Energie 2025: Aktualizace na novelu vyhlášky č. 264/2020 Sb. a mnoho nových funkcí

Zahájení prodeje nové verze programu Energie 2025 plánujeme na srpen 2024, abychom poskytli všem specialistům čas vyzkoušet si, jak budou vycházet posuzované budovy od 1. 9. 2024, kdy má začít platit již hotová novela vyhlášky č. 264/2020 Sb. I když ještě není známé číslo, pod jakým vyjde ve sbírce zákonů*, její text je již dostupný.

Změn v novele, na které musela nová verze programu Energie reagovat, je více. Jmenovat můžeme především zrušení omezení pro započítání vlivu elektřiny z FVE exportované do sítě při výpočtu primární energie, změnu způsobu určování energetické třídy pro chlazení u multifunkčních budov s obytnými zónami, možnost zvýšení průtoku větracího vzduchu u obytných zón, změnu řady referenčních parametrů (např. pro nucené větrání, úpravu vlhkosti vzduchu či osvětlení) a významné změny v hodnotách některých faktorů neobnovitelné primární energie (např. pro elektřinu ze sítě, exportovanou elektřinu, účinné soustavy zásobování tepelnou energií, odpadní teplo z technologie se zdrojem mimo budovu).

Kromě toho ale v Energii 2025 najdete mnoho dalších nových funkcí a možností – často přidaných na přání našich uživatelů. Jejich kompletní přehled je uveden dále v článku.

*) Aktualizace 23. 7. 2024: novela již byla vydána jako vyhláška MPO ČR č. 222/2024 Sb.

Dohřev a dochlazování větracího vzduchu

Program ve verzi 2024 umožňuje vyhodnotit vliv tzv. dohřevu (předehřevu) větracího vzduchu, tj. zvýšení teploty větracího vzduchu v otopném období (obvykle na cca 20 až 25 °C). Podporována je jak kombinace dohřevu s otopnou soustavou, tak samostatný dohřev v zónách bez standardní otopné soustavy. Aby bylo možné provést výpočet, je třeba definovat, v jakých podmínkách se dohřev aktivuje, na jakou teplotu či o kolik °C se vzduch ohřívá a jakým zdrojem tepla.

Zadání dohřevu větracího vzduchu

Obdobným způsobem lze nově vyhodnotit i vliv tzv. dochlazování (předchlazování) větracího vzduchu, při kterém se během teplejších dnů snižuje teplota větracího vzduchu (obvykle na cca 20 až 26 °C). Opět je možná jak kombinace dochlazování s chladícím systémem, tak samostatné dochlazování v zónách bez strojního chlazení. Analogicky k dohřevu je i v tomto případě nutné zadat, v jakých podmínkách se dochlazování aktivuje, na jakou teplotu či o kolik °C se vzduch chladí a jakým zdrojem chladu.

Zadání dochlazování větracího vzduchu

Přímé volné chlazení a pasivní chlazení

Program umožňuje vyhodnotit vliv tzv. přímého volného chlazení, při kterém se přímo do interiéru přivádí ve vhodných podmínkách chladný venkovní vzduch, který odvádí tepelnou zátěž. Systém přímého volného chlazení je oddělený od větracího systému, takže se v době jeho činnosti zvyšuje – někdy i výrazně – průtok venkovního vzduchu do zóny. Program vyhodnocuje vliv přímého volného chlazení na teplotu a vlhkost vzduchu v zóně a na dodané energie na chlazení a úpravu vlhkosti, přičemž zohledňuje zadané parametry zařízení na dopravu vzduchu, maximální možný průtok, minimální teplotu přiváděného vzduchu i podmínky, při který je a není systém volného přímého chlazení v provozu.

Zadání přímého volného chlazení venkovním vzduchem

Přímé volné chlazení lze definovat jako jeden ze zdrojů chladu typu „volné/pasivní/adiabatické chlazení“, stejně jako další nový zdroj: pasivní chlazení s pomocí tepelného čerpadla. Pro něj je možné definovat kromě příkonu jeho součástí i procentuální pokles výkonu chlazení za měsíc provozu, čímž lze hrubě orientačně zohlednit nepříznivý vliv ohřívání zeminy v okolí zemních kolektorů či vrtů během ukládání tepla z budovy.

Je-li k volnému přímému chlazení zadán doplňkový zdroj chladu, program ho automaticky aktivuje, pokud volné přímé chlazení svým výkonem nestačí k dosažení požadované návrhové vnitřní teploty v režimu chlazení.

Nepřímé volné chlazení

Pro kompresorové zdroje chladu lze volitelně zadat parametry nepřímého volného chlazení venkovním vzduchem (freecooling). Tento typ chlazení umožňuje při dostatečně nízkých venkovních teplotách odvést tepelnou zátěž z prostoru jen s pomocí tepelného výměníku. Místo kompresoru ve zdroji chladu je pak v provozu pouze ventilátor zajišťující pohyb venkovního vzduchu ve výměníku. Program podporuje dva provozní režimy nepřímého volného chlazení: s možností a bez možnosti souběhu se strojním chlazením. Nepřímé volné chlazení se přitom aktivuje/deaktivuje automaticky v závislosti na aktuální venkovní teplotě a zadaných mezních teplotách pro zahájení či ukončení jeho provozu.

Zadání nepřímého volného chlazení venkovním vzduchem pro kompresorový zdroj chladu

Pozitivní dopad nepřímého volného chlazení na energetickou náročnost program vyjadřuje kromě snížené dodané energie na chlazení i přepočteným průměrným chladícím faktorem EER tištěným do protokolu k energetickému průkazu (s poznámkou, že jde o hodnotu s vlivem volného chlazení).

Zvýšené noční větrání v letním období

Program umožňuje volitelně zohlednit zvýšené noční větrání v letním období kvůli předchlazení stavebních konstrukcí. Tento provozní režim obvykle snižuje potřebu energie na chlazení v chlazených zónách a vnitřní teplotu v nechlazených zónách. Redukce potřeby energie či teploty závisí nejen na objemovém toku přiváděného nočního vzduchu, ale dosti významně i na typu stavebních konstrukcí. Je proto velmi obtížné ověřit smysl tohoto opatření bez detailního hodinového výpočtu.

Zadání zvýšeného nočního větrání v letním období

Výpočetní model nočního větrání v programu Energie vychází ze zadaných parametrů a podmínek pro zahájení nočního větrání a automaticky zvýší větrání zóny (přirozené či nucené), jsou-li tyto podmínky splněny. U nuceného větrání se zároveň zohledňuje i zvýšený výkon ventilátorů a jeho dopady na dodanou energii na nucené větrání.

 Významné změny v modelování systémů úpravy vlhkosti

Zadávání technických zařízení pro zvlhčování a odvlhčování vzduchu bylo upraveno do přehlednější podoby s jasnějším rozlišováním použitých typů zvlhčování (parní/vodní) a odvlhčování (kondenzace/adsorpce).

U vodního zvlhčování (rozstřikování vodních kapiček, sprchové pračky) lze kromě dosavadního příkonu pomocných zařízení nově samostatně zadat i příkon čerpadel pro dopravu vody. Spotřeba elektřiny čerpadly se pak automaticky započítá jen v době provozu vlhčení. Dále lze volit, jakým způsobem se dohřívá zvlhčený vzduch na požadovanou vnitřní teplotu. Volit lze mezi dohřevem samotným zařízením na zvlhčování vzduchu (odpovídá dosavadnímu postupu), externím zdrojem tepla (např. plynovým kotlem či tepelným čerpadlem), nebo otopnou soustavou. Poslední možnost umožňuje zavést do výpočtu adiabatické vlhčení vzduchu včetně jeho dopadů na dodanou energii na vytápění. Přibyla i možnost volby, zda se má či nemá dohřev zvlhčeného vzduchu provádět v režimu chlazení.

Zadání parametrů zařízení pro zvlhčování vzduchu

Změny u odvlhčování vzduchu jsou ještě větší. U kondenzačního způsobu odvlhčení lze podobně jako u vodního zvlhčování volit, zda se odvlhčený vzduch dohřívá na požadovanou vnitřní teplotu přímo zařízením na odvlhčování (reálně jde o ohřev od kondenzátoru zdroje chladu; tato možnost odpovídá dosavadnímu postupu), externím zdrojem tepla či otopnou soustavou. Volit lze i způsob tepelné úpravy odvlhčeného vzduchu (bez či s dohřevem) v režimu chlazení.

Zadání adsorpčního odvlhčování

U adsorpčního způsobu odvlhčení lze naopak volit způsob ochlazení odvlhčeného vzduchu. K dispozici je cílené ochlazování vybraným zdrojem chladu a zprostředkované ochlazování chladícím systémem. Současně je možné volit, zda se má ochlazování odvlhčeného vzduchu provádět i v režimu vytápění.

Při přiřazování jednotlivých zařízení na odvlhčování vzduchu do zóny lze kromě dosavadního přímého určení jejich procentuálních podílů zvolit i dynamickou aktivaci jednotlivých zařízení podle parametrů odvlhčovaného vzduchu. Tento způsob je vhodný v budovách, ve kterých jsou na odvlhčování použita jak kondenzační (pro vyšší měrné vlhkosti vzduchu), tak adsorpční (pro nižší měrné vlhkosti vzduchu) zařízení. Je-li použit tento typ rozdělení, program sám podle aktuálních parametrů venkovního či vnitřního vzduchu (v závislosti na tom, zda jde o lokální či centrální odvlhčování) aktivuje příslušné zařízení.

Zadání zařízení pro odvlhčování vzduchu s nižší měrnou vlhkostí

Rozšíření možností hodnocení solárních systémů

Nově lze zadat minimální odběr elektřiny v zóně/budově, při kterém se aktivuje vybíjení akumulátorů pro ukládání nevyužité elektřiny z fotovoltaických panelů. Program tak umožňuje zohlednit ve výpočtu reálné fungování řady instalací FV systémů, u kterých dochází k odběru elektřiny z baterií až v okamžiku, kdy spotřeba elektřiny v budově překročí cca 100-200 W.

Zadání minimálního odběru v budově pro aktivaci vybíjení baterií

Program umožňuje volitelně zohlednit rezervovaný výkon pro připojení fotovoltaického systému do sítě. Je-li tato hodnota stanovená distribuční společností známá, program pro každý výpočetní krok porovná množství exportovatelné elektřiny s hodinovým rezervovaným výkonem a nepřipustí, aby byl rezervovaný výkon překročen. Výsledné množství nezapočtené exportovatelné elektřiny tiskne program do protokolu o výpočtu.

Zadání rezervovaného výkonu omezujícího export elektřiny do sítě

Program umožňuje vyhodnotit přibližným výpočtem podle přílohy F v EN ISO 52016-1 (mírně rozšířeným o výpočet velikosti stínu pro šikmo a vodorovně instalované systémy), jak velký je vliv stínění okolními překážkami na produkci energie fotovoltaickými panely i solárními kolektory. Zadat lze vzdálenost a převýšení stínící překážky a její půdorysnou polohu vůči hodnocenému panelu či kolektoru.

Zadání stínících překážek pro fotovoltaické panely

Další nové volby pro zpřesnění výpočtu

U zdrojů tepla používaných na vytápění a na přípravu teplé vody lze zvolit, zda pro ně má být zadán tepelný výkon samostatně pro vytápění a samostatně pro přípravu teplé vody jako dosud, nebo jeden celkový tepelný výkon na oba účely. Novou možnost zadání lze uplatnit jak při zadání jmenovitých výkonů, tak při zadání výkonové křivky tepelného čerpadla. Program pak předpokládá, že se zdroj používá v každém výpočetním kroku prioritně pro přípravu teplé vody.

Zadání jmenovitého výkonu zdroje tepla pro vytápění a přípravu teplé vody

Pro kompresorové zdroje chladu lze volitelně zadat výkonovou křivku, tzn. závislost chladícího faktoru a chladícího výkonu na venkovní teplotě. Program pak pro každou hodinu odvodí podle venkovní teploty aktuální chladící faktor a použije ho při výpočtu hodinové dodané energie na chlazení. Pokud je prováděn výpočet se zadaným hlavním a doplňkovým zdrojem chladu a/nebo s vlivem jmenovitých výkonů, pak program stejným způsobem odvodí aktuální chladící výkon.

Zadání výkonových křivek zdroje chladu

Doplněna byla volitelná možnost zahrnout do výpočtu trvalé ztráty z rozvodů teplé vody. Dosud se ztráty z rozvodů teplé vody uvažovaly jen v případě, když byla v dané hodině nenulová spotřeba teplé vody. Nově lze s pomocí přepínače na kartě Systém přípravy teplé vody na formuláři pro zadání parametrů zóny zvolit, zda se mají ztráty z rozvodů uvažovat trvale či nikoli.

Nově lze volit způsob výpočtu výměny tepla sáláním mezi konstrukcemi a oblohou. Implicitně je nabízen dosavadní postup podle EN ISO 52016-1, podle kterého je po celý rok tepelný tok sáláním do oblohy konstantní. Volitelně lze použít postup podle simulačního programu TRNSYS, který zohledňuje konkrétní klimatické podmínky a na jejich základě stanovuje emisivitu oblohy a její teplotu. Výsledný tepelný tok do oblohy je pak během roku proměnný. Postup podle programu TRNSYS vede obvykle k mírnému snížení potřeby energie na vytápění a k mírnému zvýšení potřeby energie na chlazení. Aktivovat ho lze zaškrtnutím přepínače zohledňovat aktuální klimatické podmínky při určení odporů při přestupu Rse a výměny tepla sáláním na formuláři pro popis budovy jako celku.

Stejným přepínačem lze aktivovat I zpřesnění výpočtu součinitelů přestupu tepla prouděním a sáláním na venkovní straně obalových konstrukcí. Program v takovém případě stanovuje oba součinitele v závislosti na aktuální teplotě venkovního vzduchu a rychlosti větru s pomocí vztahů z EN ISO 6946. Stejně jako u výměny tepla sáláním i zde dochází po zpřesnění výpočtu k mírnému snížení potřeby energie na vytápění a k mírnému zvýšení potřeby energie na chlazení.

Přepínač pro přesnější zohlednění venkovních podmínek ve výpočtu

Program umožňuje zadat stínící překážky v okolí vodorovných konstrukcí a přibližně vyhodnotit jejich vliv na solární zisky. Použit je postup podle přílohy F v EN ISO 52016-1 doplněný o výpočet délky stínu na vodorovnou plochu.

Pro vzduchotechnické jednotky se zpětným získáváním tepla lze volitelně zadat závislost účinnosti zpětného získávání tepla na průtoku vzduchu přes výměník a/nebo na rozdílu mezi teplotou odpadního a čerstvého vzduchu. Budou-li tyto hodnoty zadány, program pro každou hodinu automaticky určí účinnost ZZT podle aktuálního průtoku a/nebo podle aktuálního teplotního rozdílu.

Zadání závislosti účinnosti ZZT na průtoku a/nebo teplotním rozdílu

Změny na formulářích pro zadání vstupních hodnot

Do formulářů pro zadání skladeb konstrukcí a typů výplní otvorů byl doplněn pomocný výpočet požadovaného součinitele prostupu tepla neprůsvitných obalových konstrukcí chladíren a mrazíren podle ČSN 14 8102 (1993) a výplní otvorů podle vyhlášky č. 264/2020 Sb. Pomocný výpočet je aktivní, pokud je pro zadávanou konstrukci vybrán typ „obalová konstrukce mrazírny či chladírny“. Současně se pro tyto konstrukce automaticky dopočítávají a následně vkládají do formulářů pro zadání obalových konstrukcí zóny referenční a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla podle vyhlášky č. 264/2020 Sb. Nadále už tedy pro obalové konstrukce chladíren a mrazíren postačí zadat manuálně jen jednu požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla – a to na formuláři pro zadání skladeb konstrukcí (resp. na formuláři pro zadání typů výplní).

Program nově vychází při nastavení implicitního, výchozího profilu užívání v nevytápěných prostorech (kvůli požadavkům na větrání a na osvětlení) z typu budovy. Pokud je na formuláři pro popis budovy zadáno, že jde o rodinný dům, nastaví se v nevytápěném prostoru jako výchozí profil typ Prostory plnící funkci domovní komunikace. Pro ostatní budovy se nastaví jako dosud smluvní profil Hromadné garáže. Výchozí nastavení profilu užívání lze i nadále jakkoli změnit.

Přepracována a zlepšena byla kontrola kompatibility podzón pro případy, kdy jsou požadované teplota a vlhkosti v režimu vytápění a/nebo chlazení a/nebo úpravy vlhkosti vzduchu zadány v jednotlivých podzónách jinak než detailně po hodinách.

Upřesněny byly texty nápověd pro teplotu vzduchu přiváděného do zóny teplovzdušným vytápěním a pro teplotu vzduchu přiváděného do zóny systémem chlazení vzduchem.

Plochy zasklení a rámu oken a dveří automaticky vypočtené na formuláři pro zadání typů výplní se nadále nezaokrouhlují. Odstraňuje se tím problém s občasným výskytem chybového hlášení u méně běžných rozměrů oken, u kterých po zaokrouhlení neodpovídal součet ploch rámu a zasklení celkové ploše okna.

Odstraněno bylo chybné vkládání implicitní hodnoty 0,6 do pohltivosti slunečního záření u konstrukcí v kontaktu se zeminou v nevytápěných prostorech, ke kterému docházelo po otevření formuláře se skladbami konstrukcí.

Na okénku pro volbu zdroje tepla na vytápění zóny a na okénku pro volbu zdroje tepla na přípravu teplé vody v zóně se nově pro tepelná čerpadla zobrazuje i informace, zda bude/nebude při výpočtu použita zadaná výkonová křivka.

Změny ve výstupních protokolech a souborech

Do souboru ve formátu CSV pro budovu jako celek je možné tisknout hodinové dodané energie na přípravu teplé vody jednotlivými zdroji tepla v budově. Aktivovat lze tuto možnost přes ikonu Možnosti a nastavení na nástrojové liště programu. Tisknou se údaje pro první tři zadané zdroje tepla, přičemž pro každý z nich je uvedena jednak „spotřeba“ paliva a jednak množství energie dodané z okolního prostředí. Z těchto údajů lze dále odvodit např. hodinové hodnoty COP tepelných čerpadel či počet hodin provozu doplňkových zdrojů tepla apod.

Program volitelně tiskne soubor s příponou RTF, který obsahuje všechny – jinak samostatné – protokoly o výpočtu s příponou OUT. Jméno zmíněného souboru obsahuje kromě jména úlohy i dovětek _KOMPLETNI_PROTOKOLY a slouží především pro snadnější komunikaci s úřady (lze ho přímo otevřít např. ve Wordu). Tisk tohoto souboru lze případně zakázat příkazem Výpočet – Možnosti (karta Možnosti protokolu) v hlavním menu programu.

Dokument RTF obsahující všechny výstupní protokoly

Program umožňuje vytisknout doplňkový protokol s přehledem zadaných konstrukcí i v případě, když nejsou zadána žádná technická zařízení a když se provádí jen výpočet průměrného součinitele prostupu tepla budovy.

Tisk měněných vzduchotechnických jednotek do tabulky I v protokolu k PENB byl upraven tak, aby nedocházelo k vícenásobnému vytištění stejného zařízení.

Pokud je pro tepelné čerpadlo nastavena energie odpadního tepla jako typ využité energie okolního prostředí, tak se v protokolu o výpočtu i v energetickém průkazu použije nově pro příslušný energonositel označení „odpadní teplo z technologie“ místo dosavadního „energie okolního prostředí“. Změna nemá dopady na výsledky výpočtu, jde jen o podrobnější specifikaci energonositele.

Program umožňuje volitelně vygenerovat průkaz energetické náročnosti budovy a k němu příslušný protokol v anglickém jazyce.

Energetický průkaz v angličtině

Ostatní změny v programu

Přidána byla kontrola vypočtené tepelné vodivosti virtuální vrstvy u konstrukcí v kontaktu se zeminou. Na této hodnotě závisí rozhodujícím způsobem numerická stabilita výpočtu 5-uzlovým modelem u budov s podlahami s velkou plochou a malým exponovaným obvodem. Program vypočtenou hodnotu kontroluje a je-li to nutné, potřebným způsobem ji zvýší, aby výpočet konvergoval.

Opraven byl výpočet vlivu okenic u výplní otvorů. Ve starších verzích programu (do 2023.11 včetně) byl tepelný odpor okenic omylem započítáván vícenásobně, což vedlo k neadekvátnímu snížení potřeby tepla na vytápění. Současně s touto opravou byl i upřesněn tisk součinitele prostupu tepla výplně s okenicí v protokolu o výpočtu.

Program kontroluje podrobně změny provedené na formuláři pro popis budovy jako celku (formulář Typ hodnocení budovy a okrajové podmínky výpočtu) a určuje jejich vliv na výsledky výpočtu a na XML soubor pro systém ENEX. Pokud nemají úpravy dat na zmíněném formuláři dopady – ani na výsledky, ani na XML soubor – pak nedojde k vymazání výsledků výpočtu, a to ani tehdy, když je v možnostech programu zaškrtnut přepínač Automaticky vymazat předchozí výsledky po změně vstupních dat.

U referenční budovy se nadále neuvažuje vliv průtoků větracího vzduchu na výslednou účinnost výměníku zpětného získávání tepla ve vzduchotechnické jednotce. Formálně by se sice mělo k tomuto vlivu přistupovat u hodnocené i referenční budovy stejně (nejde o referenční parametr), ale z dosavadních zkušeností vyplývá, že to u nerovnotlakých systémů v nebytových zónách vede k odchylkám od referenční účinnosti ZZT. Změna se projeví pouze u výrazně podtlakových či přetlakových větracích systémů.

Program podporuje import zadaného sklonu konstrukce ze souboru typu XML vygenerovaného programem Protech TV. Pro výplně otvorů je nicméně import funkční je omezeně – může dojít ke změně naimportovaného sklonu výplně v obálce zóny, pokud budou prováděny změny na formuláři pro zadání typů výplní otvorů.

Energie potřebná na zpětné chlazení kondenzátoru zdroje chladu byla v souladu s ČSN 730331-1 přesunuta do pomocné energie na chlazení (dosud byla zahrnována do vypočtené spotřeby energie na chlazení). Současně byl upraven výpočet příkonu zpětného chlazení kondenzátoru. Nově se tento příkon určuje podle vztahu A.37 v ČSN 730331-1 ze jmenovitého výkonu zdroje chladu, je-li zadán, nebo z aktuálního hodinového výkonu zdroje chladu, pokud jmenovitý výkon zadán není (dosavadní postup).

Opravena byla chyba ve výpočtu celkové produkce tepelné energie solárními kolektory v zónách s více různými sestavami solárních kolektorů (např. s různou orientací). Program dosud omylem započítával do celkové produkce tepla pouze produkci poslední zadanou sestavou kolektorů. Chyba se projevovala pouze v těch zónách, v nichž bylo zadáno více typů/sestav solárních kolektorů. Pokud byl v zóně zadán jen 1 typ solárního kolektoru, byl výpočet v pořádku.

Opraven byl výpočet dodané energie na provoz ventilátorů teplovzdušného vytápění a/nebo chlazení vzduchem u systémů se dvěma ventilátory. Ve starších verzích programu byl v některých situacích místo příkonu obou ventilátorů uvažován příkon jen jednoho z nich.

Přepracován byl modul pro porovnání výsledků výpočtu vybraných úloh. Nově se porovnávají 4 hlavní parametry: průměrný součinitel prostupu tepla, měrná potřeba tepla na vytápění, celková dodaná energie a primární energie z neobnovitelných zdrojů, přičemž pro každý parametr se současně vyčísluje jeho procentuální změna (+/-) vůči stejnému parametru výchozí (referenční) úlohy. Výchozí úlohu lze přitom snadno změnit.

Modul pro porovnání variant

Opraven byl výpočet dodané a pomocné energie na chlazení, který dával v zónách s výhradně absorpčním chlazením s externím zdrojem tepla mírně nižší hodnoty.

Do modulu pro vyhodnocení výsledků výpočtu z hlediska požadavků dotačního programu NZÚ na novostavbu (oblast hodnocení B) byl doplněn volitelný tisk tabulky všech konstrukcí označených jako „dotace NZÚ“ (jde o informativní tabulku, SFŽP ji pro oblast B nepožaduje). V tabulce se kromě jména konstrukce objeví i její součinitel prostupu tepla a jeho požadovaná hodnota podle ČSN 730540-2 a referenční hodnota podle vyhlášky č. 264/2020 Sb. Pro oblast A (zateplení) se obdobná tabulka generuje automaticky.

Opravena byla chyba v interním výpočtu výsledné propustnosti slunečního záření okna se žaluziemi, která mohla způsobit zaseknutí výpočtu, pokud byl součinitel prostupu tepla okna odvozován s deklarované hodnoty (metodika Ing. J. Šály) a současně byly pro žaluzie zadány detailní parametry.

Program kontroluje, zda měsíční virtuální teploty v zemině vypočtené podle EN ISO 13370 nepřekračují fyzikálně možné meze. Snižuje se tím riziko numerické nestability výpočtu v případě zadání konstrukcí přilehlých k zemině s atypickými poměry mezi plochou a obvodem.

Program kontroluje podrobněji hodnoty zadávané do pomocného výpočtu součinitele tepelné vodivosti vrstev s různými tepelnými mosty a informuje o nalezených chybách. Současně je prováděna i důsledná kontrola všech materiálových parametrů ve skladbách konstrukcí, aby bylo vyloučeno zadání zjevně nereálných hodnot, které mohou způsobit divergenci výpočtu.

Do výpočtu informativních hodnot tepelného odporu a součinitele prostupu tepla, které se ukazují během zadávání skladby konstrukce, bylo přidáno průběžné formátování tepelného odporu na 3 desetinná místa. Odstraňují se tím občas se vyskytující drobné rozdíly mezi hodnotami na zadávacím formuláři a v protokolech o výpočtu.

Zbyněk Svoboda

Moc děkuji za zavedení dohřevu a dochlazování. Měl bych tam nějaké připomínky, ale uvidím, jak to bude ve verzi Energie 2025 běžet.

Mám jen dvě drobné poznámky k a) zadávání závislosti EER na teplotě vzduchu t_e, proč není možné zadat i závislost pro nižší teploty jak 10 st.C, b) proč u stínění FVE není možné zadat rozdílné délky a výšky různých stínících překážek, je běžné, že FVE panel je stíněn jak komínem, tak sousední budovou.

Důvod je prozaický: věnovali jsme hodně času hledání informací o této závislosti na webu a nepodařilo se nám objevit žádné podklady, které by ukazovaly hodnoty EER pro venkovní teploty pod 10 C. V drtivé většině končily informace o EER u venkovní teploty 20 C a vyšší (viz např. graf pro EER zdroje chladu v chladírenském voze: https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S2772671123002942-gr7_lrg.jpg).
Doplňuji, že hodnota EER zadaná pro 10 C se při výpočtu použije samozřejmě i pro jakoukoli nižší venkovní teplotu.

Pro FVE je použit stejný zjednodušený model stínění jako u obalových konstrukcí zóny, kde problém, který zmiňujete, nastává také.
Pokud je v okolí hodnocené konstrukce/panelu více různě vysokých stínících budov či jiných překážek, je nutné zatím zadat rozměry nejvíce stínící překážky (nejbližší/nejvyšší). Půdorysně pak bude umístěna ve všech segmentech, kde se reálné překážky nacházejí. Výpočet pak bude spolehlivě na straně bezpečnosti.
Bude-li někdy v budoucnosti trochu času, mohlo by se zadání okolních překážek samozřejmě ještě precizovat.

Přehlédl jsem to nebo v Energii 2025 není možnost nastavení pracovního adresáře pro úlohy uložené v cloudu či na síti? Pokud není, prosím o doplnění, aby byly výpočty zase rychlejší a nemusela se vyjímka nastavovat u každé nové úlohy.

Dobrý den,
je to stejné jako v Energii 2023 - pracovní adresář se nastaví v menu/soubor/Adresář pro ukládání úloh. Jde to ale jen tehdy, kdy není otevřena žádná úloha.

Děkuji za komentáře. Souhlasím s tím, že získat data EER pro nízké teploty může být obtížné, ale jejich zavedení do Energie nikoliv.

Co se týče stínění, pak v ČSN EN ISO 52 016-1 je zpracováno velmi podrobně a pro každý segment lze uvažovat samostatnou výšku a horizontální vzdálenost stínící překážky. Ano, je to velmi pracné na zadávání, ale je to velmi potřebné.

Ano, zadání okolních překážek by mohlo být zpřesněno. Pokud na to bude po zapracování všech častějších a/nebo naléhavějších požadavků čas, bude to doplněno.
Protože ale většina specialistů zřejmě používá implicitní činitel stínění 0,75 a okolní překážky vůbec nezadává, tak byla zatím poptávka po jejich podrobnějším zadání nulová.