Otázka:

...Větrání zóny a úprava vlhkosti. Jak je to s násobností výměny při tlakovém rozdílu 50 Pa? V nápovědě je možné zadat hodnoty v rozmezí 1 - 14 (1/h).
Kolik bych měl zadat u stávajícího stavu nezatepleného RD, kde jsou staré zdvojené dřevěné okna?
Kolik bych měl zadat u nového stavu: výměna oken za nová plastová (dřevěná) bez zateplení?
Kolik bych měl zadat u nového stavu: výměna oken za nová plastová (dřevěná) i se zateplením?
Ptám se na to proto, že tahle hodnota poměrně dost ovlivňuje výsledné hodnoty a třeba jen při výměně oken hraje důležitou roli. Zatím odhaduju u SS 10 a NS 5 (1/h). Může být tento rozdíl větší? Dá se to i nějak počítat?

Otázka:

Vyhláška č. 264/2020 Sb. požaduje výpočet s hodinovým krokem pouze pro specifikované případy (v budovách nebo zónách s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie). Podle mého názoru tedy není důvod v ostatních případech nevyužít měsíční krok výpočtu.

V této souvislosti bych tedy měl několik dotazů:

- Energie 2023 umožňuje výpočet pouze v hodinovém kroku (alespoň jinou volbu jsem nenašel). Nevím, jestli je to schůdné, ale bude někdy umožňovat i původní měsíční krok, nebo je výpočtová metoda natolik neslučitelná, že to nebude možné?

- Pokud tato možnost nebude, bude dále paralelně udržována metodika umožňující měsíční krok, tedy např. Energie 2021. Jak se bude v budoucnu řešit například příklad revize PENB zpracovaného před 31.12.2022. Osobně jsem se setkal s případy, kdy bylo nutno vstoupit do případů i několik let starých (například při dotacích…).

- Máte z jednání s odpovědnými orgány (MPO, SEI..) nějaké poznatky o tom, jestli budou umožňovat v případech, kdy legislativa nevyžaduje hodinový krok, původní řešení na bázi měsíčního kroku? Podle mého názoru je to problém. Jednak bude převládat jistá setrvačnost a možná i pohodlnost, tedy vše podle hodinového kroku a také budou podle mého názoru obecně různé metody vykazovat různé výsledky.

Otázka:

Dle programu Energie vychází obálka budovy v ,, G´´ a když vytisku štítek obálky budovy dle ČSN 730540 - 2 tak vychází klasifikace F - velmi nehospodárná. Můžete mi poradit jak to vysvětlit zákazníkům. Vím, že na školení v Praze jsem slyšela, že výpočetem vznikají rozdílné výsledky, ale nevím čím to je způsobeno.

Otázka:

Vím, že neřešíte legislativní problematiku, ale i přesto bych Vás požádal o názor.

V novém stavebním zákoně se píše, že PENB se dokládá nejpozději ke kolaudaci, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak a tím právním předpisem je zákon o hospodaření energií, (který asi ještě není změněn) a píše se v něm, že stavebník je povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie stanovené prováděcím právním předpisem, a to podle jeho právního stavu účinného ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona.

Takže dle mého názoru má být PENB stále ve fázi projektu a ne až ke kolaudaci?

Otázka:

Chtěl bych si jen pro upřesnění a ujištění, že počítám dobře, ujasnit zadávání Základní popis objektu - "Exponovaného obvodu podlahy P" a Popis jednotlivých místností v objektu – „Obvod podlahy“

Do exponovaného obvodu dávám jen obvod objektu při styku se zeminou a do obvodu podlahy dávám vše, co je ve styku s exteriérem. Když počítám ztráty po místnostech, tak v 1.NP budu zadávat k místnostem obvod místnosti ve styku s ex a v celkovém součtu se to bude rovnat P, a v 2 np to bude zadávat stejným způsobem.... Obvod podlahy se rovná exponovanému obvodu u přízemním objektů a u patrových bude celkový obvod podlahy vždy větší než exponovaný obvod P?