Energie 2020.3: Využití odpadního tepla z chlazení a další nové možnosti

Brzy bude na www.kcad.cz umístěna ke stažení další letošní bezplatná aktualizace programu Energie.

Aktualizace na verzi 2020.3 je rozsáhlejší než předchozí aktualizace a nabízí kromě drobnějších úprav a oprav i zásadní novinku v možnostech modelování: výpočet vlivu využití odpadního tepla z chlazení na přípravu teplé vody a/nebo na vytápění.

Podrobnější popis všech novinek s ilustrativními obrázky najdete dále v článku...

Využití odpadního tepla z chlazení

Program umožňuje zohlednit vliv využití odpadního tepla z chlazení na přípravu teplé vody a/nebo na vytápění. Do výpočtu lze zadat způsob využití odpadního tepla v zóně s chlazením a v ostatních zónách (může být odlišný) a průměrnou účinnost tohoto systému. Zmíněné údaje lze zadat samostatně pro každou zónu na formuláři pro popis zóny na záložce Využití vyrobené energie - Využití odpadního tepla z chlazení:

Volba způsobu využití odpadního tepla

Program automaticky stanoví využitelné množství odpadního tepla v jednotlivých měsících a nahradí jím energii, kterou by jinak musel dodat zdroj tepla do distribučního systému vytápění či přípravy teplé vody.

Usnadnění zadávání vstupních dat

Program umožňuje vybrat pro profily užívání z ČSN 730331-1 další typ větrání při zadání provozu v podzónách. Kromě dosud nabízeného přirozeného větrání, rovnotlakého nuceného větrání a podtlakového nuceného větrání lze nastavit pro podzónu i větrání přetlakové zajištěné přívodním ventilátorem:

Rychlé nastavení přetlakového větrání v podzóně

Na formulář pro zadání parametrů jednotlivých zón bylo na záložku Podzóny, geometrie a provozní podmínky přidáno tlačítko Kopírovat podzónu, které umožňuje vytvořit identickou kopii vybrané podzóny:

Tlačítka pro práci s podzónami

Program automaticky nastavuje činitele stínění podle přílohy 5 vyhlášky č. 264/2020 Sb. (souhrnná hodnota Fsh=0,75) pro všechny nové výplně otvorů a lehké obvodové pláště v obálce budovy. Tuto novou funkci lze případně vypnout (či opětovně zapnout) příkazem Vstupní data - Možnosti v hlavním menu programu.

Odstranění nabídek podle metodických pokynů NZÚ

Vzhledem k tomu, že SFŽP zrušil od 11.9.2020 dosavadní metodické pokyny pro dotační program Nová zelená úsporám a nenahradil je dosud žádným novým dokumentem, byly z programu odstraněny dosud nabízené typy podzón s profily užívání podle již neplatných metodických pokynů pro NZÚ. Současně bylo do tipů pro zadávání hodnot pro NZÚ (tlačítka se ikonou NZÚ) přidáno upozornění, že aktuálně žádné metodické pokyny neexistují.

 Rozšíření importu dat z Protech TV

Program importuje činitele clonění pohyblivými stínícími prvky v režimu vytápění i chlazení, činitele stínění přečnívajícími vodorovnými a svislými prvky (boční stěny, markýzy) a činitele stínění okolní zástavbou pro výplně otvorů v obálce budovy.

Nově se také importuje označení konstrukce jako měněné (pokud tak byla původně označena kvůli hodnocení požadavků vyhlášky č. 264/2020 Sb. na větší změnu budovy podle §6, bod 2c).

Další změny v zadávání vstupních dat

Inicializace okna pro zadání parametrů technických systémů byla upravena tak, aby se při přidávání nového zařízení nastavily vždy stejné výchozí hodnoty (dosud se mohly občas, dosti náhodně, některé výchozí hodnoty zobrazit jako nulové). Robustnější inicializace odstraňuje i některé další občas se objevující problémy při otevírání tohoto okna.

Program nově umožňuje nastavit na formuláři pro zadání technických systémů jako zdroj tepla pro absorpční zdroj chladu nejen některou ze zadaných kogeneračních jednotek jako dosud, ale jakýkoli zadaný zdroj tepla.

Změny ve výpočtu

Změněn byl výpočet ročních ztrát a zisků v MWh, které slouží jako podklad pro zobrazení informativních bilancí tepelných toků v části E protokolu k energetickému průkazu. Ve starších verzích programu se hodnoty do bilance sčítaly přes všechny měsíce v roce, což mohlo v určitých situacích (např. při vytápění na velmi nízkou teplotu) vést k chybným dílčím součtovým hodnotám. Popsaný problém sice nijak neměnil výsledky výpočtu (celkové potřeby energie byly v pořádku), ale mohl znemožnit vykreslení koláčových grafů. Nově se do bilance sčítají hodnoty jen přes ty měsíce, v nichž je nenulová potřeba tepla na vytápění a/nebo potřeba energie na chlazení.

Upraven byl dále výpočet objemových toků vzduchu přiváděných do interiéru při podtlakovém větrání v těch podzónách, kde jsou použity profily užívání z ČSN 730331-1. Zatímco dříve byl veškerý přívod vzduchu (tj. přisávání přes obálku) považován za průtok netěsnostmi (infiltraci), nově se do výpočtu zavádí přívod přirozeným větráním ve výši shodné s průtokem odváděného vzduchu (předpokládají se natolik velké větrací otvory, aby bylo dosaženo tohoto cílového stavu). Na základě velikosti přirozeného přívodu větracími otvory a nuceného odtahu se poté standardním postupem dle EN 16798-7 vypočte referenční tlak v zóně a průtok netěsnostmi (tj. netěsnostmi v obálce kromě záměrných větracích otvorů).

Úpravy a opravy ve výstupních souborech

Opraven byl název energonositele pro solární kolektory tištěné jako zdroj tepla na vytápění či přípravu teplé vody do XML souboru pro systém ENEX. Dosud se omylem zapisoval název podle dosavadní vyhlášky a ENEX ho identifikoval jako neznámý údaj.

Do tabulky konstrukcí v protokolu k PENB se pro suterénní stěnu tiskne k ní příslušný požadovaný součinitel prostupu tepla podle ČSN 730540-2 - a nikoli požadovaný součinitel prostupu tepla pro podlahu suterénu jako dosud (opravená chyba se nicméně standardně nijak neprojevovala, protože při správném zadání je požadovaný součinitel prostupu tepla pro podlahu i suterénní stěnu stejný).

Porovnávání součinitele prostupu tepla měněného lehkého obvodového pláště s požadovanou hodnotou při hodnocení požadavků vyhlášky č. 264/2020 Sb. podle §6, odst. 2c bylo upraveno tak, aby byla vyloučena chyba v tisku závěrečného vyhodnocení do protokolu k PENB (ve starších verzích se mohlo vytisknout negativní závěrečné vyhodnocení, i když byly současně všechny měněné konstrukce označeny jako vyhovující).

Při určování energetických tříd se při hodnotách vypočtených a/nebo referenčních dílčích měrných dodaných energií pod 5 kWh/m² používají nezaokrouhlené hodnoty místo celočíselných hodnot (dosud toto pravidlo platilo pro měrné energie pod 1 kWh/m²).

Doplněn byl informativní tisk prázdné (proškrtnuté) tabulky s měněnými/novými stavebními prvky a konstrukcemi do části I protokolu k energetickému průkazu při všech hodnoceních s výjimkou hodnocení podle §6, bod 2c) a 2d) vyhlášky č. 264/2020 Sb.

Při hodnocení větší změny budovy podle §6, bod 2c) a 2d) vyhlášky č. 264/2020 Sb. se nově tabulky s měněnými prvky a měněnými technickými systémy proškrtávají, pokud neexistuje žádná měněná konstrukce či technický systém. Program také nepřipustí při tomto typu hodnocení vygenerování PENB, není-li zadána žádná měněná konstrukce a žádný měněný technický systém.

V protokolu k PENB byla odemčena políčka pro zápis jmenovitého průtoku ventilačních zařízení pro případnou manuální úpravu.

Další úpravy a opravy

Přidána byla automatická aktualizace požadovaných a doporučených součinitelů prostupu tepla podle ČSN 730540-2 po změně návrhové vnitřní teploty ve vlastním profilu užívání. Ve starších verzích programu vyžadovala tato aktualizace otevření formuláře pro zadání zóny. Ve verzi 2020.3 již stačí jen změnit definici teploty na okně pro editaci vlastních profilů užívání.

Program umožňuje zvolit, zda se bude či nebude zobrazovat okénko s informací o ukončení výpočtu. Nastavit jednu z těchto možností je možné přepínačem zobrazovat informaci o ukončení výpočtu na okénku, které lze vyvolat příkazem hlavního menu Výpočet - Možnosti.

Import dat z Energie 2019 byl upraven tak, aby ignoroval přítomnost souborů s příponou ZIP v adresáři  s importovanou úlohou (dosud bylo nutné tyto soubory vymazat, protože byly chybně identifikované jako součást importovaných dat).

Program kontroluje hodnoty ukazující průběh kalibrace měsíčního výpočtu FV systému podle výsledků výpočtu hodinového a nepřipustí zobrazení takových hodnot, které by způsobily chybu zobrazení a nestandardní ukončení výpočtu.

Program kontroluje délku popisu dílčích doporučených opatření, alternativních systémů dodávek energie a navrženého souboru opatření a upozorňuje na dosažení maximálního počtu znaků, který je obvykle možné zobrazit v protokolu k energetickému průkazu.

Na okénko rozšířeného výběru úlohy byla na záložku Existující úlohy přidána dvě tlačítka pro rychlou práci s úlohami: Přejmenovat úlohu (změní jméno vybrané úlohy, tj. všech jejích souborů, beze změny aktuálního adresáře) a Odstranit úlohu (kompletně vymaže z disku vybranou úlohu, tj. všechny její soubory). Obě nové funkce umožňují práci jen s těmi úlohami, které nejsou právě otevřeny.

Zbyněk Svoboda

Narazil jsem na problém při zadávání více systémů TV. Když uvažuji 1 systém, pak Energie 2020 určitě počítá správě. Když zadám 2 systémy, kdy zdroje mají stejnou účinnost (100 %), rozvody stejnou délku a stejnou ztrátu (Wh/(m.den)) a zadám, že v lednu je v provozu systém 1 a v březnu systém 2, pak měsíční spotřeby energií jsou odlišné, což možná je nesprávné.

Když zásobník teplé vody přiřadím k jednomu systému přípravy teplé vody, pak když v daném měsíci není daný systém v provozu, pak jeho ztráta je kryta jiným (druhým) systémem. Což sice má jistou logiku, ale praxe ukazuje, že zásobník teplé vody může být v provozu jen část roku.

Nový vzor PENBu svojí částí D - Roční průběh dodané energie dle energonositelů vyžaduje zadání měsíčních podílů provozu jednotlivých systémů, což je mnohem náročnější než dosud, kdy stačilo odhadnout roční podíl provozu.

Máte pravdu, děkuji za upozornění. Chyba - způsobená nesprávným indexem cyklu (u jedné hodnoty se místo čísla měsíce používalo číslo systému) - se projevuje pouze v situaci, kterou jste pozorně otestoval. Tedy v případě, kdy je použito více systémů přípravy TV, přičemž jsou pro ně zadány různé měsíční podíly.
Pokud se pro systémy zadá jen roční podíl, výpočet je v pořádku.
Naše kontrola byla evidentně v tomto směru jen zběžná. Omlouvám se za chybu, bude to co nejdříve opraveno.

Výpočet zatím funguje tak, že zásobník se vždy uvažuje trvale funkční, tj. má trvalou ztrátu, kterou musí přiřazený zdroj (či zdroje) vždy pokrýt.
Pokud k zásobníku přiřadíte zdroj, který funguje jen část roku, tak kvůli zásobníku se bude ve výpočtu s tímto zdrojem stejně počítat (ale jen pro pokrytí ztráty zásobníku, jinak ne).
Samozřejmě, že to takto v hodnocené budově fungovat může i nemusí. Těžko to nějak obecně uzavřít...
Aby byly podobné situace jednoznačně řešitelné, tak by bylo nutné zadávat ještě pro každou nádrž, v jakých měsících je provozována. Což je tedy další značný objem dat a slušná komplikace do výpočtu. Nevím... asi uvidíme, jestli se objeví více podobných případů.

Nejsem si jistý, zda komentář chápu správně. Grafy v části D zpracuje sám program, nic specifického kvůli nim uživatel nemusí dělat. Pokud máte např. 2 otopné soustavy, pak pro ně určitě můžete zadat jen průměrné roční podíly (resp. jen pro tu jednu, druhý podíl se dopočítá).

Děkuji za komentáře. Určitě by bylo vhodné do Energie implementovat nejobecnější situaci, kdy zásobník (akumulační) nádrž je využíván pro vytápění, přípravu teplé vody i solární panely (kolektory) a kdy je po jisté měsíce nevyužívána, což není zase tak neobvyklé. S tím souvisí i otázka, jak ztrátu zásobníku rozdělit do systémů vytápění a přípravu teplé vody. Též více systémů TV může mít část rozvodů společných a část samostatných...

Ano, program vše spočítá a vytiskne do pdf krásné obrázky. Autor PENBu však musí vědět, jak výpočet zadat, což u komplikovanějších systémů je trochu problém. Např. pokud v prosinci, lednu a únoru z části používán na vytápění kotel na uhlí, který je doplněn kotlem na zemní plyn, pak nevím, jak zadat pokrytí ztrát nádrže. Když uvažuji jen jednu otopnou soustavu, pak mohu zadat jen roční podíly krytí ztrát nádrže, což vede k tomu, že v části D PENBu je uváděno, že uhlí se využívá i v březnu až listopadu, což je nesprávné...

Ano, společný zásobník není výjimečný, ale nějaký elegantní způsob jeho zadání mne zatím nenapadá. Obecně by bylo třeba zadat nejen, k jakým účelům se ten zásobník používá, ale i v jakých měsících... (protože by se to mohlo, obecně vzato, v průběhu roku i měnit).
Aktuálně je možné do programu zadat do každé zóny 5 zásobníků na vytápění, 5 na TV a ještě další ke kolektorům. A kdyby se tyto měly ještě vzájemně propojovat, a to po měsících... Neumím si to, po pravdě, moc představit.

Ve stávajícím modelu společný zásobník přímo zadat samozřejmě nejde - je buď možné ho pro jednotlivé účely fiktivně rozdělit (a zadat ho třeba jako 2 menší - jeden k vytápění a druhý k TV), nebo ho zadat vícekrát (což je na straně bezpečnosti, ale zvýší to dodanou i primární energii).

Pokud je např. kotel na uhlí používaný jen pár měsíců v roce (roční průměr je pak třeba 17 %), tak se skutečně musí zadat tento podíl kotle na pokrytí ztráty nádrže... a ten se počítá pro všechny měsíce v roce, kdy je vytápění v činnosti. To pak může samozřejmě v části D ukázat určitý podíl energonositele v měsících, kde by neměl být žádný.
Vyhnout se tomu by šlo např. zadáním měsíčních podílů zdrojů na pokrytí ztráty nádrže. To je ovšem 9x12 nových hodnot pro každou nádrž (tj. ještě x 10). To je celkem 1080 nových hodnot typu single - tohle do už tak rozsáhlé datové struktury nepůjde prostě přidat.
Uvidíme, třeba mne ještě napadne nějaké jiné průchozí řešení.

Ke každé nádrži by asi šlo přidat volbu, že její ztráta je pokrytá všemi soustavami a jejich zdroji tepla v závislosti na jejich podílech na pokrytí potřeby tepla na vytápění (či přípravu TV).
Pokud by se tento přepínač zaškrtl, tak by se už nezadávalo, jaký zdroj ztrátu pokrývá. A program by ztrátu nádrže pokryl vždy tou soustavou, která by v daném měsíci fungovala.
Pak by stačilo mít v budově 2 sosutavy, jednu s plynovým kotlem a druhou s kotlem na uhlí, zadat po měsících, kdy která funguje... a ztráta nádrže by byla pokryta vždy jen tou funkční soustavou.
Toto by byla datově přijatelná úprava, která by alespoň vyřešila alespoň ty jednodušší situace podobného typu.

Zdravím,
nebylo by prosím možné při další update zahrnout při přenosu názvu konstrukce z Protech také popis konstrukce? Nyní se přenáší pouze označení např. SO1, PDL1 atd. a popis konstrukce z Protechu jde do Poznámky.
Mohl by výsledný název konstrukce(otvorové výplně) vypadat např. SO1-Stěna obvodová CP450 ?
Děkuji a přeji úspěsný den.

Nejsem si jistý, zda by to šlo, protože název konstrukce je limitován počtem znaků. Muselo by se do dost pečlivě promyslet a prozkoušet. Zeptám se kolegy Ryšavého, jaké jsou v Protechu limity pro délku textů.
Jinak je ale už teď možné v Energii výchozí název skladby či typu výplně snadno změnit s pomocí příslušného tlačítka pod názvem.