Otázka:

Není mi jasné, jak určujete činitel závislosti na denním světle F_D a roční (měsíční, denní) dobu provozu systému osvětlení s denním světlem t_N.

Obdobně mi není jasné, jak u obytné zóny v případě, kdy o energetické náročnosti osvětlení vnitřního prostoru budovy rozhoduje uživatel, tedy F_D = F_D,R = 0,8, určíte hodiny, kdy systém osvětlení je v provozu. 

Otázka:

Hodnotíme zónu se smluvním profilem "Ubytovací zařízení – kuchyně, přípravny jídel". Zóna je nuceně větrána pomocí centrální vzduchotechnické jednotky, která zároveň slouží k distribuci chladu.

Po dokončení výpočtu nám program vyhodí následující upozornění pro vybrané hodiny ve všech dnech v roce a to i v zimě:

Proč tomu tak je? Proč i když je teplota vzduchu přiváděného systémem pro chlazení vzduchem 18 °C, nám to nezvládá tento prostor chladit? A proč zde je problém s chlazením v zimě?

Otázka:

Rád bych Vás požádal o vysvětlení změny ve výpočtu mezi Energií 2021 a Energií 2023.

Jedná se o množství elektřiny vyrobené FV články zahrnuté do výpočtu primární energie. V verzi 2021 vychází produkce 3,269 MWh, přičemž do hodnocení primární energie se zahrne 1,963 MWh. Ve verzi 2023 je produkce 3,292 MWh, ale do výpočtu primární energie se uvažuje jen 0,807 MWh.

Otázka:

Dnes nám telefonovali ze strany SEI. Jedná se o velikost baterie, která je dle projektu 14,2 kWh. 

V Energii 2023 ale tato hodnota nelze zadat napřímo, zadávají se kapacity v Ah a jmenovité napětí ve V. Program z toho pak kapacitu v kWh vypočítá sám. Jak to prosím funguje?

Zajímá mne to proto, že v PENB je pro zadanou baterii uvedeno 960 kWh. Jakým způsobem tedy mohu zadat akumulaci 14,2 kWh? Případně tato hodnota udává něco jiného? Jak to na SEI vysvětlit?

Pokud zkoušíte experimentovat s pomalejším výpočtem n-uzlovým hodinovým modelem, doporučujeme zadávat pro obalové konstrukce co nejméně extrémně tenkých vrstev (folie, hydroziolace, stěrky, nátěry).Tyto vrstvy nemají z hlediska výpočtu potřeb energie na vytápění a/nebo chlazení žádný význam, ale - jak jsme tento týden zjistili - mohou dosti významně rozhodit numerickou stabilitu výpočtu.

To, že má n-uzlový model občas potíže s numerickou stabilitou, jsme už na blogu vícekrát diskutovali. I to, že pro jejich spolehlivé odstranění by bylo nutné zkrátit výpočetní krok - a tím bohužel několikanásobně prodloužit výpočet. Po dalších zkušenostech doplňuji, že pokud je ve skladbě více velmi tenkých vrstev, musela by se pro spolehlivou numerickou stabilitu rozdělit na mnohem větší počet konečných prvků než dosud. Což opět není dost dobře prakticky možné kvůli dopadům na délku výpočtu.

Pokud tedy zadáváte do výpočtu skladby konstrukcí včetně všech tenkých vrstev (folií, parozábran, asfaltových pásů, separačních vrstev, stěrek, lepidel, nátěrů apod.), používejte prosím pro výpočet vždy přednostně 5-uzlový model.