Otázka:

Nerozumím, proč se do tabulky G v PENB tiskne jiná účinnost distribuce chladu, než je ta, kterou jsem zadal.

Zadáno bylo 90 %, do tabulky G se ale vytiskne 77,7 %.

Otázka:

Počítám velkou a celkem složitou budovu (jde o halový objekt se dvěma křídly, s prodejnami a restaurací). Z bilance ztrát energie na vytápění (tabulke E v PENB) vidím, že 38,8 % všech ztrát jsou netěsnosti (!).

Možná za tím je systém větrání, kdy se hlavní prodejny větrají přetlakem, vzduch pak částečně prochází přes sklady a denní místnosti a odsáván je ze záchodů. Jelikož tak vzduch proudí přes hranice zón, zadal jsem výměny vzduchu mezi zónami podle vaší předchozí rady.

Je možné, že jsou ztráty netěsnostmi v nové, relativně těsné budově tak významné?

Otázka:

Hodnotím případ, kdy se větrací vzduch nuceně přivádí do jedné zóny a odsává se ze sousední (celková bilance objektu je vyrovnaná, centrální VZT jednotka funguje jako rovnotlaká). První zóna je tedy větrána přetlakově a druhá podtlakově a vzduch proudí mřížkami mezi zónami.

Když zadám do provozních podmínek zón jmenovité průtoky vzduchu podle projektu VZT (tzn. v jedné jen přívod a v druhé jen odtah), nejsem si jist, že dostávám správné výsledky. Zdá se mi, že v podtlakově větrané zóně se úhrada větracího vzduchu bere infiltrací (tzn. bez rekuperace tepla).

Nebylo by pak správnější zadávat zóny větrané jako rovnotlaké? Nebo jak tento případ správně zadat?

Otázka:

Zadali jsme tepelné čerpadlo pomocí výkonové křivky. Do protokolu k PENB se však tiskne tiskne do tabulky G sezónní faktor SCOP, který podle všeho výpočet nijak neovlivňuje.

SCOP ale ovlivňuje v tabulce uvedenou účinnost distribuce a akumulace tepla. Když jsme třeba zadali SCOP=2, tak se v tabulce G objevila účinnost 215 %:

Tabulka G v PENB

Prosíme o komentář.

Jak postupně přibývají zkušenosti s používáním hodinového modelu, objevují se různé nové a často dost překvapivé poznatky. Nečekaně často mají na výsledky vliv takové faktory, které byly u měsíčního výpočtu méně podstatné, až zanedbatelné.

O dopadu velkých vnitřních zisků u zón s malým počtem vnějších konstrukcí na výsledky hodnocení jsme na blogu už diskutovali. Snad ještě závažněji se může projevit zdánlivá maličkost, která by přitom s výsledky měsíčního výpočtového modelu prakticky nepohnula: zadání nulového odporu při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce.

Jak jsme tento týden zjistili kontrolou jednoho zaslaného zadání, právě nulová hodnota Rsi u plošně rozsáhlé střechy byla příčinou, proč potřeba tepla na vytápění vycházela u této budovy skoro stejná se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu i bez něj.