsklepenou podlahu bez tepelné izolace. Když se tam dá polystyren, pak je ale jen v ploše místností. Zdi zůstávají. Při výpočtu zóny se zadá plocha podlahy z vnějších rozměrů budovy. K této ploše se přiřadí Učko odpovídající jen vnitřním prostorům.

Údajně se to někomu na SFŽP nelíbí a požaduje zohlednit to, že se nezaizoluje celá plocha podlahy. Setkal jste se již s takovým požadavkem?