Otázka:

Mám pochybnosti o smyslu celého hodinového výpočtu. Bez vnitřních konstrukcí stejně žádnou tepelnou stabilitu nedokážete dopočítat. Vůbec nevíte, zda je stavba uvnitř ze dřeva, porobetonu, cihel nebo betonu. Ohledně energetické náročnosti u chlazení tedy nemáte šanci nic relevantního dopočítat, protože nemáte zadané vstupní hodnoty, které jsou zcela zásadní. Žádným složitým výpočtem nemůžete dohnat chybějící zadané hodnoty. Nevíte, jak budova reaguje na venkovní změny teploty, a proto ani nemůžete vědět, kolik energie pro udržení stabilního vnitřního prostředí potřebujete. Celé je to na hliněných základech.

Otázka:

Zadali jsme tepelné čerpadlo pomocí výkonové křivky. Do protokolu k PENB se však tiskne tiskne do tabulky G sezónní faktor SCOP, který podle všeho výpočet nijak neovlivňuje.

SCOP ale ovlivňuje v tabulce uvedenou účinnost distribuce a akumulace tepla. Když jsme třeba zadali SCOP=2, tak se v tabulce G objevila účinnost 215 %:

Tabulka G v PENB

Prosíme o komentář.

Otázka:

Hodnotíme novou skladovací halu s administrativní částí a vychází nám třída dodané energie na vytápění G. Příčinu jsme identifikovali v tom, že se velmi výrazně liší spotřeba na osvětlení hodnocené a referenční budovy. S tím samozřejmě souvisí vnitřní zisky od osvětlení, které stlačí potřebu tepla referenční budovy na minimum, zatímco v hodnocené budově ne.

Už ale nejsme schopni dohledat do důsledků to, jestli je to takto jen specifikum hal, nebo tam je nějaká chyba.

O tomto obecném problému provázanosti vytápění a osvětlení víme, občas nám novostavba haly na dodané en. pro vyt. vyšla do kategorie D, s tím jsme se smířili, ale kategorie G už není v pořádku.

Jak postupně přibývají zkušenosti s používáním hodinového modelu, objevují se různé nové a často dost překvapivé poznatky. Nečekaně často mají na výsledky vliv takové faktory, které byly u měsíčního výpočtu méně podstatné, až zanedbatelné.

O dopadu velkých vnitřních zisků u zón s malým počtem vnějších konstrukcí na výsledky hodnocení jsme na blogu už diskutovali. Snad ještě závažněji se může projevit zdánlivá maličkost, která by přitom s výsledky měsíčního výpočtového modelu prakticky nepohnula: zadání nulového odporu při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce.

Jak jsme tento týden zjistili kontrolou jednoho zaslaného zadání, právě nulová hodnota Rsi u plošně rozsáhlé střechy byla příčinou, proč potřeba tepla na vytápění vycházela u této budovy skoro stejná se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu i bez něj.

Při přípravě výpočetního modelu budovy se vyplatí přemýšlet o zónováni nejen z hlediska provozu v budově, ale i z hlediska počtu stavebních konstrukcí.

Počet konstrukcí v zóně má totiž na délku výpočtu naprosto zásadní vliv - daleko podstatnější, než samotný počet zón. Níže bych rád ukázal, jak velký tento vliv je (bylo to již prezentováno na webináři).