Otázka:

Počítám prostup tepla střešních bodových světlíků dle nově platné ČSN EN 1873 (5/2015), která v příloze D předepisuje postup pro výpočet součinitele prostupu tepla. Dříve se postupovalo dle ČSN EN ISO 10077-1,2 a světlíky se počítaly ve svislé poloze. Pro výpočty používám Váš software AREA 2011 (ne zcela, používám okrajové podmínky +20 °C a 0 °C).

Potíž byla mj. zejména u světlíků s podstavcem a tak vznikl rozsáhlý postup popsaný ve výše zmíněné normě. Zásadní změnou je, že se mají světlíky počítat ve vodorovné poloze. Nechtěla jsem tomu věřit a nevím, zda nedělám nějakou chybu, ale pro srovnání je zhoršení vlivem vodorovné polohy asi toto:

Jen samotná prosklená výplň s hodnotou Ug=1,1 ve svislé poloze má ve vodorovné poloze Ug=1,6-1,7 W/m2.K. Je to možné? To pak samozřejmě ovlivní i další konečné hodnoty. Toto nezanedbatelné zhoršení má na svědomí hlavně plynový prostor. Podle nové normy se zahrnují do plochy rámu také jeho boční strany, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím. Ne úplně celé, dle geometrie rámu, ale ke zhoršení hodnoty dochází i zde. Okrajové podmínky, které se zadávají na detailu, také počítají s tokem tepla nahoru, čili další zhoršení, ale ne tak výrazné.

Až potud mají výpočty nějakou logiku. Potíž je v tom, že požadavek uvedený v ČSN 730540-2 …U ≤ 1,4 W/m2.K je na reálnou hodnotu poněkud přísný. Řekla bych, že byl přísný proto, že uvažoval vypočtenou nebo změřenou hodnotu ve svislé poloze, ve které vycházely světlíky naopak lépe, než ve skutečnosti.

Můžete mi prosím poradit? Chystají se nějaké změny v požadavcích ? Nebo jsem měla dále postupovat podle ČSN EN ISO 10077, kde je psáno, že výpočet se provádí pro svislou polohu?

Otázka:

Chtěl bych se zeptat na správný způsob zahrnutí vlivu provětrávacích kanálků ve skladbě stávajícího střešního souvrství panelového domu. Souvrství na panelu je tvořeno spádovou vrstvou z keramzitu (tl. ~250mm), heraklitovými deskami (35mm), foalbitem, rohoží KSD 400 (50mm) a dále vrstvami živičných a foliových izolací (v ploše je to různé dle různých historických oprav).

Ve vrstvě heraklitu jsou provedeny mezi deskami provětrávací kanálky šířky 40mm (plocha kanálků tvoří cca 10% plochy střechy) s vyústěním do obvodového kanálu vedeného kolem atiky, který je odvětraný malými otvory skrz atiku (á 1200 mm, průměr 40mm, plocha je ještě zmenšená kovovou síťkou proti ptákům).

Plocha odvětrávacích otvorů vychází cca 225 mm2/m2 plochy střechy. Dle normy ČSN EN ISO 6946 (nic bližšího této problematice jsem nenašel) by se mělo jednat o nevětranou vzduchovou vrstvu (do 500 mm2 větracích otvorů/m2 střechy). Norma se sice týká celoplošné vzduchové vrstvy, ale tím, že se jedná pouze o kanálky, které představují mnohem větší odpor pro proudění vzduchu, by se měl vliv provětrávání logicky ještě výrazně snížit. Dle mého závěru by tedy mělo být zcela korektní při výpočtu v Teple pouze zohlednil vliv odvětrávacích kanálků pomocí ekvivalentní tepelné vodivosti vrstvy heraklitu nebo zjednodušeně pomocí přirážky Delta U (výpočet dle poměru plochy heraklitu a kanálků jako nevětraná vzduchová vrstva příslušné tloušťky). Je to takto správně?

Otázka:

Mám dotaz k záložce průsvitné izolace: tam se zadávají okna a dveře s nalepenou průsvitnou folií, nebo pro jaké speciální konstrukce tato záložka slouží?

ZOOM: Zadání odsávacích ventilátorů v bytových jádrech

V dalším detailním návodu se podíváme na možnosti výpočtu dodané energie na nucené odsávání vzduchu z bytových jader. Inspirací byl následující dotaz:

Ze SEI mi vrátili průkaz kvůli neuvedení větrání odtahovými ventilátory v bytových jádrech. Když jsem je žádal o oficiální stanovisko a odvolával jsem se při tom na Vaše sdělení o možnosti zanedbání (http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/odsavaci-ventilator-na-wc/), bylo mi sděleno následující:

Státní energetická inspekce sděluje, že Vámi zaslaný e-mail bereme na vědomí, nicméně musíme konstatovat, že Vámi uváděné závěry pana Doc. Svobody jsou jeho názorem na věc a vyhláška 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov žádné zanedbávání týkající se ventilátorů neumožňuje. Je třeba dodržet § 7a odst. 4 písm. d) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, kde se píše: „Průkaz… musí být zpracován objektivně, pravdivě a úplně“.

Jaký na to máte názor?

Otázka:

Jde mi o zadání vytápěného suterénu částečně pod terénem.

Jelikož je vytápěný, rád bych, aby celá jeho ochlazovaná obálka šla do dotací (NZÚ). Proto jsem všechny vnější stěny zadal až k podlaze, tedy pod terén. A podlahu jsem zadal jako podlahu na terénu, což předpokládám, že bude bezpečný předpoklad. Pak mám všechny plochy ve výpočtu hezky dohledatelné a vše mi sedí s krycími listy.

Zkusil jsem ještě variantu vytápěný suterén, v tomto případě, jestli výpočet chápu správně, zadám podlahu stejně, zadám hloubku ale plochu stěn, kterou zadávám na kartě konstrukcí, musím snížit o plochu danou součinem exponovaného obvodu a hloubky podlahy suterénu pod okolním terénem? Pokud je to tak to správně, dostanu o něco málo příznivější výsledky, což je asi logické (trochu mi pomůže vliv zeminy). Problém pak je ale v tom že mi z konstrukcí jakoby opticky zmizelo 10 m2 plochy stěn, která se přesunula do tohoto výpočtu, neseděla by pak plocha mezi krycím listem a výpočtem.

Šlo by to asi celé zadat i poslední možností zcela či částečně nevytápěného suterénu, ale tam budu mít stejný problém s plochou stěn, které mi zmizí z karty konstrukcí.