Otázka:

Chěl bych se zeptat, jaký typ výpočtu kročejové neprůzvučnosti je správný pro níže uvedený dřevěný strop.

Skladba stropu (shora): záklop z dřevěné třívrstvé masivní desky 27 mm slepený k  dřevěným nosníkům 27x186 mm (opět z masivní desky), vzduchová mezera 186 mm, podhled z  dřevěné masivní desky 27 mm slepený k  dřevěným nosníkům 186 mm.

Lze výpočet zadat jako strop bez podlahy a zadat tuto skladbu včetně vzduchové mezery, nebo pomocí pomocného výpočtu, kde zadám spodní záklop jako podhled. Mají se zohlednit dřevěné nosníky (žebra), které jsou v rozteči 400 mm tl. 27 mm?

Jen pro informaci, na tento typ stropu bylo provedeno labolatorní měření a výsledek vyšel Ln= 93 dB a Rw 27 dB. Pokud jsem zadal výpočet kročejové neprůzvučnosti jako strop bez podlahy se vzduchovou mezerou vyšlo Ln = 111 dB. Pokud jsem místo vzduchové mezery zadal žebro (jako dřevo podél vláken) vyšlo Ln = 96 dB. Výpočet vzduchové neprůzvučnosti vyšel v případě zadání typu konstrukce jednoduchá vrstvená Rw=27 dB. Co je tedy správně?

V případě stejného stropu, ale navíc jsou v prostoru mezi žebry uloženy pytlíky s vápencovou drtí (37,5 kg/m2). Může se tato drť sloučit do jedné vrstvy s podhledem?

Otázka:

Podle příspěvku z jara 2018 se podle platné EN ISO 10211-1 již při výpočtu lineárního činitele prostupu tepla u základu nenahrazuje základ a tepelná izolace zeminou, ale ponechávají se původní materiály.

Výsledný lineární činitel spočítaný podle metodiky z revidované normy tedy nezohledňuje přídavnou izolaci u základu. 

Jak s tímto pracovat ve vazbě na zadávání lineárního činitele do Energie?

Otázka:

Dobrý den mám dotaz ohledně výpočtu Uem pro program NZÚ2013. Jedná se mi o to jaké Un dosadit pro podlahy na terénu. Většinou se jedná o staré konstrukce, které se nebudou měnit. Má se zde dosadit hodnota 0,45 nebo je možno dosadit hodnotu odpovídající stávající konstrukci? Adekvátně, šlo by toto uplatnit i u dalších neměněných konstrukcí?

Otázka:

Řeším výpočet PENB pro návrh rodiného domu o obytné ploše 60 m2, vnější rozměry 13 x 6 m. Všechny konstrukce mi splňují skoro pasivní hodnoty: stěna 0,1, střecha 0,11, podlaha na zemině R=6,13, okna Uw= 0,62. Bohužel je velmi špatný faktor budovy A/V = 1. Normálně dům vychází na 66 KWh/m2a, ale investor by z něho chtěl nízkoenergetický, přičemž nemá rád vzduchotechniku. Chci se tedy zepat co se dá s daným domem udělat a jestli jsou korektní dané věci:

1) Snížení hodnoty objemu vzduchu na 70% (obvyjle se uvažuje 80%). Zhlediska daného domu máme stěny tl.510 mm podlana tl. 300mm, střecha tl. 532 mm a to nepočítám příčky, což z celkového objemu udělá dost.

2) Snížení původní intenzity výměny vzduchu z 0,5 na 0,3. Samozřejmě 0,5 je dáno dle vyhlášky, ale dle mých zkušeností hodně projektantu počítá právě z 0,3 m3/h.

3) Součinitel prostupu oken stanovit Uw určené výrobcem do všech kolonek a nebo je nutné okna přepočítat pomocí pomocného výpočtu? S daným přepočtem jsem se u mnohých projektantů moc nesetkal, i když velikost oken nám daný součiniel značně ovlivní.

Otázka:

Poslední dotaz ohledně U N,rq beru zpět, díval jsem se do návrhu vyhlášky. Ve finální vyhlášce je skutečně U N,rc. Omlouvám se