Otázka:

Hodnotíme RD, který bude vytápěn elektrokotlem, ovšem teplá voda bude připravována s pomocí tepelného čerpadla. TČ nebude tedy využito na vytápění.

Nevíme si rady, jak správně zadat tyto zdroje. Pokud totiž tepelné čerpadlo nezadám do záložky Zdroje tepla, pak nemůžu v záložce způsobu ohřevu TV zaškrtnout, že voda je ohřívána tepelným čerpadlem.

Jaký poměr tedy zadat mezi elektřinou a tepelným čerpadlem v záložce zdroje, tak aby to odpovídalo způsobu využití. Zatím jsme poměr dali 99% elektřina a 1% tepelné čerpadlo, ale nevíme jestli je tato úvaha správná.

ZOOM: Modelování vytápěného schodiště do suterénu

V dalším detailním návodu se podíváme na to, jakým způsobem lze při výpočtu energetické náročnosti budovy zohlednit situaci, kdy do nevytápěného suterénu vede schodiště, které není nijak stavebně odděleno od vytápěného 1. NP. Inspirací byl následující dotaz:

V Energii zadávám strop nad suterénem, kde mám vnitřní schodiště z 1NP do 1PP. Má se zadávat v záložce "podlahy a suterén" jen R stropu suterénu nebo průměrný R (strop suterénu, stěny k vnitřnímu schodišti do suterénu, atd.) a nebo to zadávat v záložce "nevytápěné prostory"?

V nepravidelném občasníku budeme připomínat některé závažné problémy, které jsme řešili na tomto blogu v minulosti. Snad to bude užitečné nejen pro naše začínající kolegy...

První retro téma se týká výpočtu referenční dodané energie na osvětlení u nebytových budov, které mně samotnému připomněla diskuse s Ing. Chmelou pod příspěvkem http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vliv-zmeny-osvetleni-na-vysledky-vypoctu-energeticke-narocnosti-budovy/#1023. Protože ale komentáře pod články na webu řada lidí zásadně nečte, tak je možné, že by její obsah trochu zapadl - a to by byla, myslím, škoda. Hlavní části diskuse proto přetiskuji v tomto samostatném článku.

O problému výpočtu referenční dodané energie na osvětlení se živě diskutovalo během roku 2013, tj. po vydání vyhlášky 78/2013 Sb., kdy se poměrně rychle ukázalo, že při hodnocení občanských a výrobních budov s vyšší požadovanou osvětleností (nad cca 100 lx) vycházejí pro příslušnou referenční budovu naprosto nerealisticky vysoké dodané energie na osvětlení... a následně pak i nerealisticky nízké dodané energie na vytápění. Hodnocená budova následně vycházela skvěle z hlediska osvětlení (třída A-B) a mizerně z hlediska vytápění (třída D-G).

Otázka:

Nesouhlasím s vaším názorem vyjádřeným v článku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vnitrni-delici-konstrukce-mezi-zonami-a-vypocet-prumerneho-soucinitele-prostupu-tepla-budovy/.

Podle definice obálky budovy v zákoně č. 406/2000 Sb., (§2 odst. 1 písm. t)) je "obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu".

Z této definice je zcela jasné, že do obálky budovy patří i kce mezi zónami.

Otázka:

Z provedených výpočtů mi vychází, že když uvažuji úsporné osvětlení, tak mi budova "spadne" o kategorii dvě níže než s neúsporným osvětlením. Musím se proto ptát, zdali není chyba ve výpočetním postupu nebo ve vyhlášce.