Otázka:

Jakým způsobem mám postupovat při posouzení jednoplášťové ploché střechy s odvětrávacími komínky? Rastr odvětrávacích komínků je 5x5m. Průměr komínků 160mm. Skladba je:

• 2 x 1,5mm: Folie Rhenofol CV (Mi oslabeno odvětrávacími komínky – NEVÍM JAK NASTAVIT)
• 200mm: Tepelná izolace Isover S
• 0,2mm: Parozábrana PE folie
• 200mm: ŽB strop

Při výpočtu dvourozměrného pole relativních vlhkostí v programu Area může v určitých výjimečných situacích nastat situace, kdy nelze najít numerické řešení sestavené soustavy lineárních rovnic.

Tento problém byl už na našem blogu v minulosti řešen (viz http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/chyba-v-matici-soustavy-a-jak-ji-odstranit/?pg=13), ale vzhledem k šestileté pauze není divu, že se prakticky shodná otázka objevuje občas znovu:

V programu Area se mi po výpočtu objevuje hláška, že „Matice soustavy není pozitivně definitní“. V čem bude chyba? V nesprávném napojení oblastí?

TEORIE: Tajemné Ψ a jeho fyzikální význam

Lineární činitel prostupu tepla je jednou z nejzajímavějších stavebně fyzikálních veličin, i když to jeho málo nápadné jméno a stejně nenápadná základní definice nijak nenaznačuje. Ve skutečnosti bychom ho ale mohli bez přehánění nazvat chameleonem stavební fyziky - tak různé podoby na sebe může brát. Podívejme se na jeho fyzikální význam trochu blíže. Inspirací příspěvku byl následující dotaz:

Když se počítá lineární činitel rohu nezateplené stěny, např. cihla plná 450 mm, tak hodnota Ψ vyjde např. -0,900 W/mK. Když se počítá roh nové zateplené stěny, tak je ta hodnota např. 0,096 W/mK. Jaké je vysvětlení, že je ta nezateplená stěna "lepší"?

TEORIE: Novinky v EN ISO 10211 "Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích"

Nová mezinárodní norma EN ISO 10211:2017 (v ČR platná od dubna 2018) přináší kromě přečíslování většiny článků a vztahů vlastně jen jednu opravdu podstatnou změnu.

Týká se výpočtu lineárního činitele prostupu tepla pro detail styku obvodové stěny a podlahy na zemině. A protože jde o změnu, která může celkem významně ovlivnit výsledky výpočtu, bude užitečné podívat se na ni trochu podrobněji.

Pokud se hodnotí dvourozměrné šíření tepla a vodní páry v detailech ostění, nadpraží a parapetů, je vhodné přizpůsobit míru podrobnosti modelu okna účelu výpočtu. Praktikům je dobře známo, že při výpočtu tepelných toků (tepelná propustnost, lineární činitel prostupu tepla) lze rám okna a zasklení modelovat celkem "hrubě", zatímco při výpočtu povrchových teplot je třeba výplň otvoru modelovat daleko podrobněji - ba dokonce zcela věrně skutečnosti, pokud je cílem stanovení povrchových teplot přímo na okně či dveřích.

Ať už je ale cíl výpočtu jakýkoli, vždy se musí zadat vlastnosti plynových výplní v zasklení. Stručně se tohoto problému dotkl i čtyři roky starý příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/izolacni-dvojsklo-ekv-lambda/?pg=8, ale možná bude užitečné podívat se na postup zadání znovu a podrobněji a přidat i trochu TEORIE ukazující, že vytvoření zjednodušeného modelu zasklení a celého okna nemusí být vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Příspěvek tak můžeme zařadit rovnou do dvou našich volných seriálů...