Novela vyhlášky č. 264/2020 Sb. a připravované letní novinky
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Normy a vyhlášky
29.06.2024 19.30 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 24385x
Jak jste se mohli dočíst i na našem blogu, je připravena novela vyhlášky MPO č. 264/2020 Sb., která by měla podle posledních zpráv z MPO platit od 1. 9. 2024.
Kromě úprav některých definic a článků se v novele vyhlášky mění řada referenčních hodnot, upraveny byly některé faktory neobnovitelné primární energie a najde se i změna v postupu hodnocení. Vesměs jde o úpravy související s přechodem na hodinový krok výpočtu, po jehož cca 1,5 ročním používání se ukázala různá problematická místa ve stávající vyhlášce.
Typickým příkladem je započítání elektřiny z fotovoltaického systému exportované do sítě při výpočtu neobnovitelné primární energie. Dosud používaný postup (jako export lze započítat max. dvojnásobek celkové dodané energie) je bezproblémový při měsíčním kroku výpočtu, ale v hodinovém kroku způsobuje obvykle citelné zhoršení výsledků (psali jsme o tom i na našem blogu). Novela vyhlášky limit pro započítání exportované elektřiny odstraňuje.
Podobných poměrně významných úprav je v novele více. Není proto nijak překvapivé, že bylo nutné kvůli nim připravit novou verzi programu Energie 2024. Podrobný popis všech novinek - nejde totiž ani zdaleka jen o aktualizaci na novelu vyhlášky! - zveřejníme později. Malou ukázku z nových možností najdete dále v článku.
Zahájení prodeje Energie 2024 předpokládáme v srpnu 2024.
Velká poptávka ze strany specialistů byla hlavně po komplexnějším modelování různých systémů volného chlazení, zvlhčování a odvlhčování a dohřívání či dochlazování vzduchu. Podívejme se blíže na některé z těchto procesů.
Dohřev a dochlazování větracího vzduchu
Program ve verzi 2024 umožňuje vyhodnotit vliv tzv. dohřevu (předehřevu) větracího vzduchu, tj. zvýšení teploty větracího vzduchu v otopném období (obvykle na cca 20 až 25 °C). Podporována je jak kombinace dohřevu s otopnou soustavou, tak samostatný dohřev v zónách bez standardní otopné soustavy. Aby bylo možné provést výpočet, je třeba definovat, v jakých podmínkách se dohřev aktivuje, na jakou teplotu či o kolik °C se vzduch ohřívá a jakým zdrojem tepla.
Zadání dohřevu větracího vzduchu |
Obdobným způsobem lze nově vyhodnotit i vliv tzv. dochlazování (předchlazování) větracího vzduchu, při kterém se během teplejších dnů snižuje teplota větracího vzduchu (obvykle na cca 20 až 26 °C). Opět je možná jak kombinace dochlazování s chladícím systémem, tak samostatné dochlazování v zónách bez strojního chlazení. Analogicky k dohřevu je i v tomto případě nutné zadat, v jakých podmínkách se dochlazování aktivuje, na jakou teplotu či o kolik °C se vzduch chladí a jakým zdrojem chladu.
Zadání dochlazování větracího vzduchu |
Zvlhčování a odvlhčování vzduchu
Zadávání technických zařízení pro zvlhčování a odvlhčování vzduchu bylo upraveno do přehlednější podoby s jasnějším rozlišováním použitých typů zvlhčování (parní/vodní) a odvlhčování (kondenzace/adsorpce).
U vodního zvlhčování (rozstřikování vodních kapiček, sprchové pračky) lze kromě dosavadního příkonu pomocných zařízení nově samostatně zadat i příkon čerpadel pro dopravu vody. Spotřeba elektřiny čerpadly se pak automaticky započítá jen v době provozu vlhčení. Dále lze volit, jakým způsobem se dohřívá zvlhčený vzduch na požadovanou vnitřní teplotu. Volit lze mezi dohřevem samotným zařízením na zvlhčování vzduchu (odpovídá dosavadnímu postupu), externím zdrojem tepla (např. plynovým kotlem či tepelným čerpadlem), nebo otopnou soustavou. Poslední možnost umožňuje zavést do výpočtu adiabatické vlhčení vzduchu včetně jeho dopadů na dodanou energii na vytápění. Přibyla i možnost volby, zda se má či nemá dohřev zvlhčeného vzduchu provádět v režimu chlazení.
Zadání parametrů zařízení pro zvlhčování vzduchu |
Změny u odvlhčování vzduchu jsou ještě větší. U kondenzačního způsobu odvlhčení lze podobně jako u vodního zvlhčování volit, zda se odvlhčený vzduch dohřívá na požadovanou vnitřní teplotu přímo zařízením na odvlhčování (reálně jde o ohřev od kondenzátoru zdroje chladu; tato možnost odpovídá dosavadnímu postupu), externím zdrojem tepla či otopnou soustavou. Volit lze i způsob tepelné úpravy odvlhčeného vzduchu (bez či s dohřevem) v režimu chlazení.
Zadání adsorpčního odvlhčování |
U adsorpčního způsobu odvlhčení lze naopak volit způsob ochlazení odvlhčeného vzduchu. K dispozici je cílené ochlazování vybraným zdrojem chladu a zprostředkované ochlazování chladícím systémem. Současně je možné volit, zda se má ochlazování odvlhčeného vzduchu provádět i v režimu vytápění.
Při přiřazování jednotlivých zařízení na odvlhčování vzduchu do zóny lze kromě dosavadního přímého určení jejich procentuálních podílů zvolit i dynamickou aktivaci jednotlivých zařízení podle parametrů odvlhčovaného vzduchu. Tento způsob je vhodný v budovách, ve kterých jsou na odvlhčování použita jak kondenzační (pro vyšší měrné vlhkosti vzduchu), tak adsorpční (pro nižší měrné vlhkosti vzduchu) zařízení. Je-li použit tento typ rozdělení, program sám podle aktuálních parametrů venkovního či vnitřního vzduchu (v závislosti na tom, zda jde o lokální či centrální odvlhčování) aktivuje příslušné zařízení.
Zadání zařízení pro odvlhčování vzduchu s nižší měrnou vlhkostí |
Podrobný popis mnoha dalších novinek v modelování a výpočtu přímého a nepřímého volného chlazení, pasivního chlazení, zvýšeného nočního větrání, fotovoltaických systémů, výměny tepla sáláním mezi konstrukcemi a oblohou atd. zveřejníme do konce července.
Zbyněk Svoboda
Komentáře:
Tento článek zatím neobsahuje žádné komentáře.