řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Co vlastně vyjadřuje lineární činitel prostupu tepla?
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Area
26.10.2017 19.40 | | Komentáře: 5 komentářů | Přečteno: 50635x
TEORIE: Tajemné Ψ a jeho fyzikální význam
Lineární činitel prostupu tepla je jednou z nejzajímavějších stavebně fyzikálních veličin, i když to jeho málo nápadné jméno a stejně nenápadná základní definice nijak nenaznačuje. Ve skutečnosti bychom ho ale mohli bez přehánění nazvat chameleonem stavební fyziky - tak různé podoby na sebe může brát. Podívejme se na jeho fyzikální význam trochu blíže. Inspirací příspěvku byl následující dotaz:
Když se počítá lineární činitel rohu nezateplené stěny, např. cihla plná 450 mm, tak hodnota Ψ vyjde např. -0,900 W/mK. Když se počítá roh nové zateplené stěny, tak je ta hodnota např. 0,096 W/mK. Jaké je vysvětlení, že je ta nezateplená stěna "lepší"?
Hodnocení podlahy s vytápěním (pokles dotykové teploty, součinitel prostupu tepla, šíření vodní páry)
Kategorie » téma: Teplo | Normy a vyhlášky
31.10.2017 20.26 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 38831x
Otázka:
Chtěla bych se zeptat na hodnocení podlahy na zemině z hlediska poklesu dotykové teploty. Uvažuji následující skladbu:
dlažba keramická 10 mm
anhydrit 50 mm
podlahové topení
pe folie
EPS 100S tl. 150 mm
hydroizolace na podkladním betonu
V normě ČSN 730540-2 je zmínka, že u podlah s povrchovou teplotou trvale vyšší jak 26°C se nemusí pokles dotykové teploty ověřovat. Ale hned níže v normě je poznámka, jak se zadává podlaha s podlahovým topením. To je trochu matoucí, protože podlahy s vytápěním mají přece teplotu trvale vyšší jak 26°C?
Jak se má tedy skladba zadat a musí se vůbec hodnotit?
Podlaha na zemině a tab. a1 v PENB: jaké hodnoty se tisknou a co se z nich dá a nedá poznat
Kategorie » téma: Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Normy a vyhlášky
09.10.2017 15.42 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 56087x
Otázka:
Zpracovávám PENB výrobní haly, přičemž podlahu spočítám podle ČSN EN ISO 13370.
V tabulce PENB A.1. se objeví součinitel prostupu tepla podlahy bez vlivu zeminy (3,704W/m2K). To znamená, že konstrukce nevyhovuje. Neměl by se tam spíš zapsat součinitel prostupu tepla mezi interiérem a exteriérem U (0,389 W/m2K), který obsahuje činitel teplotní redukce b?
Jaká z těchto hodnot se v programu zadává pro výpočet UemR referenční budovy?
RETRO: Jak zadat zasklení při výpočtu 2D teplotního pole?
Kategorie » téma: Area
06.10.2017 19.43 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 47235x
Pokud se hodnotí dvourozměrné šíření tepla a vodní páry v detailech ostění, nadpraží a parapetů, je vhodné přizpůsobit míru podrobnosti modelu okna účelu výpočtu. Praktikům je dobře známo, že při výpočtu tepelných toků (tepelná propustnost, lineární činitel prostupu tepla) lze rám okna a zasklení modelovat celkem "hrubě", zatímco při výpočtu povrchových teplot je třeba výplň otvoru modelovat daleko podrobněji - ba dokonce zcela věrně skutečnosti, pokud je cílem stanovení povrchových teplot přímo na okně či dveřích.
Ať už je ale cíl výpočtu jakýkoli, vždy se musí zadat vlastnosti plynových výplní v zasklení. Stručně se tohoto problému dotkl i čtyři roky starý příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/izolacni-dvojsklo-ekv-lambda/?pg=8, ale možná bude užitečné podívat se na postup zadání znovu a podrobněji a přidat i trochu TEORIE ukazující, že vytvoření zjednodušeného modelu zasklení a celého okna nemusí být vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Příspěvek tak můžeme zařadit rovnou do dvou našich volných seriálů...
Nová EN 15193 (Energetická náročnost budov - Energetické požadavky na osvětlení) a Energie 2017
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny
12.10.2017 20.35 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 58107x
Otázka:
Od 1.10.2017 platí již nová norma ČSN EN 15193:2017 (energetická náročnost osvětlení) a především neplatí původní norma. Chtěl jsem se zeptat, zda je v programu ENERGIE 2017 implementována již nová verze normy.