řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Budova s téměř "nulovou" spotřebou energie

Kategorie » téma: Energie » Obecně | Energie » 09 Výstupní data

22.04.2013 08.31 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 6 komentářů | Přečteno: 19706x

Otázka:

Dobrý den, chtěl jsem poprosit o výklad min. nutně splnitelných požadavků dle vyhl. 78/2013 a TNI 730331, aby objekt mohl být nazýván "budovou s téměr nulovou spotřebou energie". 

--------------

Hodnotím jednopodlažní objekt rodinného domu tvaru L s vysoce kvalitní obálkou (pod úrovni dop. hodnot pro pasivní domy ), nucené větrání s rekuperací,  el. podlahovým topením a ale. ohřev vody v zásobníku.

Výsledky jsou následující:

Požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla (§6)
Požadavek:     ref. prům. souč. prostupu tepla U,em,R = 1,00 W/m2K
                    pro zatřídění do klasif. třídy se použije 1,14 W/m2K
Výsledky výpočtu:
                    průměrný součinitel prostupu tepla U,em = 0,22 W/m2K
U,em < U,em,R ... POŽADAVEK JE SPLNĚN.
Klasifikační třída: A (mimořádně úsporná)

Požadavek na celkovou dodanou energii (§6)
Požadavek:   ref. měrná dodaná energie EP,A,R: 193 kWh/(m2.a)
                  pro zatřídění do klasif. třídy se použije 220 kWh/(m2.a)
Výsledky výpočtu:
                  měrná dodaná energie EP,A: 59 kWh/(m2.a)
EP,A < EP,A,R ... POŽADAVEK JE SPLNĚN.
Klasifikační třída: A (mimořádně úsporná)

Požadavek na neobnovitelnou primární energii (§6)
Požadavek:   ref. měrná neob. prim. energie E,pN,A,R: 194 kWh/(m2.a)
                  pro zatřídění do klasif. třídy se použije 219 kWh/(m2.a)
Výsledky výpočtu:
                  měrná neob. prim. energie E,pN,A: 176 kWh/(m2.a)
E,pN,A < E,pN,A,R ... POŽADAVEK JE SPLNĚN.
Klasifikační třída: C (úsporná)

-----------------

Po přidání 50m2 FV dle přání investora se výsledky posunou na následující:  

Požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla (§6) - Klasifikační třída: A (mimořádně úsporná)

Požadavek na celkovou dodanou energii (§6) - Klasifikační třída: A (mimořádně úsporná)

Požadavek na neobnovitelnou primární energii (§6) - Klasifikační třída: A (mimořádně úsporná)

-----------------

Chtěl jsem se zeptat:

1. Jestli Energie někde v posudku či protokolu vyhodnotí zda objekt je možno nazývat budovou s téměr nulovou spotřebou energie a nebo toto nutno vyhodnotit samostatně ? 

2. Jaké jsou dalši požadavky na budovou s téměr nulovou spotřebou energie ... dle vyhlášky 78/2013Sb. musí být Uem pod úrovni 70% požadovaných.  Pro celkovou dodanou energii a neobnovitelnou primární energii stačí splnit požadavky pro referenční budovu na úrovni min. C a nebo musí být min. na úrovni třídy A ? 

3. Je nutné celkovou dodanou energii "nulovat" produkcí energie z Fve, aby dům byl opravdu nulový ?  

4. Je nutné zatrhávát na kartě pro energonositele/referenční budovu snížení limitu primární energie a nebo až od roku 2015

5. Jakou účinnost výroby energie zdrojem mohu uvažovat pro el. podlahové topení ? V TNI jsem k tomu doporučené hodnoty nenašel. Ale např. dle Slovenské vyhl. o en. náročnosti (viz. nápověda Energie ) a srovnání cen energie na TZB-info.cz se udává 99%?

Nový zákon 318/2012 Sb. o hospodaření s energií

Kategorie » téma: Energie » Obecně

08.11.2012 13.13 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 6 komentářů | Přečteno: 18544x

Otázka:

Kdy bude zpracována nová verze modulu "ENERGIE" dle nového zákona 318/2012 Sb. o hospodaření s energií?

A budou probíhat školení k této nové verzi "ENERGIE"?

Požadavek na součinitel prostupu tepla pro podlahy na zemině

Kategorie » téma: Stavební fyzika

27.10.2011 20.56 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 6 komentářů | Přečteno: 22430x

Otázka:

Chtěl bych potvrdit logiku článku 5.2.9 nové ČSN 730540-2. Z normy logicky vyplývá, že POKUD podlaha v ploše nesplňuje z jakéhokoliv důvodu požadovanou hodnotu U (0.45), POTOM je možno použít náhradního kritéria ohledně tepelné ztráty vypočtené dle ČSN EN ISO 13370 (hodnota ztráty musí být menší, než ztráta podlahou s NORMOVOU hodnotou U a předpokládaným teplotním rozdílem (Ti-5°C)).

Jedná se mi o reciproční vztah - u menších staveb, které mají hodnotu Un vyhovující, nastává někdy situace, kdy ztráta dle ISO normy je vyšší než dle onoho zjednodušení s fixní teplotou v podloží. 

Chápu to správně, že kritérium ztráty se použije POUZE TEHDY, když je nemožno z technického či ekonomického hlediska splnit požadovanou hodnotu (např.rozlehlé haly)?

Otázka:

Pokud je střešní okno ve střešní rovině, která svírá s horizontem úhel, řekněme, 45°, určitě budou solární zisky tímto oknem větší než oknem o stejné ploše, ale ve stěně. Přitom v programu lze orientaci volit jen způsobem směr/horizont. Pokud mám střešní rovinu o malém sklonu, např 20-35°, používám volbu horizontu, jak ale správně postupovat u těchto vyšších úhlů?

A neprojeví se sklon i na součiniteli prostupu tepla střešního okna?

Otázka:

Rád bych se zeptal na základní problematiku tepelně technického výpočtu a to je použití „výpočtové“ hodnoty tepelné vodivosti. Jelikož je v krycích listech určených Zelené úsporám nesmyslně udáván součinitel prostupu tepla konstrukce, ze kterého sice lze tepelnou vodivost dopočítat ale výsledky jsou mnohdy naprosto rozhozené jeví se tedy asi jako nejlepší vycházet z charakteristické hodnoty dodávanými výrobci a tuto hodnotu upravit o vlhkostní koeficienty a stanovit tak výpočtovou hodnotu.

Pro výpočet této hodnoty jsem použil tohoto vzorečku : λu=λk.(1+z1.Zu(z2+z3)). Pro materiály na bázi expandovaného polystyrenu jsem obdržel hodnotu kolem 2%, pro minerální vlákna pak kolem 5-7% dle zabudování tohoto materiálu v konstrukci a vystavení vlhkosti. V teple jsem si všiml, že uvádíte hodnoty 2% pro EPS 10% pro minerální vlnu. Charakteristická hodnota pro EPS se pohybuje například u EPS 70F firmy Orsil na hodnotě 0,038 W/(m.K). Pokud tedy toto přenásobíme dostaneme pro EPS výpočtovou hodnotu tepelné vodivosti 0,039, u minerálních izolací je to pak kolem hodnoty 0,042-0,043. Je možné takto postupovat či stačí používat výrobcem deklarovanou hodnotu, která je u EPS i minerální vlny také 0,039W/(m.K)? Tyto hodnoty většinou odpovídají hodnotám ve Vašich knihovnách.

Za druhé bych se rád zeptal, jestli v souladu s ČSN EN ISO 6946 je opravdu při výpočtu možné zanedbat plastové kotvící prvky a součinitel prostupu stěny zateplený systémem ETICS tak nezatěžovat žádnou přirážkou na tepelné mosty? Je pak tedy zateplení v tl. 150mm na stěně z cihel CPP tl. 440 mm dostatečné když hodnota U vychází s výpočtovou hodnotou izolantu 0,039 W/(m.K) U=0,22 W/(m2.K)? Vím že nová platná verze TNI již umožňuje použít přesnou hodnotu přirážky na vliv bodových tepelných mostů, ze které pak toto potlačení plastových prvků vychází.

Posledním dotazem je zpřesnění popisu u přirážky na celkové tepelné mosty. Zde je uvedeno že hodnotu 0,05W/(m.K) je možné použít v případě kdy je izolace na většině plochy v neztenčené tloušťce. Toto ale třeba není někdy možné dodržet při zateplení střešní konstrukce a fasády kdy propojení izolantu vlastně ani není možné. Je pak použití této hodnoty vůbec opodstatněné?

< 1 .. 6 7 8 9 10 Stránka 11 12 13 14 15 16 .. 241 >

Související weby:

www.kdata.cz - CAD software

www.kcad.cz - Stavební fyzika

www.datasystem.cz - Primární data

Stavební fyzika » Aktuality

03.11.2023 13.35 » Energie 2023.11 k dispozici.

V sekci ke stažení  na kcad.cz je pro uživatele Energie 2023 bezplatný update 2023.11.

31.08.2023 14.47 » Energie 2023.10 k dispozici

V sekci ke stažení  na kcad.cz je pro uživatele Energie 2023 bezplatný update 2023.10