řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Otázka:

Dotazoval jsem se na SFŽP ohledně postupu výpočtu násobnosti výměny vzduchu při přirozeném větrání.

V čl. 3.5.1 jejich pokynů je uvedeno: "Uvažuje se podle TNI 73 0331:2013, tab. B.3, pro typ zóny Rodinný dům – obytné prostory hodnotou intenzity větrání 0,3 1/h."

Proč je pro přirozené větrání n50=0,3 v navrhovaném i stávajícím stavu (což se mi zdá jako hloupost), když pro nucené se používají úplně jiné hodnoty podle tabulky č.3 v příloze?

Díval jsem se všechny projekty společnosti XYZ (poznámka K-CAD: konkrétní společnost zde záměrně neuvádíme)  a oni uvažují hodnoty pro stávající a navrhovaný stav jiné – třeba 4,5 pro stáv. stav a 2,5 pro navrhovaný (zaleží podle rozsahu zateplení, výměny oken), ale vždy z té tabulky č.3, i když nucené větrání v objektu není.

Jaké hodnoty lze tedy použít? Osobně si myslím, že tyto hodnoty z tabulky 3 by mohly odpovídat skutečnosti, v metodickém pokynu je však požadováno něco jiného...

-----

Ze SFŽP mi k tomuto problému přišlo toto stanovisko:

„Rozpor, na který se dotazujete, ve skutečnosti neexistuje. Ve výpočtech potřeb energie pro vytápění se pracuje se dvěma hodnotami výměn vzduchu. Hodnota n50 vyjadřuje netěsnost obálky budovy (infiltrace apod.). Je uvažována při rozdílu tlaků mezi vnitřním a vnějším prostředím 50Pascalů (např. silný vítr). Může být i změřena. Pokud není měření požadováno uvažuje se obvykle hodnotami v rozmezí 2,5 -4,5 pro stávající budovy bez zvláštního požadavku na vzduchotěsnost a např. max. 0,6 pro pasivní domy.
Hodnota n (bez indexu) vyjadřuje požadovanou intenzitu větrání danou provozními požadavky (např. hygiena, minimální objem větracího vzduchu na osobu atd.). V praxi je zajištěna u bytových objektů např. otevíráním oken, pomocí VZT apod. Její hodnota je stanovena pro program NZÚ jednotně n=0,3. Na výsledek má tato hodnota zpravidla větší vliv.“

-----

Můj dotaz – hodnota n50 se tedy do výpočtu v Energii nezadává (resp. nikde jsem tuto možnost nenašel) a v podstatě je obsažena v součiniteli spárové průvzdušnosti?

Zadání volného chlazení (free cooling)

Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny

14.11.2014 00.36 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 6 komentářů | Přečteno: 22531x

Otázka:

Rád bych se zeptal na možnost zadání volného chlazení (freecooling) do programu Energie. Aktuálně k problému přistupuji tak, že zvolím druhý zdroj chladu s patřičným pokrytím potřeby chladu a jemu přiřadím chladící faktor EER o hodnotě např. 1000000.

Je takovýto postup korektní (s ohledem na případná vnitřní omezení programu)?

Přenesení uživatelského katalogu materiálů na jiný počítač

Kategorie » téma: Stavební fyzika

07.11.2014 19.12 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 19149x

Otázka:

Jak prosím přenesu "vlastní katalog" materiálů pro Teplo 2014 na jiný PC? Na blogu jsem nenašel a překopírování souborů katal32.mdb a katal32bp.mdb nefunguje(?). Jde mi o materiály přidané v tomto katalogu. Děkuji za radu.

Otázka:

Rád bych si potvrdil, že chápu dobře výpočet dodané energie na chlazení. Při použití TČ na vytápění je energie okolního prostředí započítána do dodané energie. V reverzním chodu TČ na chlazení pak ne.

Je to bráno tak, že se nejedná o energii "dodanou do budovy" (ale odebranou) a přístup k chlazení je tedy odlišný (zvýšením EER mohu zlepšit zatřídění na dodané energie, ale zvýšením COP ne)?

Otázka:

Jsem studentem VŠ a píši diplomovou práci, do které potřebuji spočítat detaily základu (systém ELEGOHOUSE) a nejsem si jist hodnotou psí. Chtěl bych Vás velice poprosit o radu, zda to dělám dobře, protože nemohu nikde najít podobný případ.

Jako obvodový plášť mám použit KINGSPAN panel, tl. 200 mm, pak je 3 mm trapéz plech a pak mám vnitřní konstrukci (sádrokartonovou akustickou příčku). Jako podlaha je dlažba, pak dřevotříska. Zelený prvek je ocelová kostka kontejneru, stejně tak jako kovový rošt v podlaze, která je zateplena PUR pěnou. Pak už je pouze systém ELEGOHOUSE firmy CEMEX. Snažím se vypočítat psí, ale nejsem si jist, zda to mám správně.

Detail základu
Detail základu

Pro výše uvedený detail mi vyšly následující propustnosti. Pro prostředí s teplotou -13 C ... L=0,53926 W/mK, pro prostředí s teplotou 20 C ... L=0,15248 W/mK a L=0,38733 W/mK. Pro upravený detail bez stěny a základu mi vyšly propustnosti L=0,42685 W/mK (teplota -13 C) a L=0,42942 W/mK (teplota 20 C).

Udělal jsem tedy Psí=L - U.l - L2Dz, tedy Psí=0,53926 - 0,094*1 (U konstrukce je 0,094) - 0,42685 = 0,018.

Nejsem si však jist, zda používám správné L (je tam více hodnot), dále délka konstrukce nad podlahou je 1 m, ale nad terénem je 1,3 m (tak kolik zadat?) a dále co vše vymazat (základ a stěna), tak zda jsem to vymazal správně.

< Stránka 1 2 3 >

Související weby:

www.kdata.cz - CAD software

www.kcad.cz - Stavební fyzika

www.datasystem.cz - Primární data

Stavební fyzika » Aktuality

05.02.2025 14.56 » Energie 2025.4

V sekci ke stažení na kcad.cz je umístěna aktualizace Energie 2025.4

15.01.2025 15.48 » Energie 2025.3

V sekci ke stažení na kcad.cz je umístěna aktualizace Energie 2025.3