Otázka:

Zadali jsme tepelné čerpadlo pomocí výkonové křivky. Do protokolu k PENB se však tiskne tiskne do tabulky G sezónní faktor SCOP, který podle všeho výpočet nijak neovlivňuje.

SCOP ale ovlivňuje v tabulce uvedenou účinnost distribuce a akumulace tepla. Když jsme třeba zadali SCOP=2, tak se v tabulce G objevila účinnost 215 %:

Tabulka G v PENB

Prosíme o komentář.

Při přípravě výpočetního modelu budovy se vyplatí přemýšlet o zónováni nejen z hlediska provozu v budově, ale i z hlediska počtu stavebních konstrukcí.

Počet konstrukcí v zóně má totiž na délku výpočtu naprosto zásadní vliv - daleko podstatnější, než samotný počet zón. Níže bych rád ukázal, jak velký tento vliv je (bylo to již prezentováno na webináři).

Otázka:

Hodnotíme novou skladovací halu s administrativní částí a vychází nám třída dodané energie na vytápění G. Příčinu jsme identifikovali v tom, že se velmi výrazně liší spotřeba na osvětlení hodnocené a referenční budovy. S tím samozřejmě souvisí vnitřní zisky od osvětlení, které stlačí potřebu tepla referenční budovy na minimum, zatímco v hodnocené budově ne.

Už ale nejsme schopni dohledat do důsledků to, jestli je to takto jen specifikum hal, nebo tam je nějaká chyba.

O tomto obecném problému provázanosti vytápění a osvětlení víme, občas nám novostavba haly na dodané en. pro vyt. vyšla do kategorie D, s tím jsme se smířili, ale kategorie G už není v pořádku.

Otázka:

Počítám velkou a celkem složitou budovu (jde o halový objekt se dvěma křídly, s prodejnami a restaurací). Z bilance ztrát energie na vytápění (tabulke E v PENB) vidím, že 38,8 % všech ztrát jsou netěsnosti (!).

Možná za tím je systém větrání, kdy se hlavní prodejny větrají přetlakem, vzduch pak částečně prochází přes sklady a denní místnosti a odsáván je ze záchodů. Jelikož tak vzduch proudí přes hranice zón, zadal jsem výměny vzduchu mezi zónami podle vaší předchozí rady.

Je možné, že jsou ztráty netěsnostmi v nové, relativně těsné budově tak významné?

Otázka:

Ve výsledku výpočtu s hodinovým krokem vychází průběhy spotřeby energie na vytápění, tak že nerespektují Gaussovu křivku. Neodpovídají běžnému průběhu denostupňů. Ve výsledku je propad spotřeby v lednu a druhý peak v únoru.

Jsou tyto výsledky korektní? Případně čím jsou způsobeny?