Otázka:

V hodnoceném objektu je vytápění řešeno jako podlahové, topná voda je pak natápěna pomocí tepelného čerpadla země-voda. V létě je celý objekt pasivně chlazen topnou vodou,která se ochlazuje v zemních vrtech. Lze toto pasivní chlazení tepelným čerpadlem zanedbat? Investor by rád, aby se v hodnocení uvedlo, že objekt je chlazen, dle mého ale nemá vliv na spotřeby, protože jediná spotřeba je oběhovým čerpadlem...

Otázka:

Mám dotaz k zadávání akumulační nádrže na topnou vodu. V případě, že bude použita akumulační nádrž, která má vnořený zásobník na teplou vodu, je možné uvažovat měrnou tepelnou ztrátu vnořeného zásobníku nulovou?

Otázka:

 Nedaří se mi splnit požadavek kategorie C u novostavby 6x6,5m, přízemní, s obytným podkrovím - objem 180m3, plocha 62m2. Všechno ostatní splním. Nemůžu využít vyjímku o podlahové ploše do 50m2. Podle diskuse na TZB-info se jedná o častý případ u malých objektů. Existuje nějaká cesta?

O zadávání přirážek na tepelné vazby a na tepelné mosty jsme před lety na našem blogu poměrně často diskutovali. Když se na toto téma objeví nový dotaz, určitě neuškodí si celý problém trochu připomenout - zvláště pak, když z našeho archívu vyplyne, že hlavní diskuse probíhaly už v dávném roce 2010!

Inspirací pro návrat do minulosti byl následující dotaz:

V Energii při výpočtu zadávám přirážku na ztráty jednotlivých zón (třeba 0,05). Je třeba tuto přirážku zadávat i v přípravné fázi výpočtu při výpočtu jednotlivých skladeb konstrukcí (podle u jednotlivých skladeb by měla být tím pádem přirážka 0)?

Otázka:

Řeším objekt, u kterého je navržena rekonstrukce (zateplení obvodových stěn, střechy a výměna otvorových výplní, ale také zároveň zazdění některých oken - asi 8% z celkové plochy oken).

Běžně spočtu stávající stav včetně referenční budovy a dále nový stav se stejnými plochami (tedy bez navýšení o tloušťku izolantu). Přestože to zřejmě není úplně správně, vycházím z poznámky v příloze A TNI 730329, kde je psané, že v případě zvětšení rozměrů vlivem zateplení je možné ponechat původní rozměry.  

Jak ale postupovat v případě, že se tam ještě mění rozložení jednotlivých ploch - tedy ubude oken a přibude stěn?

Domnívám se, že bych měl spočítat stávající stav vč. referenční budovy a dále nový stav (tedy se všemi novými plochami) a opět s referenční budovou dle tohoto nového stavu. Srovnání stávajícího a nového stavu bude srozumitelné, akorát každý stav bude mít svoji referenční budovu.

Při představě, že to takto spočítám a předám k administraci programu z OPŽP, se obávám, že dojde ke zmatení úředníka, protože nebude vědět, která z těchto dvou referenčních budov bude ta "referenčnější" ...

Je možné toto provést nějakým elegantnějším způsobem? Tedy mít pro oba stavy jenom jednu referenční budovu?