Otázka:

Od 1.10.2017 platí již nová norma ČSN EN 15193:2017 (energetická náročnost osvětlení) a především neplatí původní norma. Chtěl jsem se zeptat, zda je v programu ENERGIE 2017 implementována již nová verze normy.

Otázka:

Zpracovávám PENB výrobní haly, přičemž podlahu spočítám podle ČSN EN ISO 13370.

V tabulce PENB A.1. se objeví součinitel prostupu tepla podlahy bez vlivu zeminy (3,704W/m2K). To znamená, že konstrukce nevyhovuje. Neměl by se tam spíš zapsat součinitel prostupu tepla mezi interiérem a exteriérem U (0,389 W/m2K), který obsahuje činitel teplotní redukce b?

Jaká z těchto hodnot se v programu zadává pro výpočet UemR referenční budovy?

TEORIE: Tajemné Ψ a jeho fyzikální význam

Lineární činitel prostupu tepla je jednou z nejzajímavějších stavebně fyzikálních veličin, i když to jeho málo nápadné jméno a stejně nenápadná základní definice nijak nenaznačuje. Ve skutečnosti bychom ho ale mohli bez přehánění nazvat chameleonem stavební fyziky - tak různé podoby na sebe může brát. Podívejme se na jeho fyzikální význam trochu blíže. Inspirací příspěvku byl následující dotaz:

Když se počítá lineární činitel rohu nezateplené stěny, např. cihla plná 450 mm, tak hodnota Ψ vyjde např. -0,900 W/mK. Když se počítá roh nové zateplené stěny, tak je ta hodnota např. 0,096 W/mK. Jaké je vysvětlení, že je ta nezateplená stěna "lepší"?

Otázka:

Mohu poprosit o radu se zadáváním vniřní konstrukce domu v místě rozdílných výšek podlah? Dům není podsklepený a v cca půlce domu se podlaha zvedne o 0,8 m:

Schéma podlahy s rozdílnou úrovní

Je možné tuto plochu obálky budovy o ploše 0,8 x 9 m (označeno modře) zanedbat? Celá obálka (obvodové zdi, podlaha k zemině a stropy a výplně) bude jinak zateplena - výjimkou bude tedy jen tato malá suterénní stěna.

Popřípadě do jakého formuláře mám tuto konstrukci zadat ?

Stěna má tl. 450 mm - cihla plná. Tepelný odpor podlah bude R = 3,8 m2K/W.

Pokud se hodnotí dvourozměrné šíření tepla a vodní páry v detailech ostění, nadpraží a parapetů, je vhodné přizpůsobit míru podrobnosti modelu okna účelu výpočtu. Praktikům je dobře známo, že při výpočtu tepelných toků (tepelná propustnost, lineární činitel prostupu tepla) lze rám okna a zasklení modelovat celkem "hrubě", zatímco při výpočtu povrchových teplot je třeba výplň otvoru modelovat daleko podrobněji - ba dokonce zcela věrně skutečnosti, pokud je cílem stanovení povrchových teplot přímo na okně či dveřích.

Ať už je ale cíl výpočtu jakýkoli, vždy se musí zadat vlastnosti plynových výplní v zasklení. Stručně se tohoto problému dotkl i čtyři roky starý příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/izolacni-dvojsklo-ekv-lambda/?pg=8, ale možná bude užitečné podívat se na postup zadání znovu a podrobněji a přidat i trochu TEORIE ukazující, že vytvoření zjednodušeného modelu zasklení a celého okna nemusí být vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Příspěvek tak můžeme zařadit rovnou do dvou našich volných seriálů...